2 VSOL 88/2016-A-11
KSBR 29 INS 29386/2015 2 VSOL 88/2016-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka: Gastroblue s.r.o., IČO 28280172, 669 02 Znojmo, Dolní Česká 345/32, o insolvenčním návrhu dlužníka s návrhem na prohlášení konkursu, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. ledna 2016, č.j. KSBR 29 INS 29386/2015-A-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. ledna 2016, č.j. KSBR 29 INS 29386/2015-A-6 s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Označeným usnesením krajský soud uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu nebo v hotovosti na pokladně soudu, neboť dlužník nedisponuje pohotovými finančními prostředky, které by byly dostačující k úhradě předpokládaných nákladů řízení při konkursu, a to především prvotních nákladů insolvenčního správce souvisejících se zpeněžením majetku dlužníka a zjišťováním jeho dalšího majetku, případně majetku jiných osob, který by též mohl náležet do majetkové podstaty. Insolvenční soud tedy s ohledem na rozsah majetku dlužníka, nedostatek disponibilních finančních prostředků dlužníka a předpokládaným nákladům řízení postupoval dle ustanovení § 108 IZ a stanovil zálohu k jejich krytí, a to v maximální možné výši, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že soud při stanovení povinnosti zaplatit zálohu vycházel z ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, isir.justi ce.cz o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, kde je stanovena minimální odměna insolvenčního správce ve výši 45.000 Kč v případě způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, přičemž je nutno počítat s navýšením o hotové výdaje insolvenčního správce. Z předloženého seznamu majetku dlužníka pak vyplývá, že nevlastní movitý ani nemovitý majetek, má pohledávky v celkové výši 18.596,70 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že v daném případě nelze předpokládat, že by mohly být k dispozici pohotové finanční prostředky na výdaje na činnost insolvenčního správce, insolvenční soud považuje složení zálohy na náklady insolvenčního řízení za nezbytné. Dlužník ale namítal, že je nutno přihlédnout i k dalším okolnostem, především k tomu, že insolvenční návrh byl podán přímo dlužníkem z důvodu předlužení, kdy ze seznamu majetku je zřejmé, že dlužník nemá žádné volné finanční prostředky, ze kterých by mohl zálohu uhradit. Hrozí tak riziko, že v případě ponechání povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení v platnosti, nebude dlužník schopen dostát této své povinnosti, dojde k zastavení insolvenčního řízení a dalšímu narůstání závazků dlužníka. Další možností pak je, že předmětnou zálohu zaplatí ze svých prostředků společníci/jednatelé dlužníka, kteří však mají vůči dlužníkovi i další pohledávky z předchozího období, kdy se snažili podnikání dlužníka ještě zachránit. Tato možnost se tedy jeví jako značně nespravedlivá. Dlužník proto navrhl, aby Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací napadené usnesení zrušil s tím, že žádná záloha na náklady insolvenčního řízení se dlužníkovi nestanoví, případně napadené usnesení změní tak, že zálohu přiměřeně sníží.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh dlužník podal soudu dne 25. 11. 2015, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2 věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 25. 11. 2015 insolvenční návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu s odůvodněním, že je společností v úpadku, nevlastní movitý ani nemovitý majetek, má vůči sobě pohledávky v celkové výši 5.670.088,60 Kč, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a které není schopen plnit, neboť neprovádí žádnou činnost.

Účelem institutu zálohy na náklady insolvenčního řízení při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem je především překlenout nedostatek finančních prostředků a umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce od samého počátku, dále poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. Vzhledem k tomu, že dlužník nemá žádné pohotové finanční prostředky (v hotovosti nebo na účtu), soud prvního stupně postupoval správně, pokud uložil dlužníku povinnost zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 IZ. Soud prvního stupně rovněž stanovil správně výši této zálohy částkou 50.000 Kč, neboť je nutno přihlédnout k tomu, že odměna insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. činí 45.000 Kč a lze očekávat i hotové výdaje insolvenčního správce.

K námitkám dlužníka lze zdůraznit, že účelem insolvenčního řízení je řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka, nikoli úprava postupu, jak napomoci ekonomicky nečinným subjektům dosáhnout výmazu z obchodního rejstříku. Bylo povinností dlužníka podat insolvenční návrh v dostatečném časovém předstihu před tím, než se ocitl v situaci, kdy již nemá prostředky ani na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Náklady insolvenčního řízení totiž nelze přenášet na stát, který by jinak musel hradit odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce v případě, že by prověřování majetkové situace dlužníka insolvenčním správcem nevedlo ke zjištění a zpeněžení majetku v potřebném rozsahu (§ 38 odst. 2 IZ).

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 31. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu