2 VSOL 816/2014-B-54
KSOS 14 INS 30429/2012 2 VSOL 816/2014-B-54

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka: Radek anonymizovano , anonymizovano , IČ: 74413066, bytem 742 45 Kujavy 52, o insolvenčním návrhu navrhovatele-věřitele: Hypoteční banka, a.s., IČ: 13584324, Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. listopadu 2013, č.j. KSOS 14 INS 30429/2012-B-7

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. listopadu 2013, č.j. KSOS 14 INS 30429/2012-B-7 s e m ě n í takto:

I. Na majetek dlužníka: Radek anonymizovano , anonymizovano , IČ: 74413066, bytem 742 45 Kujavy 52 se prohlašuje konkurs.

II. Konkurs bude řešen formou nepatrného konkursu.

Odůvodnění:

Krajský soud shora označeným usnesením rozhodl, že na majetek dlužníka Radek anonymizovano , r.č. 650510/0019, IČ: 74413066, 742 45 Kujavy 52 se prohlašuje nepatrný konkurz (odstavec I. výroku) a že účinky prohlášení konkurzu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (odstavec II. výroku). Učinil tak poté, co v zákonné lhůtě stanovené v § 316 odst. 5 IZ a § 318 odst. 1 IZ nebyl podán návrh na povolení reorganizace a na schůzi věřitelů dne 30.10.2013 proběhlé bez účasti věřitelů sdělil insolvenční správce, že jediným možným způsobem řešení úpadku dlužníka je prohlášení konkurzu, který lze řešit jako konkurz nepatrný, neboť dlužník splňuje podmínky stanovené v ustanovení § 314 odst. 1 IZ.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání a řadu dalších podání včetně podání nepodepsaných, přičemž v odvolání ze dne 2.12.2013 (podepsaném) a doručeném soudu 4.12.2013 tvrdil, že spoluvlastníkovi majetku, který má sloužit k pokrytí závazků nebylo umožněno podílet se na řešení úhrady závazků, výše nároků věřitelů neodpovídá skutečnosti a nebylo mu umožněno toto doložit, vzhledem ke skutečnosti, že s manželkou nedošlo k rozdělení majetku, nepovažuje za oprávněné řešit jeho závazky samostatně, aniž by byly brány v potaz závazky manželky, jelikož všechen majetek a závazky byly společné. V reakci na výzvu soudu k odstranění vad odvolání, dlužník požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Další podání byla nepodepsaná, proto k nim nelze přihlížet.

Vzhledem k tomu, že insolvenční řízení bylo zahájeno 3.12.2012, je třeba věc s přihlédnutím k přechodnému ustanovení čl. II zákona č. 294/2013 Sb. posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění novely provedené zákonem č. 294/2013 Sb. účinné od 1.1.2014; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. V projednávané věci je přezkumu určeno rozhodnutí soudu o prohlášení nepatrného konkursu ze dne 20. listopadu 2013, proto je třeba aplikovat podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění platném do 31.12.2013 (dále jen IZ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že insolvenčním návrhem navrhovatele-věřitele doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 05.03.2013 bylo ve věci dlužníka zahájeno insolvenční řízení. Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že má za dlužníkem pohledávku z titulu smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru ze dne 12.08.2008 ve výši 190.147,22 Kč, splatnou dne 09.11.2011, která je zajištěna zástavním právem na nemovitostech dlužníka dle zástavní smlouvy k nemovitosti ze dne 13.08.2008,. Navrhovatel dále v návrhu označil další věřitele dlužníka, a to: 1) OSSZ Nový Jičín, 2) VZP ČR, 3) Allianz pojišťovna, a.s., 4) AKROPOL nezávislé finanční poradenství a.s. Usnesením ze dne 26. února 2013, č.j. KSOS 14 INS 30429/2012-A-9, vyzval soud dlužníka, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení k insolvenčnímu návrhu vyjádřil a uložil mu v souladu s ustanovením § 128 odst. 3 IZ, aby předložil seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, poučil jej o náležitostech těchto seznamů a o následcích jejich nepředložení spočívajících v právní domněnce neschopnosti závazky splácet. Dále soud dlužníka vyzval, aby sdělil, zda souhlasí s tím, že o insolvenčním návrhu věřitele bude rozhodnuto bez jednání (§ 133 odst. 1 písm. b/ IZ) s tím, že nevyjádří-li se, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Toto usnesení bylo dlužníkovi doručeno uložením dne 15.03.2013. Ve stanovené lhůtě, tj. do 02.04.2013, se dlužník k návrhu ani k možnosti rozhodnutí o insolvenčním návrhu bez jednání nevyjádřil a rovněž nepředložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců dle § 104 odst.1 IZ. Usnesením ze dne 1. srpna 2013, č.j. KSOS 14 INS 30429/2012-A-13 soud rozhodl o úpadku dlužníka, insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Dagmar Cenknerovou s tím, že okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku nastávají účinky rozhodnutí o úpadku, vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku, dále rozhodl, že nařizuje přezkumné jednání na den 30.10.2013 v 11:00 hod do sídla Krajského soudu v Ostravě, Havlíčkovo nábř. 34, Ostrava, jednací síň č. B 44, přízemí, (vchod ze Sokolské třídy) a že svolává schůzi věřitelů, která se bude konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání na stejném místě, s předmětem jednání: a) zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti, b) rozhodnutí o insolvenčním správci dle § 29 IZ, c) volba věřitelského orgánu, d) rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka (§ 150 IZ). Osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, vyzval, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci a dlužníku uložil, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení tohoto usnesení sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů. Po přezkumném jednání na schůzi věřitelů v rámci projednání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka správce navrhl řešením úpadku nepatrný konkurz; soud si vyhradil rozhodnout samostatným usnesením. Poté, aniž rozhodl o prohlášení konkurzu, krajský soud napadeným rozhodnutím prohlásil na majetek dlužníka nepatrný konkurz.

S tímto postupem odvolací soud nesouhlasí.

Podle ustanovení § 148 IZ insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.

Podle ustanovení § 149 IZ (1) Nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku. (2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby; v takovém případě rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku. (3) Má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle odstavce 1, je předmětem jednání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku vždy zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a jeho vyjádření o vhodnosti navrženého způsobu řešení úpadku; je-li takových návrhů více, vyjádří se insolvenční správce k tomu, který z nich považuje za nejvhodnější a proč.

Podle ustanovení § 150 IZ má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle § 149 odst. 1, schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku může též přijmout usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku.

Podle ustanovení § 314 IZ (1) O nepatrný konkurs jde, jestliže a) dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo b) celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu46)za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2 000 000 Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. (2) Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu.

Ustanovení § 148 upravuje postup, podle něhož dochází k rozhodnutí o úpadku a ke stanovení způsobu jeho řešení způsobem dle § 4 IZ. Stanovení způsobu řešení úpadku je forma samostatného rozhodnutí odděleného od rozhodnutí o úpadku dlužníka, na které sice navazuje, avšak nemusí s ním být nutně propojeno formou společného rozhodnutí. Ustanovení § 148 zákona však specifikuje podmínky, na jejichž základě dojde k rozhodnutí soudu o způsobu řešení úpadku. Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a jeho případné spojení s rozhodnutím o úpadku je vázáno na posouzení možností, jimiž lze úpadek dlužníka řešit. Vzhledem k tomu, že jednou z forem řešení úpadku v případě, kdy úpadek dlužníka neumožňuje reorganizaci dlužníka dle § 316 odst. 3, § 367 odst. 3 a § 379 odst. 3 IZ, či vylučuje řešení úpadku oddlužením z důvodu nesplnění podmínek dle § 389 a násl. IZ, je jedině konkurs, zákon v takovémto případě umožňuje, aby insolvenční soud spojil rozhodnutí o prohlášení konkursu s rozhodnutím o úpadku. Nepatrný konkurs je ovšem pouze forma konkurzu, o níž lze rozhodnou kdykoĺi po rozhodnutí o řešení úpadku konkurzem. Krajský soud tedy pochybil, pokud o prohlášení konkurzu vůbec nerozhodl.

Odvolací soud k nápravě tohoto pochybení přebírá skutkový stav v tom, že k insolvenčnímu návrhu věřitele (Hypoteční banka, a.s.) bylo pravomocně rozhodnuto o úpadku dlužníka, insolvenční soud nespojil s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, proběhla schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku, která pro absence věřitelů nepřijala usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku, dlužník je fyzická osoba, která sice je podnikatelem, ale podnikání ukončil (o nepatrném konkursu je možné rozhodnout i bez výslovně pozitivně prokázaných podmínek v § 314 IZ v souladu se zásadami insolvenčního řízení, které kladou důraz na rychlé, hospodárné a v důsledku nejvyšší možné uspokojení věřitelů podle § 5 písm. a/ IZ; jde o situace, kdy je doloženo ukončení podnikání dlužníka, což vyplývá ze zprávy správce, že dlužník je zaměstnán a pobírá mzdu) a nemá více než 50 věřitelů, reorganizaci ani oddlužení dlužník nenavrhl, proto byly splněny podmínky pro prohlášení konkurzu, který bude řešen formou konkurzu nepatrného.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že se na majetek dlužníka prohlašuje konkurs, že konkurs bude řešen formou nepatrného konkursu a účinky prohlášení konkurzu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenčnímu správci, věřitelskému orgánu se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 4. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu