2 VSOL 858/2015-A-24
KSBR 40 INS 752/2015 2 VSOL 858/2015-A-24

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Dolní Lhota 51, Blansko, PSČ 678 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 40 INS 752/2015-A-19 ze dne 13.7.2015,

tak to:

Usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 40 INS 752/2015-A-19 ze dne 13.7.2015 se p ot vr z uje .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno dnem 14.1.2015 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 2.2.2015 uložil soud prvního stupně dlužníkovi, aby ve lhůtě 5 dnů zaplatil na záloze na náklady insolvenčního řízení 50.000 Kč a v tomto usnesení ho též poučil o možnosti zastavení řízení v případě nezaplacení zálohy ve stanovené lhůtě. Toto usnesení nabylo právní moci 24.2.2015 a dlužník do doby rozhodnutí soudem prvního stupně zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatil. Insolvenční soud proto postupoval podle ustanovení § 108 odst. 3 insolvenčního zákona a insolvenční řízení zastavil.

Usnesení napadl dlužník odvoláním. Uvedl, že částka 50.000 Kč je pro něho a jeho rodinu velice vysoká. Navrhl, aby odvolací soud znovu přezkoumal jeho žádost , a popřípadě aby částku snížil.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč.

Podle § 108 odst. 3 IZ, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá správnost skutkových zjištění, která uvedl soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení potud, že dlužník byl vyzván usnesením z 2.2.2015 k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve lhůtě 5 dnů ve výši 50.000 Kč. V tomto usnesení byl poučen o tom, že pokud záloha nebude ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání. Proti tomuto usnesení se dlužník odvolal a soud prvního stupně usnesením z 5.3.2015 jeho odvolání odmítl pro opožděnost. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 3.6.2015 potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání. Toto usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 30.6.2015. Rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nabylo tedy právní moci uplynutím odvolací lhůty, tj. dnem 23.2.2015. Z obsahu spisu dále vyplývá, že do doby vydání tohoto rozhodnutí odvolacího soudu dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatil.

K odvolací námitce dlužníka, že nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, je nutno uzavřít, že dlužníku bylo již pravomocným rozhodnutím uloženo, aby zálohu na náklady insolvenčního řízení v uvedené výši zaplatil, a z tohoto důvodu již v tomto odvolacím řízení nepřísluší odvolacímu soudu přezkoumávat podmínky uložení této povinnosti. Tyto podmínky by přezkoumával odvolací soud při projednání odvolání proti rozhodnutí o uložení povinnosti k zaplacení zálohy. K věcnému projednání tohoto odvolání dlužníka však nedošlo, neboť odvolání bylo podáno opožděně, a bylo proto pravomocně odmítnuto, jak vyplývá ze shora uvedených zjištění z insolvenčního spisu. Při tomto odvolacím přezkumu je rozhodné pouze to, zda dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatil či nikoliv, a dále to, zda by nebylo možno v řízení pokračovat i bez uhrazení zálohy. Přitom pokračovat v řízení bez uhrazení zálohy je možno pouze v těch případech, pokud se změní v mezidobí, to je v době po vydání rozhodnutí o uložení zálohy, majetková situace dlužníka natolik, že trvat na uhrazení zálohy bude nadbytečné, tedy například tehdy, pokud se prokáže, že dlužník disponuje dostatečnými finančními prostředky, z nichž bude možno bez obtíží hradit hotové výdaje i předpokládanou odměnu insolvenčního správce. Přitom případy, kdy důvody pro složení zálohy nepominou, a záloha uhrazena nebude, a přesto bude insolvenční soud pokračovat v řízení, by měly být spíše výjimečné a mělo by jít o situace (jak naznačuje důvodová zpráva k insolvenčnímu zákonu), kdy řešení úpadku určitého subjektu bude obecně žádoucí. Je nutno také poukázat na to, že i k vymožení zálohy je zapotřebí určitý časový prostor, takže by mohla nastat situace, že po rozhodnutí o úpadku nebude mít insolvenční správce k dispozici finanční prostředky k úhradě počátečních výdajů.

Se zřetelem na tyto závěry, ke kterým odvolací soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu České republiky publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 103/2013, odvolací soud uzavírá, že z obsahu spisu nevyplývá a dlužník ani netvrdí, že by došlo ke změně jeho majetkové situace tak, že by disponoval dostatečnými finančními prostředky pro uhrazení nákladů insolvenčního řízení, naopak tvrdí, že dostatek těchto prostředků nemá. S ohledem na poměry v přezkoumávané věci ani nelze dovozovat, že by zde byly okolnosti, pro které by řešení úpadku dlužníka bylo nezbytné nebo obecně žádoucí.

Odvolací soud ze shora uvedených důvodů shledal napadené usnesení věcně správným, a proto ho potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem

vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 19. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Miroslava Kupková předsedkyně senátu