2 VSOL 836/2012-B-17
KSOS 36 INS 8493/2012 2 VSOL 836/2012-B-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka "I.P.-95, s.r.o.", IČO: 640 85 694, se sídlem 716 00 Ostrava-Radvanice, Těšínská 202/225, zastoupeného JUDr. Tomášem Chlebikem, advokátem se sídlem 733 01 Karviná-Fryštát, Karola Sliwky 621/5, o způsobu řešení úpadku, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.09.2012, č. j. KSOS 36 INS 8493/2012-B-7

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě prohlásil konkurs na majetek dlužníka (výrok I.), s tím, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok II.).

Na odůvodnění uvedl, že usnesením ze dne 20.6.2012 bylo rozhodnuto k věřitelskému návrhu o úpadku dlužníka bez určení způsobu jeho řešení. U dlužníka jako podnikající právnické osoby připadalo do úvahy řešení úpadku reorganizací, do schůze věřitelů, konané dne 13.9.2012, ani v jejím průběhu, nebyl návrh na povolení reorganizace podán. Protože ve stanovené prekluzivní lhůtě návrh na řešení úpadku reorganizací podán nebyl, rozhodl soud o řešení úpadku konkursem (§ 318 odst. 1, zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/ v platném znění, dále jen IZ ).

Výrok I. usnesení soudu prvního stupně napadl odvoláním dlužník. Namítal, že insolvenční zákon stanoví podmínky, za kterých lze na majetek dlužníka prohlásit konkurs, jejichž naplnění však z odůvodnění napadeného usnesení neplyne; soud pouze odkazuje na to, že nebyl podán návrh na povolení reorganizace, což podle dlužníka ovšem není totéž . Rozhodnutí soudu je proto nepřezkoumatelné a v odvolání ani nelze uvést argumenty, které by s ním polemizovaly. Dále dlužník namítal, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebylo rozhodnuto o jeho odvolání proti usnesení o zjištění úpadku, proto se jeví prohlášení konkursu na majetek dlužníka jako předčasné. V odvolacím řízení dlužník žádal zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno, oprávněnou osobou a včas a že obsahuje odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. c), o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 206, § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř. a po té dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro potvrzení napadeného usnesení.

Podle § 316 odst. 4 IZ, reorganizace je přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru; ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno.

Podle § 318 odst. 1 IZ, dlužník, který podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek, může podat návrh na povolení reorganizace nejpozději do rozhodnutí o úpadku. V ostatních případech lze návrh na povolení reorganizace podat nejpozději do 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku.

Odvolací soud se předně neztotožňuje s názorem dlužníka o nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení. Z jeho odůvodnění zcela jasně vyplývá, že ačkoli u dlužníka je řešení úpadku reorganizací objektivně přípustné (§ 316 odst. 4 IZ), jiný způsob řešení úpadku než konkursem nebyl v případě dlužníka možný proto, že žádný z oprávněných subjektů, tedy dlužník ani některý z přihlášených věřitelů, návrh na povolení reorganizace nepodali. Dlužník do rozhodnutí o úpadku nevyužil možnosti podání návrhu a lhůta k jeho podání dle § 318 odst. 1, věta první IZ mu uplynula marně. Stejně tak žádný z přihlášených věřitelů nepodal návrh na povolení reorganizace ve lhůtě do 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se konala dne 13.9.2012. Žádný z věřitelů, přítomných na této schůzi, také návrh nepodal a schůze věřitelů tedy nepřijala žádné rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, kterým by soud byl vázán (tedy nepřijala ani usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka reorganizací). Tyto skutečnosti ostatně dlužník ani nezpochybňuje. Nelze proto souhlasit s názorem dlužníka, že z odůvodnění napadeného usnesení naplnění podmínek pro prohlášení konkursu na jeho majetek neplyne.

V situaci, kdy a) návrh na povolení reorganizace, o kterém by soud měl rozhodovat (návrh zamítnout, odmítnout, rozhodnout o jeho zpětvzetí či reorganizaci povolit, § 327, § 328 IZ), podán nebyl, b) první schůze věřitelů nepřijala usnesení o povolení řešení úpadku reorganizací (§ 152 IZ), kterým by byl insolvenční soud vázán, c) oddlužení je v této věci objektivně nepřípustné (§ 389 IZ), zákon jiný způsob řešení úpadku dlužníka, než prohlášením konkursu na jeho majetek, neumožňuje.

Odvolací soud se proto shoduje se soudem prvního stupně v tom, že úpadek dlužníka není v dané situaci řešitelný jinak než konkursem. Podmínky, za kterých lze na majetek dlužníka prohlásit konkurs, splněny byly.

Pokud dlužník namítal, že napadené usnesení je předčasné proto, že usnesení o zjištění úpadku v době prohlášení konkursu nebylo pravomocné, ani tato námitka není důvodná, neboť účinky tohoto usnesení nastaly bez ohledu na jeho právní moc (§ 89 IZ).

Protože usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, odvolací soud je podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí zvláštním způsobem, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 74 odst. 2 IZ a § 237 odst. 1 písm. c/, § 238a odst. 1 písm. a/ a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 27. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu