2 VSOL 882/2013-A-8
KSOS 34 INS 23261/2013 2 VSOL 882/2013-A-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Zdeňka Válka, rodné číslo 410214/415, Těšínská 444/305, 716 00 Ostrava-Radvanice, identifikační číslo 18087761, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.8.2013, č. j. KSOS 34 INS 23261/2013-A-3

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě odmítl insolvenční návrh. Na odůvodnění uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka ze dne 21.8.2013, doručeným soudu téhož dne. Dlužník však v insolvenčním návrhu netvrdí skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že je v úpadku dle ust. § 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ). U žádného ze svých závazků totiž neuvedl, kdy nastala jeho splatnost. Jelikož soud dospěl k závěru, že insolvenční návrh má vady, pro které nelze pokračovat v řízení, insolvenční návrh podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že odmítnutí insolvenčního návrhu je neoprávněné, neboť soud se vůbec nezabýval tím, co dlužník v návrhu uváděl. Pokud soudu prvního stupně v návrhu cokoliv chybělo, měl dlužníka vyzvat k doložení potřebných údajů. To však soud neučinil a rozhodl zcela formálně bez snahy dosáhnout alespoň elementární spravedlnosti. Navrhl, aby odvolací soud zjednal nápravu, napadené usnesení zrušil a soudu prvního stupně nařídil insolvenční návrh řádně projednat. pokračování-2-

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 103 odst. 1, věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1, odst. 2 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

V posuzované věci podal dlužník u Krajského soudu v Ostravě dne 21.8.2013 insolvenční návrh, kterým se domáhal zjištění jeho úpadku. V insolvenčním návrhu tvrdil, že je soukromým podnikatelem a při své podnikatelské činnosti se dostal do situace, která je dle insolvenčního zákona považována za stav úpadku. Jeho úpadek je zřejmý i z listin přiložených k insolvenčnímu návrhu. Má více věřitelů, kteří se po dlužníku domáhají plnění svých pohledávek, které však dlužník není schopen poskytnout. Zejména se po dlužníku své údajné pohledávky domáhá věřitel Davuri Holding B.V., Nizozemí, identifikační číslo 34129990, když k vymáhání pohledávky pokračování-3-tohoto věřitele je vedena proti dlužníku exekuce Exekutorským úřadem Přerov pod sp. zn. 103 Ex 24974/12. Vymáhaná pohledávka byla věřiteli přisouzena rozsudkem ze dne 15.4.2009 a rozsudkem ze dne 8.3.2012. Dalším věřitelem dlužníka je Veronika Svobodová, Ostravská 16, Petřvald.

Odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje všechny náležitosti předepsané insolvenčním zákonem, a pro tyto nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat. Dlužník ve svém insolvenčním návrhu sice řádně označil více věřitelů (Veroniku Svobodovou a Davuri Holding B.V.), neuvedl však žádné konkrétní údaje o splatnosti závazků a o neschopnosti své splatné závazky plnit. Z návrhu tedy nelze seznat, zda jsou splněny znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1, písm. b) a c) IZ. Tvrzení dlužníka, že se nachází ve stavu úpadku, že má více věřitelů, kteří se po dlužníku domáhají plnění svých pohledávek, které však dlužník není schopen poskytnout, je zcela nekonkrétní a nejednoznačné, neboť z údajů uvedených dlužníkem neplyne konkrétní doba splatnosti jeho závazků. Ani z obsahu celého insolvenčního návrhu nelze dovodit údaje o tom, po jakou dobu je ten který závazek po lhůtě splatnosti, případně zda je nesplatný, což činí také nejistým případný závěr o platební neschopnosti. Dlužník měl tedy uvést podrobnější údaje ve vztahu ke svým závazkům, zejména k otázce jejich splatnosti. Ve vztahu k otázce platební neschopnosti by konkrétní údaje byly dovoditelné například z doby splatnosti jednotlivých závazků nebo hodnoty majetku dlužníka. Návrh mohl být řádný v případě, že by potřebné skutečnosti byly zřejmé alespoň ze seznamů, které je dlužník povinen k návrhu připojit (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-A-21 ze dne 20.5.2010, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 26/2011), ale dlužník tyto seznamy (to je seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců) k insolvenčnímu návrhu nepřipojil.

Odvolací námitka, že soud prvního stupně dlužníka nevyzval k doložení (míněno zřejmě k doplnění) potřebných údajů, není důvodná, neboť soud prvního stupně nemá povinnost vyzývat dlužníka k odstranění vad insolvenčního návrhu. Z ust. § 128 odst. 1 IZ totiž zcela jednoznačně plyne, že ust. § 43 o.s.ř. se v případě vad insolvenčního návrhu nepoužije. Nadto, rozhodovací činnost soudů se již ustálila v závěru, že dlužník může vady insolvenčního návrhu odstranit jen do doby, než insolvenční soud rozhodne o odmítnutí návrhu (srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 11/2009).

V přezkoumávané věci lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně postupoval správně, když insolvenční návrh dlužníka dle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř. pokračování-4-

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 17. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu