2 VSOL 851/2012-A-23
KSOS 14 INS 5794/2012 2 VSOL 851/2012-A-23

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Františka anonymizovano , anonymizovano bytem Liboš 129, Štěpánov, PSČ 783 13, o insolvenčním návrhu navrhovatelky-věřitelky Věry anonymizovano , anonymizovano , bytem Olomouc, Milíčova 148/2, PSČ 779 00, rozhodl o odvolání navrhovatelky ze dne 8.10.2012, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.9.2012, č.j. KSOS 14 INS 5794/2012-A-18,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.9.2012, č.j. KSOS 14 INS 5794/2012-A-18, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í: Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě uložil navrhovatelce, aby do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za insolvenční návrh, který činí podle položky 4, odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků 2.000,-Kč, a to v kolcích na připojeném tiskopise nebo na účet soudu č. 3703-4123761/0710, KS 0308, VS 1448579412. Dále soud navrhovatelku poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude vymáhán.

Podle odůvodnění usnesením ze dne 21.9.2012 soud na základě úkonu zpětvzetí insolvenčního návrhu (navrhovatelky) rozhodl o zastavení insolvenčního řízení. Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona o soudních poplatcích vzniká v souvislosti s rozhodnutím o insolvenčním návrhu poplatková povinnost navrhovatele zaplatit soudní poplatek za řízení, proto soud uložil tímto usnesením navrhovateli soudní poplatek zaplatit.

Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání, v němž namítla, že jí poplatková povinnost vůbec nevznikla, neboť řízení bylo zastaveno ještě před prvním jednáním ve věci, navíc i v případě opačného právního názoru, by na danou věc mělo být aplikováno ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. Navrhla zrušení napadeného usnesení.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou a včas, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelky důvodné není.

Ze spisu vyplývá, že navrhovatelka se svým insolvenčním návrhem podaným u soudu dne 9.3.2012 domáhala zjištění úpadku dlužníka. Podáním ze dne 12.9.2012 vzala svůj návrh v celém rozsahu zpět. Usnesením ze dne 21.9.2012, č.j. KSOS 14 INS 5794/2012-A-17 soud prvního stupně insolvenční řízení zastavil (§ 129 odst. 1, § 130 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 146 odst. 2 o.s.ř.). Téhož dne vydal soud prvního stupně i nyní odvoláním napadené usnesení.

Podle § 4 odst. 1 písm. e) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění účinném ke dni podání insolvenčního navrhovatelkou platí, že jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost v insolvenčním řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o insolvenčním návrhu.

Dle § 7 odst. 1 cit. zák. poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) až i), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.

Podle položky 4, bodu 1. Sazebníku poplatků, který je přílohou shora citovaného zákona platí, že poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění, činí a) za každou nemovitost 5.000 Kč, b) za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku 15.000 Kč, c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak 2.000 Kč.

Především je nutno uvést, že s účinností od 1.9.2011 jsou zpoplatněna i insolvenční řízení. Za tato (insolvenční) řízení však poplatková povinnost vzniká (jde-li o návrh věřitele; dlužník je dle ust. § 11 odst. 2 písm. r/ zák. č. 549/1991 od poplatku osvobozen) až uložením poplatkové povinnosti insolvenčním soudem v souvislosti s rozhodnutím o insolvenčním návrhu. To znamená, že i v případě zpětvzetí insolvenčního návrhu musí insolvenční soud v souvislosti se zastavením

řízení rozhodnout o poplatkové povinnosti insolvenčního navrhovatele (věřitele). V takovém případě nelze ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. aplikovat, neboť toto ustanovení se vztahuje pouze na poplatky splatné již podáním návrhu.

Z uvedeného vyplývá, že pokud soud prvního stupně v souvislosti s rozhodnutím o insolvenčním návrhu navrhovatelky (se zastavením řízení pro zpětvzetí tohoto návrhu), rozhodl o poplatkové povinnosti navrhovatelky, pak byl jeho postup správný, neboť má oporu v citovaném zákoně. Stejně tak soud prvního stupně stanovil i správnou výši poplatkové povinnosti navrhovatelky, která dle položky 4, bodu 1. písm. c) činí 2.000 Kč.

Proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 30. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu