2 VSOL 868/2012-B-17
KSOS 31 INS 24011/2011 2 VSOL 868/2012-B-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Víta anonymizovano , anonymizovano , bytem a místem podnikání 788 11 Loučná nad Desnou 42, identifikační číslo 18 76 00 07, o způsobu řešení úpadku, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.9.2012, č. j. KSOS 31 INS 24011/2011-B-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně prohlásil na majetek dlužníka Víta anonymizovano konkurs.

V důvodech usnesení uvedl, že usnesením ze dne 8.6.2012, č. j. KSOS 31 INS 24011/2011-A-18 rozhodl o úpadku dlužníka. Dlužník podal insolvenční návrh jako podnikatel a současně navrhl, aby jeho úpadek byl řešen konkursem. Insolvenční správce ve své zprávě ze dne 30.8.2012 uvedl, že pouze cca 10 % závazků dlužníka pochází z podnikatelské činnosti a navrhl, aby úpadek dlužníka byl řešen oddlužením, a to zpeněžením majetkové podstaty. Dlužník navíc od 1.7.2012 nepodniká a je veden úřadem práce jako uchazeč o zaměstnání. Vzhledem k tomu, že dlužník již nepodniká, nelze jeho úpadek řešit reorganizací. Jelikož nepodal spolu s insolvenčním návrhem návrh na povolení oddlužení, nelze úpadek řešit ani oddlužením. Schůze věřitelů konaná dne 5.9.2012 nepřijala usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka. Soud prvního stupně proto rozhodl dle ust. § 149 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) o řešení úpadku konkursem, neboť v tomto případě je to jediný možný způsob řešení úpadku dlužníka.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. V něm přisvědčil soudu prvního stupně, že insolvenční návrh podal jako podnikatel, avšak v mezidobí od 1.7.2012 ukončil svou podnikatelskou činnost a tedy překážka řešení úpadku oddlužením odpadla. Vzhledem k tomu, že insolvenční správce zjistil, že jen cca 10 % závazků dlužníka pochází z podnikatelské činnosti a navrhl řešit úpadek oddlužením, dlužník se k návrhu připojil u přezkumného jednání. Podle dlužníka se u něho jedná o specifický případ, a soud by měl mu povolit oddlužení. Je toho názoru, že zákonná podmínka, že oddlužení je třeba navrhnout již s insolvenčním návrhem, je v jeho případě nepřiměřeně přísná a ve svém důsledku znamená vážné finanční ohrožení jeho rodiny. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesené zrušil a povolil mu řešení úpadku zpeněžením majetkové podstaty.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, včas a že obsahuje způsobilé odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. c) a g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 136 odst. 1 IZ, insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Podle ust. § 148 odst. 1 IZ, insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.

Pokud insolvenční soud nespojí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku již s rozhodnutím o úpadku (§ 148 IZ), je dle ust. § 149 odst. 1 IZ povinen rozhodnout o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku. Nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku.

Podle ust. § 106 odst. 1, věty první IZ, dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení.

Podle ust. § 390 odst. 1 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen. V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem ze dne 19.12.2011 domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu. V návrhu tvrdil, že je podnikatelem v oboru hostinská činnost, zednictví a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, přičemž podniká od roku 1992. Má celkem 12 věřitelů, vůči kterým má závazky ve výši přes 6 mil. Kč. Dále ze spisu plyne, že usnesením ze dne 8.6.2012, č. j. KSOS 31 INS 24011/2011-A-18 soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka a dlužníkovi ustanovil insolvenčního správce. V rozhodnutí o úpadku soud prvního stupně svolal v souladu se zákonem schůzi věřitelů (§ 136 odst. 1, písm. g) IZ) a určil její program. Na schůzi věřitelů dne 5.9.2012 s ohledem na neúčast věřitelů rozhodl soud usnesením, že funkci věřitelského orgánu bude vykonávat soud. Současně konstatoval, že o způsobu řešení úpadku dlužníka rozhodne neprodleně. Byť insolvenční správce ve své zprávě ze dne 30.8.2012 sdělil, že dlužníkovi může být schváleno oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, soud prvního stupně napadeným usnesením prohlásil na majetek dlužníka konkurs.

V obecné rovině je nutno uvést, že dlužník, který chce, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek byl řešen oddlužením, musí už v počáteční fázi insolvenčního řízení prokázat procesní aktivitou zájem na tomto řešení své situace. To tedy znamená, že dlužník, který chce svůj úpadek řešit oddlužením a sám podává insolvenční návrh, musí tento svůj záměr kvalifikovaně deklarovat již při podání svého insolvenčního návrhu (viz Kotoučová, J. a kolektiv: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, komentář, C.H. Beck, 2010). Musí mít tedy jasno o tom, zda bude o povolení oddlužení usilovat. Návrh na povolení oddlužení musí totiž podat vždy společně s insolvenčním návrhem. Nejvyšší soud v usnesení sen. zn. 29 NSČR 1/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 88/2010, vysvětlil, že návrh na povolení oddlužení je podáním, jímž se dlužník v insolvenčním řízení zahájeném insolvenčním návrhem (dlužníka nebo věřitele) domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením (rozhodnutí o povolení oddlužení); to plyne jednak z definice způsobů řešení úpadku obsažené v ust. § 4 IZ, jednak z ust. § 106 odst. 1 věty první IZ, jakož i z ust. § 148 odst. 3 IZ. V insolvenčním řízení zahájeném na návrh dlužníka spadá tedy lhůta pro podání návrhu na povolení oddlužení v jedno s okamžikem zahájení tohoto řízení, resp. s okamžikem podání návrhu. V usnesení ze dne 26.9.2012, sen. zn. 29 NSČR 46/2012 formuloval Nejvyšší soud ČR závěr, že návrh na povolení oddlužení může dlužník podat jen v průběhu (či při zahájení) insolvenčního řízení (srov. ust. § 390 odst. 1 IZ).

Na základě zjištění učiněných z předloženého spisu a veden výše uvedenými úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že za situace, kdy dlužník návrh na povolení oddlužení nepodal spolu s insolvenčním návrhem, nemohl soud prvního stupně postupovat jinak, než prohlásit na majetek dlužníka konkurs. Z uvedených důvodů je bezvýznamná skutečnost, že řešení úpadku oddlužením zpeněžením majetkové podstaty navrhl insolvenční správce a dlužník se k tomuto návrhu připojil. Z výše uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (237 odst. 1 písm. c/, § 238a odst. 1 písm. a/, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 21. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu