2 VSOL 819/2012-A-15
KSOL 16 INS 8815/2012 2 VSOL 819/2012-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Ludmily anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Tršice-Vacanovice 30, PSČ 783 57, adresa pro doručování Olomouc, Brněnská 42, PSČ 779 57, o insolvenčnímu návrhu dlužnice spojeném s návrhem na oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 1.10.2012 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 10.9.2012, č.j. KSOL 16 INS 8815/2012-A-10,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 10.9.2012, č.j. KSOL 16 INS 8815/2012-A-10, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci s poukazem na ust. § 108 odst. 1, § 395 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) uložil dlužnici, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na označený účet soudu.

Podle odůvodnění se dlužnice svým návrhem domáhala zjištění úpadku a povolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Uvedla, že je zaměstnaná u společnosti Koyo Bearings Česká republika, s.r.o. s příjmem ve výši 12.886 Kč měsíčně. Soud z návrhu a doložených listin zjistil, že v období od září 2011 do února 2012 činila průměrná čistá mzda dlužnice u tohoto zaměstnavatele 13.684 Kč měsíčně, pracovní poměr má uzavřen na dobu určitou do 31.7.2013, jiný příjem dlužnice nemá. Z připojeného seznamu závazků vyplývá, že dlužnice má nezajištěné závazky v celkové výši 928.728,93 Kč a zajištěný závazek ve výši 506.279,25 Kč. Dlužnice má 1 zákonnou vyživovací povinnost. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 4.5.2012 vyplývá, že dlužnice vlastní v SJM se svým manželem Oldřichem Liškou nemovitosti (rodinný dům se zahradou) v katastrálním území Suchonice, obvyklá cena činí dle znaleckého posudku znalce Ing. Jana Štěpánka ze dne 26.8.2012 1.000.000 Kč, tyto nemovitosti jsou však zatíženy zástavním právem ve prospěch zajištěného věřitele s pohledávkou ve výši 506.279,25 Kč. Zajištěný věřitel by byl tedy (pravděpodobně jen částečně) uspokojen z výtěžku zpeněžení podílu dlužnice na předmětných nemovitostech (cca 1/2 z 1.000.000 Kč) a nezajištěným věřitelům by se v rámci oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nedostalo ničeho. Z tohoto důvodu nelze úpadek dlužnice řešit oddlužením zpeněžením majetkové podstaty. Při úvaze o oddlužení plněním splátkového kalendáře soud zjistil, že dlužnice má do budoucna zajištěn příjem v podobě mzdy od svého zaměstnavatele, jenž dosáhl v doloženém období od září 2011 do února 2012 průměrné výše 13.684 Kč čistého měsíčně. Z tohoto příjmu lze dlužnici dle předpisů upravujících srážky ze mzdy pro účely oddlužení srážet částku 4.254 Kč měsíčně. Po odečtení nákladů insolvenčního řízení (odměna a náklady insolvenčního správce ve výši 1.080 Kč měsíčně včetně DPH) zbývá pro věřitele měsíčně částka 3.174 Kč, za 60 měsíců trvání oddlužení by tedy při zachování příjmu dlužnice bylo zaplaceno nezajištěným věřitelům celkem 190.440 Kč, což činí z celkové sumy nezajištěných závazků dlužnice, to je z částky 928.728,93 Kč 20,51 %. Vzhledem ke všem těmto okolnostem dospěl soud k závěru, že povolení oddlužení v současné době není možné, neboť nelze předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude činit alespoň 30 % jejich pohledávek a žádný z věřitelů dosud nevyslovil s nižším plněním souhlas (§ 395 odst. 1 písm. b/ IZ). Jediným v úvahu přicházejícím způsobem řešení úpadku dlužnice je proto prohlášení konkursu. Pokud tedy bude dlužnice na insolvenčním návrhu trvat i za cenu prohlášení konkursu na její majetek, bude nezbytné, aby zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení v požadované výši, kterou soud stanovil s přihlédnutím k ust. § 38 IZ a ust. § 1 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, když je-li způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45 000 Kč. Účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce od počátku insolvenčního řízení a překlenout nedostatek finančních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude možné zpeněžit majetkovou podstatu.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Namítala, že její čistý příjem činí 13.684,-Kč, dluh u Revírní bratrské pokladny v částce 25.342,-Kč je zcela uhrazen a dluh u Okresní správy sociálního zabezpečení v současné době činí z původní částky 41.375,-Kč toliko 10.380,-Kč. Ostatní dluhy trvají v původní výši, ať již se jedná o závazky zajištěné či nezajištěné, závazek vůči Hypoteční bance, a.s. ve výši 791.542,87Kč mají s manželem společný, stejně tak zajištěný závazek vůči Raiffeisenbank a.s. ve výši 506.279,25 Kč. Manžel rovněž podal insolvenční návrh s návrhem na oddlužení, dosud však nepředložil soudu všechny požadované listiny, nekomunikuje ani s dlužnicí, odešel ze společné domácnosti, proto dlužnice podala návrh na rozvod. Předpokládá, že společné dluhy s manželem budou uhrazeny prodejem zastavených nemovitostí, zbývající její dluh ve výši 80.849,06 Kč uhradí prostřednictvím splátkového kalendáře do výše 100% (včetně odměny insolvenčního správce), když z jejího platu lze srážet částku 4.254,-Kč měsíčně. Proto žádá o prominutí úhrady zálohy ve výši 50.000,-Kč, neboť tato částka je pro ni likvidační. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se jí povinnost zaplatit zálohu neukládá. Kromě kopie návrhu na rozvod dlužnice ke svému odvolání žádné listiny nepředložila.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ust. § 398 odst. 3 věta první IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Lze dále dodat, že při tomto výpočtu je tedy nutno postupovat dle ust. § 279 o.s.ř.

Ustanovení § 396 odst. 1 IZ stanoví, že jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Odvolací soud především konstatuje, že skutková zjištění jak jsou uvedena soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení, jsou úplná a správná, mají v návrhu dlužnice a předložených listinách plnou oporu, proto odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí na tato zjištění v celém rozsahu odkazuje. Lze proto uzavřít, že dlužnice dosud doložila, že její celkové závazky činí 1.435.008,10 Kč, z toho nezajištěné závazky činí 928.728,93 Kč. Závazek vůči Raiffeisenbank a.s. ve výši 506.279,25 Kč je zajištěn na nemovitostech, které spadají do společného jmění

(dále jen té SJM ) dlužnice a jejího manžela. Lze rovněž předpokládat (opak se spisu nepodává), že všechny závazky dlužnice vznikly za trvání manželství a spadají do SJM, hodnota zastavených nemovitostí, které rovněž patří do SJM činí 1.000.000,-Kč. Dlužnice je vdaná, kromě manžela nemá jinou vyživovací povinnost, vyjma nemovitého majetku uvedeného shora a průměrného čistého měsíčního příjmu z pracovního poměru ve výši 13.684,-Kč nemá další hodnotnější majetek, který by mohl být v rámci oddlužení zpeněžen.

V této souvislosti nutno uvést, že u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ke dni rozhodnutí odvolacího soudu stále probíhá insolvenční řízení ve věci manžela dlužnice Oldřicha anonymizovano , anonymizovano , pod sp. zn. KSOL 16 INS 7713/2012. Manžel dlužnice se rovněž domáhá zjištěného svého úpadku a jeho řešení oddlužením zpeněžením majetkové podstaty. Kromě jiného ve svém návrhu tvrdí závazky v celkové výši 3.174.643,05 Kč, z toho nezajištěné závazky 2.519.551,-Kč, rovněž tvrdí, že dva závazky vůči Hypoteční bance, a.s. a Raiffeisenbank a.s. jsou závazky společné s manželkou. Z návrhu manžela dlužnice dále vyplývá, že podstatná část jeho závazků pochází z podnikatelské činnosti, v současné době manžel dlužnice nepracuje, je evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Usnesením ze dne 10.9.2012, č.j. KSOL 16 INS 8813/2012-A-10 byl manžel dlužnice vyzván k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč a dle odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně dovodil, že úpadek tohoto dlužníka bude nutno řešit konkursem, neboť lze důvodně předpokládat, že návrhem na oddlužení byl sledován nepoctivý záměr (§ 395 odst. 1 písm. a/ IZ) z důvodů v tomto usnesení uvedených.

Za dané situace odvolací soud uzavírá, že spojení obou řízení nepřichází v úvahu, neboť úpadek manžela dlužnice bude zřejmě řešen konkursem, což ovšem předpokládá, že v rámci konkursu dojde i k vypořádání společného jmění obou manželů (§ 268 IZ) a tudíž lze předpokládat, že do majetkové podstaty dlužnice bude patřit s největší pravděpodobností toliko polovina hodnoty nemovitostí, jež spadají do SJM, to je 500.000,-Kč. Proto byl správný předpoklad soudu prvního stupně, že po případné úhradě zajištěného závazku dlužnice vůči Raiffeisenbank a.s. (506.279,25 Kč) by se v rámci oddlužení zpeněžením majetkové podstaty na ostatní věřitele s pohledávkami ve výši nejméně 928.728,93 Kč nedostalo ničeno, proto úpadek dlužnice zpeněžením majetkové podstaty řešit nelze. Se soudem prvního stupně je nutno souhlasit i potud, že z měsíčního příjmu dlužnice ve výši 13.684,-Kč by bylo v rámci splátkového kalendáře dlužnicí za dobu 5 let uhrazeno toliko cca 20,51-21,67 % podle toho zda by insolvenční správce byl plátcem daně z přidané hodnoty. Pokud dlužnice ve svém odvolání tvrdila (avšak nedoložila), že část jejího závazku vůči Okresní správě sociálního zabezpečení zanikla a že zůstává vůči tomuto věřiteli dluh ve výši 10.380,-Kč a že závazek vůči Revírní bratrské pojišťovně zanikl zcela, pak je nutno uvést, že ani tak by dlužnice podmínky pro oddlužení plněním splátkového kalendáře (to je nejméně 30% nezajištěným věřitelům za 5 let) nesplnila, neboť z celkového počtu dlužnicí tvrzených nezajištěných závazků ve výši 872.391,93 Kč by uhradila za 5 let toliko 255.240,-Kč, což je 29,26 %, po odpočtu odměny a výdajů insolvenčního správce by to činilo 21,83-23,07 %, podle toho, zda by správce byl či nebyl plátce daně z přidané hodnoty. Z tohoto důvodu lze přepokládat, že rovněž plněním splátkového kalendáře oddlužení dlužnice řešit nelze a jediným řešením jejího úpadku je konkurs. Proto je správný závěr soudu prvního stupně, že záloha v požadované výši 50.000,-Kč je pro další řízení potřebná.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti a důvody odvolací soud postupoval dle ustanovení § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správně potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 24. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu