2 VSOL 83/2013-A-17
KSBR 30 INS 28433/2012 2 VSOL 83/2013-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Vyškov, Vážany nad Litavou 206, PSČ 684 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 30 INS 28433/2012-A-5 ze dne 20.11.2012

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka ze dne 15.11.2012.

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník podal u soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, který je však neurčitý a nesrozumitelný, neboť v něm nejsou uvedeny žádné rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka. Dlužník v návrhu neuvedl jednotlivé věřitele, nepřipojil žádné přílohy, jak mu ukládá ustanovení § 104 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ), tj. seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, jakož i další listiny, které dokládají jeho úpadek. Pro uvedené nedostatky nelze v insolvenčním

řízení pokračovat, soud proto insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž konkretizoval důvody, pro které dosud neuvedl dostatečné a potřebné údaje s tím, že příslušné dokumenty pro soud bude shromažďovat. Poukázal na to, že mu byla nabídnuta možnost profesionálního zpracování návrhu, a proto žádá o prodloužení lhůty k podání žádosti o oddlužení. Dále v odvolání uvedl důvody, pro které se dostal do úpadku.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

Podle § 3 odst. 2 IZ, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 3 odst. 4 IZ, o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 15.11.2012 zákonem předepsaný formulář pro insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, ve kterém však vyplnil toliko své osobní údaje a podepsal jej úředně ověřeným podpisem. Na základě těchto zjištění odvolací soud přisvědčuje soudu prvního stupně v tom, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje náležitosti předepsané insolvenčním zákonem a že pro tyto nedostatky nelze pokračovat v insolvenčním řízení.

Z ustanovení § 103 odst. 2 IZ totiž vyplývá, že je-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí v insolvenčním návrhu uvést rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek, případně jeho hrozící úpadek, označit důkazy, kterých se dovolává, a z insolvenčního návrhu musí být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. K tomu odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 88/2010), ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že u insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Tam, kde dlužník podal insolvenční návrh proto, že mu úpadek teprve hrozí, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují hrozící úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít (se zřetelem ke všem okolnostem případu), že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Dále v tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uzavřel, že pokud takový dlužník rezignuje na uvedení (popis) jakýchkoliv rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek, předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona.

V přezkoumávané věci dlužník žádné skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek (§ 3 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 IZ) ve svém insolvenčním návrhu neuvedl, neboť kromě jeho osobních údajů a podpisu dlužníkem podaný formulářový návrh neobsahuje žádné další údaje. Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně, pokud insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Jak správně uvedl soud prvního stupně, dlužníku jako insolvenčnímu navrhovateli nic nebrání, aby po právní moci tohoto rozhodnutí případně podal nový insolvenční návrh, který již dostojí požadavkům insolvenčního zákona ohledně náležitostí insolvenčního návrhu, i s přihlédnutím k tomu, že dlužník v odvolacím řízení uvedl, že má možnost k tomuto využít odborné pomoci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem. Lhůta pro podání dovolání běží od doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 21. února 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu