2 VSOL 870/2013-B-16
KSBR 27 INS 28892/2012 2 VSOL 870/2013-B-16

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Babice 30, Babice u Uherského Hradiště, PSČ 687 03, o neschválení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 27 INS 28892/2012-B-2 ze dne 13.8.2013

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužnice (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok II.), deklaroval, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dále že ten, kdo má u sebe dlužníkův majetek náležející do majetkové podstaty, je povinen to oznámit insolvenčnímu správci a uvést právní důvod, na jehož základě má tento majetek u sebe a na výzvu insolvenčního správce musí umožnit prohlídku tohoto majetku a jeho ocenění, a že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku a na úřední desce podepsaného soudu (výroky III. až V.).

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 16.5.2013 soud povolil oddlužení dlužnice (ve spojeném řízení manželů), insolvenčním správcem ustanovil Martina Vlka. Dne 23.7.2013 se konalo přezkumné jednání a schůze věřitelů, na které přítomný věřitel Ing. Petr anonymizovano hlasoval s hlasovacím právem 42.240 hlasů pro způsob oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a současně vznesl námitky proti schválení oddlužení. Namítl, že dar pokračování-2-poskytovaný matkou dlužnice, které je 81 let, dlužnici a jejímu manželovi v celkové výši 6.670 Kč je nemravný, a to vzhledem k faktu, že dlužníci nabízejí oddlužení splátkami převážně z daru. Dále poukázal na nepoctivý úmysl dlužnice při oddlužení, když od něj spolu s manželem získala půjčku podvodem, neboť při sjednávání půjčky oba zamlčeli podstatný okruh svých dalších věřitelů a nedlouho po získání půjčky podali insolvenční návrh. Soud projednal námitky věřitel u jednání dne 6.8.2013. Již z přípisu věřitele ze dne 23.7.2013 zjistil, že věřitel Ing. Petr anonymizovano poukázal na nepoctivý záměr dlužnice před rozhodnutím o povolení oddlužení, když uvedl, že dlužnici poskytl půjčku ve výši 50.000 Kč dne 28.6.2012. Dlužníci přitom věřiteli notářským zápisem potvrdili, že nejsou v prodlení se splácením svých ostatních závazků a jako své věřitele uvedli pouze Home Credit a.s. a Cofidis s.r.o., na základě čehož jim věřitel poskytl půjčku. V notářském zápise dlužníci vzali na vědomí, že zamlčení skutečností či nepravdivost jejich tvrzení může zkreslit věřitelovo rozhodování o půjčce. Následně dlužníci dne 20.11.2012 podali insolvenční návrh, z čehož věřitel dovozuje nepoctivý záměr dlužnice při oddlužení, když záměrem dlužnice a jejího manžela bylo co nejvíce se zadlužit, poté na sebe vyhlásit úpadek a poškodit všechny věřitele, neboť jim budou muset splatit jen 30% jejich pohledávek. Dlužník u tohoto jednání uvedl, že půjčku s věřitelem sjednávali přes prostředníka, měli za to, že soupis věřitelů je pouze formalitou. Soud dospěl k závěru, že lze přisvědčit věřiteli Ing. Petru Paníčkovi v tom, že dlužnice v červnu 2012 si od něj vzala půjčku, zamlčela okolnosti svého již tehdy existujícího úpadku, mohla nebo dokonce musela vědět, že nemá reálnou možnost ji vrátit. V této situaci, kdy si nabrala další půjčky, bezprostředně podala návrh na povolení oddlužení. Soud shledává v takovém chování dlužnice nikoliv poctivý záměr ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ). Nad rámec toho soud dospěl k závěru, že by bylo amorální a proti zásadám čestného plnění dluhů dlužnicí schválit způsob oddlužení plněním splátkového kalendáře, neboť z částky měsíčně použité na oddlužení ve výši 4.700 Kč by přispívala darem matka dlužnice ve věku 82 let ze svého důchodu částkou 3.500 Kč dlužnici a částkou 3.170 Kč manželu dlužnice. Rozpor s dobrými mravy soud shledává dále v tom, že dárkyně bydlí v domě, který zadlužili právě obdarovaní a který bude za účelem uspokojení tohoto dluhu i prodán, byť tam má dárkyně zřízeno věcné břemeno. Věřitelé určili jako způsob oddlužení hlasováním podle ustanovení § 402 IZ zpeněžení majetkové podstaty. Majetek dlužníka tvoří pouze věci osobní potřeby a obvyklého vybavení domácnosti v bagatelní hodnotě, když anonymizovano televizor v hodnotě 2.000 Kč a pohledávku za penzijním fondem ve výši 16.500 Kč, zpeněžením těchto věcí není schopen nabídnout věřitelům 30% hodnoty jejich nezajištěných pohledávek. Lze proto uzavřít, že po povolení oddlužení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení pro nepoctivý záměr dlužnice, její lehkomyslnost a nedbalost při plnění povinností oddlužení. Soud proto podle ustanovení § 405 odst. 1 a odst. 2 IZ oddlužení dlužnice neschválil a na její majetek prohlásil konkurs. pokračování-3-

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že v souvislosti s půjčkou od věřitele je kontaktovala Anna Přecechtělová, která se představila jako obchodní zástupce společnosti nabízející půjčky. Spolu s manželem jí sdělili, v jaké finanční tísni se nachází, že žádaný úvěr bude použit ke splátkám předešlých úvěrů, což s nimi obchodní zástupkyně sepsala. Následně je kontaktovala paní Marie anonymizovano a sdělila jim, že úvěr byl schválen ve výši 50.000 Kč s měsíční splátkou 1.940 Kč, tyto splátky řádně hradili, následně se však dostali do prodlení se splácením veškerých svých finančních závazků. Poukázali na to, že paní Anna Přecechtělová byla za své podvodné jednání odsouzena Okresním soudem v Přerově. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a schválil oddlužení formou splátkového kalendáře.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, že obsahuje způsobilý odvolací důvod, který lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), a po doplnění dokazování v odvolacím řízení dospěl k následujícím závěrům.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice podala u soudu prvního stupně dne 20.11.2012 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhala rozhodnutí o úpadku a navrhla způsob jeho řešení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má 12 věřitelů a 15 závazků v celkové výši 1.921.348 Kč, z toho nezajištěné závazky ve výši 1.261.914 Kč a zajištěné závazky ve výši 659.434 Kč. Dále uvedla, že spolu s ní podává návrh na oddlužení i její manžel, žádá o sloučení řízení obou návrhů a společné posuzování příjmů a dluhů, když v rámci společného oddlužení jsou schopni s manželem zaplatit za dobu 5 let s pomocí darovací smlouvy ve výši 4.000 Kč až 32% závazků všem zajištěným věřitelům. Ve vztahu k závazkům uvedla, že peněžité závazky jsou více jak 30 dnů po splatnosti a nesplácí je déle než 3 měsíce, k návrhu připojila seznam závazků, ze kterého vyplývá, že na dva závazky naposledy plnila v září a říjnu 2012, co do zbývajících závazků odkázala na upomínky a výzvy k úhradě, případně jejich vymáhání. Dále připojila seznam majetku, ve kterém uvedla movité věci představující běžné vybavení domácnosti, dále nemovitosti na LV č. 1142 pro k. ú. Babice u Uherské Hradiště (dle přiloženého výpisu z katastru nemovitostí), následně předložila znalecké ocenění těchto nemovitostí. K návrhu dlužnice dále doložila darovací smlouvu ze dne 19.11.2012 uzavřenou s dárkyní Jiřinou anonymizovano , anonymizovano , dle které se dárkyně zavázala dlužnici jako obdarované poskytovat dar ve výši 3.500 Kč měsíčně pro případ, že bude schváleno oddlužení, a to po dobu 60 po sobě jdoucích kalendářních pokračování-4-měsíců, a to vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Podpisy anonymizovano smlouvy jsou úředně ověřeny. Usnesením č. j. KSBR 27 INS 28891/2012-A-16 ze dne 13.5.2013 soud prvního stupně spojil insolvenční řízení ve věci dlužnice vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 27 INS 28892/2012 a insolvenčního řízení ve věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano (manžela dlužnice) vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 27 INS 28891/2012 ke společnému řízení tak, že toto řízení bude nadále vedeno pod sp. zn. KSBR 27 INS 28891/2012. Usnesením č. j. KSBR 27 INS 28891/2012-A-19 ze dne 16.5.2013 soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníků Marie a Pavla anonymizovano , povolil dlužníkům oddlužení a insolvenčním správcem ustanovil Martina Vlka. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 15.1.2013 Marie anonymizovano , anonymizovano , podala námitky proti insolvenčnímu návrhu dlužníka Pavla anonymizovano , mimo jiné uvedla, že dne 28.6.2012 dlužník v seznamu půjček a závazků měl uvést veškeré své závazky, výši měsíčních splátek a skutečnost, zda je či není v prodlení, v tomto prohlášení dlužník uvedl 4 své stávající závazky ke dni tohoto prohlášení, a to dva závazky vůči Home Credit (správně Home Credit a.s.) a dva závazky vůči COFIDIS (správně COFIDIS s.r.o), žádné jiné závazky neuvedl, vycházela proto z těchto údajů v dobré víře, že jsou úplné a správné, jak dlužník uvedl. K tomuto podání doložila seznam závazků klienta ke dni 28.6.2012 podepsaný dlužníky. Dne 20.11.2012 podal dlužník insolvenční návrh společně s návrhem na povolení oddlužení, kterým dle ní sledoval nepoctivý záměr, když ji uvedl v omyl při sjednávání půjčky, při které prohlásil jiný skutkový stav svých závazků, při jehož znalosti by mu předmětnou půjčky neposkytla. Dlužník si bral půjčku se záměrem ji nikdy nesplatit, již v době sjednání půjčky byla jeho finanční situace více jak špatná, podvodným získáním půjčky svoji finanční situaci zhoršil, tento další závazek nikdy nesplácel řádně a včas. Dlužník tak již předem kalkuloval s možností oddlužení s tím, že z půjčené částky bude po schválení oddlužení povinen uhradit pouze 30%. Dne 23.7.2013 se konalo přezkumné jednání a schůze věřitelů, na schůzi věřitelů věřitel Ing. Petr anonymizovano hlasoval o způsobu oddlužení tak, že hlasoval pro schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, poté však vznesl námitky proti schválení oddlužení pro nepoctivý záměr dlužníků při oddlužení, když získali podvodem půjčku od jeho právního předchůdce (Marie anonymizovano ), neboť předložili seznam 4 věřitelů (správně 4 závazků) a prohlásili, že své závazky řádně splácí, avšak tyto informace nebyly pravdivé, což prokázalo přezkumné jednání. Poté, co zaplatili 4 splátky, některé z toho opožděně, podali návrh na oddlužení. K tomu věřitel předložil k nahlédnutí originály listin označených v protokolu jako Prohlášení a Potvrzení dlužníků s tím, že celé jednání věřitele s dlužníky se odehrálo u notářky. Dne 6.8.2013 se konalo jednání, jehož předmětem bylo projednání námitek věřitele Ing. Petra Paníčka proti schválení oddlužení za účasti věřitele, dlužníků a insolvenčního správce. Věřitel uvedl, že v době sjednávání půjčky dlužníci dlužili 11 věřitelům (které blíže označil), přitom mu přiznali pouze 2 věřitele. Dlužnice se k tomu nijak nevyjádřila, dlužník uvedl, že půjčky sjednávali nikoliv osobně, ale přes prostředníka, bylo jim sděleno, že uvedení ostatních věřitelů je pouze formalita. Usnesením č. j. KSBR 27 INS 2881/2012-B-9 ze dne 8.8.2013 soud prvního stupně vyloučil insolvenční řízení ve věci dlužnice vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 27 INS pokračování-5-

28891/2012 ve spojeném řízení s insolvenčním řízením ve věci dlužníka Pavla anonymizovano k samostatnému řízení tak, že nadále bude vedeno pod sp. zn. KSBR 27 INS 28892/2012.

Podle § 390 odst. 1 věty prvé IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem.

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr.

Podle § 405 odst. 1 a odst. 2 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 5 tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Odvolací soud v odvolacím řízení doplnil dokazování následujícími listinami, ze kterých zjistil tyto skutečnosti:

Z notářského zápisu sp. zn. NZ 333/2012, N 336/2012, sepsaného dne 28.6.2012 JUDr. Lenkou Vrzalovou, notářkou se sídlem Havlíčkovo nám. 1, Prostějov, za účasti Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Krumsín 226 jako věřitelky a osoby oprávněné a manželů Pavla anonymizovano , anonymizovano , a Marie anonymizovano , nar. 5.3.1965, oba bytem Babice 30, jako solidárními dlužníky a osobami povinnými. Dlužníci v zápise prohlásili, že nejsou předluženi, nejsou v prodlení se splácením svých závazků vůči jiným věřitelům, jsou schopni dostát svým závazkům i po zohlednění změny finanční situace vyvolané dále uvedenou smlouvou o půjčce, na jejich majetek či příjmy nebyla prohlášena exekuce a ani k takovému úkonu vzhledem k předchozím prohlášením nedojde, nebylo jim omezeno a zakázáno právo nakládat se svým majetkem, nebyla na ně prohlášena insolvence či konkurs. anonymizovano shodně prohlásili, že mezi nimi je nesporné, že dle smlouvy o půjčce uzavřené anonymizovano dne 28.6.2012 poskytl věřitel dlužníkům úročnou půjčku ve výši 50.000 Kč tak, že celou uvedenou částku vyplatil k rukám dlužníků před podpisem smlouvy o půjčce, dlužníci tímto jednoznačně potvrzují převzetí uvedené částky a prohlašují, že tento závazek trvá a není promlčen, současně tento dluh uznávají co do výše a důvodu s tím, že se jej zavazují zaplatit, neboť tento dluh nebyl k dnešnímu dni uhrazen a činí finanční částku ve výši 50.000 Kč. Součástí notářského zápisu je i dohoda o vykonatelnosti notářského zápisu podle ustanovení § 274 písm. e) o.s.ř.

Z přihlášky pohledávky č. P12 věřitele č. 11 Ing. Petra Paníčka vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 27 INS 28892/2012, že touto přihláškou věřitel Ing. Petr anonymizovano přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice dne 22.5.2013 pokračování-6-pohledávku ze smlouvy o půjčce ze dne 28.6.2012 stvrzenou notářským zápisem sp. zn. NZ 333/2012, N 2336/2012 ze dne 28.6.2012 notářky JUDr. Lenky Vrzalové v Prostějově, a to vykonatelnou pohledávku ve výši 133.640 Kč dle tohoto notářského zápisu (přestavující jistinu ve výši 108.640 Kč a smluvní pokutu ve výši 25.000 Kč) splatnou dne 21.11.2012. K přihlášce doložil smlouvu o půjčce ze dne 28.6.2012, usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti č. j. 10 Exe 981/2012-25 ze dne 3.1.2013 o nařízení exekuce, potvrzení o převzetí hotovostní platby ze dne 28.6.2012 a smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 28.6.2012.

Ze smlouvy o půjčce ze dne 28.6.2012, že tuto smlouvu uzavřeli Marie anonymizovano , anonymizovano , jako věřitel a Pavel Remeš, anonymizovano , a Marie anonymizovano , anonymizovano , oba jako solidární dlužníci. Předmětem smlouvy je úročená půjčka ve výši 50.000 Kč, která bude zaplacena v 60 splátkách ve výši 1.940 Kč měsíčně s úrokovou sazbou 40% ročně a RPSN 57,70% ročně, v celkové výši 116.400 Kč spolu s poplatkem za uzavření půjčky ve výši 5.000 Kč tak, že první splátka je splatná dne 20.7.2012 a další splátky vždy k 20. dni v měsíci na účet specifikovaný ve smlouvě. Jako účel pro použití prostředků je uvedeno splacení úvěru či půjčky, již dříve dlužník přijal pro účely bydlení či opravy své nemovitosti a dodatečné opravy/dodatečné výstavby své stávající nemovitosti/nemovitostí. Součástí smlouvy je prohlášení dlužníků, že tito nejsou předluženi, nejsou v prodlení se splácením svých závazků vůči jiným věřitelům, jsou schopni dostát svým závazkům i po zohlednění změny finanční situace vyvolané touto smlouvou o půjčce, na jejich majetek či příjmy nebyla prohlášena exekuce ani k takovému úkonu vzhledem k předchozím prohlášením nedojde, nebylo jim omezeno právo nakládat se svým majetkem a nebylo jim zakázáno nakládat se svým majetkem, nebyla na ně prohlášena insolvence či konkurs. Dlužníci tímto vzali na vědomí, že zamlčením těchto skutečností či uvedením nepravdivých tvrzení může zásadním způsobem zkreslit věřitelovo rozhodování o poskytnutí půjčky, toto prohlášení je podmínkou pro poskytnutí půjčky jako takové. Dále dlužnici prohlásili, že mají příjmy, které jim dovolí půjčku řádně splácet, tyto důkazy o příjmech předložili věřiteli před podpisem smlouvy, předali věřiteli seznam všech svých dosavadních závazků-formou čestného prohlášení, pro posouzení bonity.

Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28.6.2012, že tuto smlouvu uzavřeli Marie anonymizovano , anonymizovano , jako postupitel a Ing. Petr anonymizovano , anonymizovano , jako postupník. Předmětem smlouvy je postoupení pohledávky postupitele za dlužníky Pavlem a Marií anonymizovano ze smlouvy o půjčce ze dne 28.6.2012 ve výši 50.000 Kč s příslušenstvím, včetně dohody o přímé vykonatelnosti formou notářského zápisu.

Odvolací soud nejprve předesílá, že již v usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 NSČR 6/2008 ze dne 29.9.2010 (uveřejněném pod číslem 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) Nejvyšší soud formuloval závěr, že pro řešení otázky, zda důvody obsažené v ustanovení § 395 IZ mají být uplatněny při posouzení přípustnosti oddlužení (pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení) pokračování-7-nebo (až) při posouzení jeho věcné opodstatněnosti (pro neschválení oddlužení), není určující časové hledisko, tedy to, že (jak se podává z dikce ustanovení § 405 odst. 1 IZ) skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, vyšly najevo (až) v průběhu insolvenčního řízení (po povolení oddlužení). Podstatná je naopak kvalita posouzení zákonných kritérií v jednotlivých fázích oddlužení, tedy to, zda je v možnostech insolvenčního soudu příslušné skutečnosti prověřit (jejich existenci zjistit nebo vyloučit) v jednotlivých fázích oddlužení. Dále v usnesení sp. zn. 29 NSČR 14/2009 ze dne 28.7.2011 (uveřejněném pod číslem 14/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) Nejvyšší soud k otázce, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že návrhem na povolení oddlužení je sledován nepoctivý záměr, uvedl, že ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Vedle okolností příkladmo vypočtených (jako ty, z nichž lze usuzovat na dlužníkův nepoctivý záměr při podání návrhu na povolení oddlužení) v ustanovení § 395 odst. 3 IZ, s nimiž je soud povinen se vypořádat (vyjdou-li v insolvenčním řízení najevo) vždy, tak bude závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení. Jinak řečeno, nepoctivost dlužníkova záměru při podání návrhu na povolení oddlužení se nevyčerpává jednáními popsanými v ustanovení § 395 odst. 3 IZ, když k úsudku ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ mohou vést různá jednání dlužníka. Může jít např. o jednání směřující k poškozování věřitelů (lhostejno, že nesankcionované normami trestního práva) v době před zahájením insolvenčního řízení, o zatajování skutečností týkající se majetkových poměrů dlužníka a podobně.

Posouzení, zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr (§ 395 odst. 1 písm. a/ IZ), je logicky navázáno na hodnocení skutečností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla před zahájením insolvenčního řízení. Přitom je třeba mít na paměti, že o způsob řešení svého úpadku oddlužením typově žádají i osoby, které si úpadkovou situaci (nebo hrozící úpadek) přivodily do jisté míry lehkomyslným, marnotratným nebo obecně málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem (počínaje tzv. řetězením úvěrů a půjček a konče třeba i utrácením peněž v hracích automatech), ale v určité fázi života (zpravidla časově úzce propojené s dobou zahájení insolvenčního řízení) se rozhodly tento přístup změnit a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení. Je-li takové proměna opravdová, o čemž by se měl insolvenční soud přesvědčit v insolvenčním řízení ve vazbě na vše, co v něm vyšlo najevo ve fázích rozhodování o návrhu na povolení oddlužení a o schválení oddlužení, a k čemuž v době po povolení oddlužení slouží schůze věřitelů (§ 399 odst. 1 IZ) se zdůrazněnou povinností dlužníkovy účasti a odpovědí na dotazy přítomných věřitelů i insolvenčního soudu (§ 399 odst. 2 IZ), není důvod vylučovat dlužníka a priori z režimu oddlužení. Podstatné je, zda nejpozději v době rozhodování pokračování-8-insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou správou svého majetku. Přitom není vyloučeno ani to, aby jako dlužníkovy kroky směřující k poctivému vypořádání se s věřiteli zohlednil odvolací soud jednání dlužníka, které může být (až v odvolacím řízení) i reakcí na důvody usnesení, jímž soud prvního stupně neschválil oddlužení.

V přezkoumávané věci soud prvního stupně dospěl k závěru, že důvodem pro neschválení oddlužení dlužnice a současně rozhodnutí o řešení způsobu jejího úpadku konkursem podle ustanovení § 305 odst. 1 a odst. 2 IZ je skutečnost vyšlá najevo po povolení oddlužení, a to že dlužnice při sjednávání půjčky v červnu 2012 s právním předchůdcem věřitele Ing. Petra Paníčka (Marii anonymizovano ) zamlčela okolnosti již tehdy existujícího úpadku, když v notářském zápise potvrdila, že není v prodlení se splácením svých ostatních závazků a jako své věřitele nepravdivě uvedla pouze 2 věřitele a následně bezprostředně podala návrh na povolení oddlužení. V tomto jednání dlužnice soud prvního stupně shledal nepoctivý záměr ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ, tedy překážku bránící schválení jejího oddlužení. Z obsahu insolvenčního spisu však vyplývá, že insolvenční návrh dlužnice podala dne 20.11.2012, v návrhu uvedla, že má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které nesplácí déle než 3 měsíce, v seznamu závazků uvádí jako data posledního plnění na závazky měsíce září a říjen 2012, odkazuje na přiložené listiny (upomínky, výzvy k zaplacení a listiny o vymáhání), přičemž tyto listiny soud prvního stupně ve vztahu k prodlení dlužnice se splácením závazků v době, kdy uzavřela předmětnou smlouvu o půjčce, nijak nehodnotil, tedy nezabýval se konkrétně dobou, po kterou již byla dlužnice v prodlení s plněním svých závazků ke dni uzavření předmětné smlouvy o půjčce. Soud prvního stupně proto nemohl učinit relevantní závěr o tom, že dlužnice ke dni uzavření smlouvy zamlčela okolnosti svého existujícího úpadku, jeho rozhodnutí je ve vztahu k tomuto závěru nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Současně soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí opřel svůj závěr o nepravdivém tvrzení dlužnice, že ke dni uzavření předmětné smlouvy o půjčce uvedla toliko 2 své věřitele jako skutečnosti vyplývající z notářského zápisu (sp. zn. NZ 333/2012, N 336/2012 sepsaného notářkou JUDr. Lenkou Vrzalovou, se sídlem v Prostějově dne 28.6.2012), přitom z tohoto notářského zápisu žádná taková skutečnost nebyla v rámci doplnění dokazování odvolacím soudem zjištěna. Lze proto uzavřít, že i ve vztahu k tomuto závěru soudu prvního stupně je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Přitom z protokolu o přezkumném jednání a schůze věřitelů ze dne 23.7.2013 vyplývá, že věřitel Ing. Petr anonymizovano předkládal originály listin označené v protokole obecně bez bližších údajů jako Prohlášení a Potvrzení dlužníků, co bylo obsahem těchto listin však z protokolu nevyplývá, jakož ani skutečnost, zda byly tyto listiny založeny do spisu. Rovněž není součástí spisu přípis věřitele ze den 23.7.2013, kterým podle odůvodnění napadeného rozhodnutí věřitel uplatnil námitky proti oddlužení před rozhodnutím o povolení oddlužení , o kterém však bylo rozhodnuto dne 16.5.2013. Naopak Marie anonymizovano k podání doručeném soudu dne 15.1.2013 (kterým podala námitky proti insolvenčnímu návrhu pokračování-9-dlužníka Pavla anonymizovano ) připojila listinu označenou jako seznam závazků klienta ke dni 28.6.2012 podepsanou oběma dlužníky, která obsahuje označení 4 závazků vůči 2 věřitelům. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí však nevyplývá, že by se touto listinou soud prvního stupně vůbec zabýval. I z tohoto důvodu je rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Pokud soud prvního stupně nad rámec shora uvedeného poukázal na to, že důvodem pro neschválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je i skutečnost, že na oddlužení dlužnice bude přispívat darem matka dlužnice ve věku 82 let částkou 3.500 Kč měsíčně, přičemž současně ze svého důchodu bude poskytovat i na oddlužení manžela dlužnice Pavla anonymizovano částkou 3.170 Kč, jakož i skutečnost, že dárkyně bydlí v domě, který zadlužili obdarovaní a který bude za účelem uspokojení jejich dluhů prodán, byť tam má dárkyně zřízeno věcné břemeno, což vše odporuje dobrým mravům, neshledává tento závěr soudu prvního stupně správným. Skutečnost, že dárkyně je ve věku 82 let, ze svého důchodu poskytuje dlužnici na její oddlužení dar ve výši 3.500 Kč měsíčně a současně na oddlužení manžela dlužnice dar ve výši 3.170 Kč měsíčně, bez dalšího nelze shledat důvodem pro nepoctivým záměrem sledovaným podáním návrhu na oddlužení. Rovněž skutečnost, že tato dárkyně bydlí v nemovitosti, která bude zpeněžena v rámci oddlužení dlužnice (pro uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů), není takovým důvodem. Navíc je nutno poukázat na to, že z obsahu insolvenčního spisu uvedené skutečnosti již vyplývaly před rozhodnutím soud prvního stupně o povolení oddlužení, tedy nevyšly najevo až po povolení oddlužení, jak uzavřel soud prvního stupně.

Soud prvního stupně dále dospěl k závěru, že dlužnice projevila lehkomyslnost a nedbalost při plnění povinností oddlužení, aniž by blíže takovéto jednání dlužnice v odůvodnění napadeného rozhodnutí konkretizoval. K tomu odvolací soud poukazuje na ustanovení § 412 a § 418 IZ, ze kterých vyplývá, že teprve poté, co bude schváleno oddlužení, mohou nastat skutečnosti odůvodňující lehkomyslnost a nedbalost dlužníka při plnění povinnosti v oddlužení, tedy nikoliv ve fázi insolvenčního řízení, ve které bylo teprve povoleno oddlužení (jak tomu je v přezkoumávané věci), když až v rozhodnutí o schválení oddlužení jsou dlužníku stanoveny povinnosti tímto rozhodnutím, případně mu vyplývají další povinnosti ze zákona.

Nad rámec shora uvedeného odvolací soud považuje za nutné uvést, že soud prvního stupně při hodnocení schopnosti dlužnice ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ v odůvodnění napadeného rozhodnutí (strana 6, druhý odstavec shora) hodnotil majetkové poměry dlužníka Pavla anonymizovano , nikoli však dlužnice. Z obsahu spisu totiž vyplývá, že dlužnice je anonymizovano i nemovitostí (uvedených v seznamu majetku a doložených výpisem z katastru nemovitostí). Z tohoto důvodu je rozhodnutí soudu prvního stupně v této části nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. pokračování-10-

Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení.

V dalším řízení se soud prvního stupně bude důsledně zabývat všemi skutečnostmi, které vyšly v řízení doposud najevo a které jsou rozhodné pro posouzení nepoctivého záměru dlužnice ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ, tedy zda je možno schválit oddlužení dlužnice (§ 406 IZ), případně zda jsou dány důvody pro jeho neschválení (§ 405 IZ), teprve poté ve věci znovu rozhodne a své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodní. Dospěje-li k závěru, že není dán nepoctivý záměr dlužnice sledovaný návrhem na povolení oddlužení, bude při rozhodnutí o schválení oddlužení respektovat rozhodnutí věřitelů o způsobu oddlužení přijaté na schůzi věřitelů.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci a zástupci věřitelů se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 5. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu