2 VSOL 836/2013-A-23
KSBR 45 INS 5832/2013 2 VSOL 836/2013-A-23

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , rodné číslo 670525/1806, Hřbitovní 176, 768 32 Zborovice, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.8.2013, č. j. KSBR 45 INS 5832/2013-A-17

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně uložil dlužníkovi ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000 Kč. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 4.2.2013, doručeným soudu dne 4.3.2013, domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a jako jeho řešení navrhl oddlužení plněním splátkového kalendáře. S ohledem na řádně doloženou výši průměrných čistých měsíčních příjmů, uvedeného a oceněného movitého a nemovitého majetku dlužníka a celkový rozsah nezajištěných závazků, které mají být uspokojovány poměrně, má soud za to, že dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení. Zdůraznil, že podle ust. § 402 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), rozhodne o způsobu oddlužení schůze věřitelů. Účelem zálohy je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Podle soudu nelze oddlužení dlužníka provést formou splátkového kalendáře. Příjmy dlužníka nedosahují takové výše, aby byl dlužník schopen zaplatit svým nezajištěným věřitelům za dobu pěti let minimálně 30% jejich pohledávek (30% jeho nezajištěných pokračování-2-závazků činí 33.678 Kč). Při výši jeho průměrného měsíčního příjmu 7.786 Kč a s ohledem na jeho vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem nelze pro účely oddlužení strhávat měsíčně ničeho. Jeví se však možnost provést oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, když majetek dlužníka by měl postačovat k úhradě minimálně 33% závazků nezajištěných věřitelů, neboť jen hodnota poloviny nemovitostí ve vlastnictví dlužníka činí dle znaleckého posudku 212.220 Kč. Proto soud uložil dlužníkovi podle ust. § 108 odst. 2 IZ zaplacení zálohy ve výši 20.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Nesouhlasil s výší zálohy v částce 20.000 Kč, požádal o zhodnocení celé situace a popřípadě vyměření nižší zálohy na náklady insolvenčního řízení. Odkázal také na vyhlášku č. 313/2007 Sb.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5, a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u Krajského soudu v Brně dne 4.3.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a jeho řešení splátkovým kalendářem. V insolvenčním návrhu a shodně v seznamu závazků uvedl, že má 7 závazků vůči 7 věřitelům, jejichž celková výše činí 112.260 Kč. Jako svůj majetek označil movité věci (zařízení bytu a domácnosti) a ideální polovinu nemovitosti (rodinného domu č.p. 176 ve Zborovicích). V průběhu řízení dlužník doložil znalecký posudek na ocenění jeho nemovitosti, z nějž vyplývá, že obvyklá cena nemovitosti činí 424.440 Kč a vlastnický podíl dlužníka představuje podíl na ceně ve výši 212.220 Kč.

Pro posouzení správnosti závěru soudu prvního stupně o nutnosti uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je nutno přezkoumat jeho (předběžný) závěr o tom, že u dlužníka nebude možné provést oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, ale naskýtá se možnost provést oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Při oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník v průběhu plnění splátkového kalendáře platí svým věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo v exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 398 odst. 3 věta prvá IZ). Rozsah srážek ze mzdy vyplývá zejména z ust. § 276 až 281 o.s.ř. a nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Soud prvního stupně vycházel při výpočtu částky, kterou by dlužník splácel při plnění splátkového kalendáře, z průměrné mzdy dlužníka (doložené) za období září až prosinec 2012. Průměrná výše této mzdy činí pokračování-3-

11.743 Kč. Dlužník však platí soudem stanovené výživné na dvě děti v celkové výši 3.500 Kč měsíčně, které by bylo ve splátkovém kalendáři placeno přednostně. Nezabavitelná částka činí 6.065 Kč a po jejím odečtení ze zbylých 5.678 Kč lze pro přednostní pohledávky ve výkonu rozhodnutí použít 2/3 (§ 279 odst. 1 o.s.ř.), tedy částku 3.784 Kč. Po úhradě výživného by zůstalo ke srážkám jen 284 Kč, což nepostačuje ani na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. Dlužník by tedy svým nezajištěným věřitelům nebyl schopen splátkovým kalendářem plnit ničeho. Pro úplnost odvolací soud dodává, že ke stejnému závěru by bylo nutné dojít i v případě, pokud by se vycházelo z průměrné čisté měsíční mzdy, kterou dlužník doložil až v odvolacím řízení. Jedná se o jeho příjem za měsíce květen, červen a červenec 2013. Průměrná čistá měsíční mzda dlužníka za toto období činí 12.449 Kč. Po odečtení nezabavitelné částky by totiž ze zbylých 6.069 Kč bylo možno pro přednostní pohledávky ve výkonu rozhodnutí použít částku 4.253 Kč a po úhradě výživného by zůstalo k dispozici ke srážkám 753 Kč.

Je tedy nutné setrvat na závěru, že lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, by byla nižší než 30% jejich pohledávek. Odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že vzhledem k existenci majetku (ideální jedné polovině nemovitostí v hodnotě oceněné znalcem na částku 424.440 Kč) se nabízí způsob řešení úpadku oddlužením zpeněžením majetkové podstaty. Polovina obvyklé ceny nemovitosti dlužníka totiž činí 212.220 Kč, což představuje částku téměř dvakrát vyšší, než je výše celkových závazků dlužníka. Z insolvenčního návrhu a jeho příloh je zřejmé, že dlužník nemá žádné pohotové finanční prostředky, ze kterých by bylo možno hradit náklady insolvenčního řízení, a proto je i odůvodněn požadavek na zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ust. § 108 IZ. Účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je (jak správně uvedl soud prvního stupně) především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce od počátku, a tím překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku. Současně záloha slouží jako záruka úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Soud prvního stupně též správně stanovil výši požadované zálohy. Rovněž odvolací soud považuje částku 20.000 Kč za přiměřenou, neboť zpeněžení majetkové podstaty vyžaduje vyšší náklady než oddlužení formou splátkového kalendáře. Pro úplnost lze uvést, že minimální odměna insolvenčního správce ze zpeněžení majetkové podstaty činí 45.000 Kč bez DPH. Rovněž lze doplnit, že v této fázi insolvenčního řízení, to je před rozhodnutím o úpadku dlužníka, nelze jednoznačně předvídat, pro který z nabízených způsobů oddlužení se věřitelé rozhodnou. Proto není předem vyloučena ani kombinace oddlužení plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty.

Ze všech výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. pokračování-4-

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 22. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu