2 VSOL 812/2014-A-8
KSOS 14 INS 13374/2014 2 VSOL 812/2014-A-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka M.R.F. Marble Resin Form, spol. s r.o. v likvidaci , se sídlem Rožnov pod Radhoštěm-Vigantice 014, identifikační číslo 61973467, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 14 INS 13374/2014-A-3 ze dne 2.6.2014,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníku, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu specifikovaný ve výroku. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník podal dne 15.5.2014 insolvenční návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku. Soud zjistil, že ke krytí budoucích nákladů řízení je nutno, aby dlužníku byla uložena povinnost zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak. V řízení nebylo prokázáno, že by dlužník vlastnil majetek takové hodnoty, který by postačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Soud proto podle ustanovení § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) uložil dlužníku povinnost zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.9.2013 (pravomocným dne 30.10.2013) byla společnost dlužníka zrušena likvidací a byl jmenován likvidátor. Likvidátor při své činnosti zjistil, že společnost je v úpadku, a proto podal insolvenční návrh. Dlužník nedisponuje prostředky pro úhradu zálohy na náklady insolvenčního řízení, a proto by předepsanou zálohu na náklady insolvenčního řízení musel uhradit soudem jmenovaný likvidátor z vlastních prostředků. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 15.5.2014 insolvenční návrh, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku. V návrhu uvedl, že je obchodní společností, která byla zrušena s likvidací rozhodnutím soudu, a byl jmenován likvidátor společnosti. V návrhu dlužník označil čtyři závazky vůči třem věřitelům v celkové výši 31.969,50 Kč. Ve vztahu k majetku v návrhu uvedl, že nebyl dohledán žádný majetek. K návrhu dlužník připojil seznam závazků, ve kterém uvedl splatnost závazků vůči dvěma věřitelům ke dni 15.5.1996, 24.11.1997 a ke dni 30.10.2009, dále seznam majetku, ve kterém uvedl, že dlužník nemá žádný majetek ani pohledávky.

Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužník je v úpadku nejméně ve formě platební neschopnosti, neboť má závazky vůči více věřitelům (nejméně dvěma), které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b/ IZ). Dále je zřejmé, že dlužník nedisponuje hotovými peněžními prostředky

(v hotovosti nebo na účtu), ze kterých by bylo možno hradit náklady insolvenčního řízení bezprostředně po rozhodnutí o úpadku.

Předně je třeba uvést, že novelou insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 294/2013 Sb. (účinnou od 1.1.2014) bylo změněno dosavadní ustanovení § 144 IZ (dle kterého za splnění podmínek uvedených v tomto ustanovení bylo možno zamítnout insolvenční návrh pro nedostatek majetku dlužníka) tak, že insolvenční návrh již nelze zamítnout proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, i když je to zřejmé. Napříště by tak insolvenční řízení s nedostatečným majetkem měla být řešena podle ustanovení § 314 a 315 IZ o nepatrném konkursu. Případná povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení tak postihuje každého insolvenčního navrhovatele. Zaplatí-li insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení, má právo požadovat, aby při splnění zákonných předpokladů bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka s tím, že tato záloha bude v další fázi řízení spotřebována především na prověření majetkových poměrů dlužníka též z hlediska institutů odporovatelnosti, neúčinnosti a neplatnosti právních úkonů. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (účinný od 1.1.2014) přenáší úpravu obsaženou dosud ustanovením § 144 IZ ve znění účinném do 31.12.2013 na rejstříkové soudy, když podle ustanovení § 65 tohoto zákona vyplývá, že likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci ze seznamu insolvenčních správců může podat návrh na výmaz obchodní korporace nebo družstva z veřejného rejstříku (při splnění zákonem stanovených podmínek). Není proto již zapotřebí řešit tuto problematiku v insolvenčním řízení zaváděním nesystémového institutu zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku (viz důvodová zpráva k zákonu č. 294/2013 Sb.).

Účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti od počátku, a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníka, případně majetku dalších osob, který by mohl též náležet do majetkové podstaty dlužníka. Náklady insolvenčního řízení nelze přenášet na stát (§ 38 odst. 2 IZ), který by hradil odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce v případě, že by prověřování majetkové situace dlužníka insolvenčním správcem nevedlo ke zjištění a zpeněžení majetku v potřebném rozsahu.

Soud prvního stupně proto postupoval správně, když dlužníku podle ustanovení § 108 odst. 1 IZ uložil povinnost zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, přičemž stanovil správně i výši zálohy částkou 50.000 Kč (§ 108 odst. 2 IZ). Při stanovení výše zálohy je nutno vzít v úvahu minimální výši odměny insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem v částce 45.000 Kč bez DPH (vyhl. č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a další náklady s konkursem spojené, zejména hotové výdaje insolvenčního správce.

Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 17. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu