2 VSOL 808/2015-B-22
KSBR 27 INS 4984/2015 2 VSOL 808/2015-B-22

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníků a) Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem Rousínovská 1056/30, Brno, PSČ 627 00, a b) Petry anonymizovano , anonymizovano , bytem tamtéž, identifikační číslo: 70461201, oba zastoupeni JUDr. Radkem Navrátilem, advokátem se sídlem Rooseveltova 6/8, Brno PSČ 602 00, o neschválení oddlužení, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 27 INS 4984/2015-B-12 ze dne 16. 6. 2015,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužníků (výrok I.) a na majetek dlužníků prohlásil konkurs (výrok II.). V důvodech rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 6. 3. 2015 soud povolil oddlužení dlužníků. Před přezkumným jednáním a schůzí věřitelů dne 24. 3. 2015 věřitel GE Money Bank, a.s. upozornil soud na existenci důvodů pro neschválení oddlužení s tím, že dlužník u něj požádal dne 12.2.2015 o úvěr ve výši 300.000 Kč, který mu byl poskytnut dne 13. 2. 2015, na úvěr dlužník neuhradil ani jedinou splátku a do 13 dnů podal insolvenční návrh. Podle zprávy insolvenčního správce ze dne 23. 4. 2015 otec dlužníka Milan Zajíček dlužníkům půjčil částku 100.000 Kč, bratr dlužnice Pavel Prudký půjčil dlužníkům částku 200.000 Kč, zapůjčené prostředky byly vráceny těmto rodinným příslušníkům dne 20. 2. 2015 a dne 21. 2. 2015 z úvěru poskytnutého věřitelem GE Money Bank, a.s. Do soupisu majetkové podstaty byla zahrnuta chata zapsaná na LV č. 471 pro k.ú. Dolní Loučky, kterou však dlužníci neuvedli v seznamu majetku a která byla insolvenčním správcem oceněna částkou 100.000 Kč. Dlužník se dále vzdal odstupného darovací smlouvou ze dne 17.2.2015. Dlužníci se vyjádřili k poctivosti svého záměru v oddlužení tak, že insolvenční návrh jim vypracovala třetí osoba, jen opomenutím nebyla v návrhu uvedena předmětná chata, kterou dlužnici darovali rodiče dne 19. 3. 2008, tito chatu převážně užívají a mají k ní zřízeno právo věcného břemene doživotního užívání. Půjčku 300.000 Kč si vzali proto, aby mohli rodině vrátit již dříve vypůjčené prostředky, bratr dlužnice a otec dlužníka na ně tlačili. Dlužníci v insolvenčním návrhu uvedli, že poslední půjčku si vzali u společnosti GE Money Bank, a.s. na úhradu splátek ostatním věřitelům a na vyplacení závazků vůči rodině. Z těchto tvrzení soud nemohl dovodit nepoctivý záměr dlužníků, a proto jim oddlužení bylo povoleno. Z přípisu věřitele GE Money Bank, a.s. však bylo zjištěno-jak soud prvního stupně pokračoval-že dlužníci z úvěru u GE Money Bank, a.s. ve výši 300.000 Kč vyplatili pouze svou rodinu a podali do 13 dnů insolvenční návrh, přitom ani nevyčkali splatnosti první splátky po obdržení finančních prostředků od banky a přistoupili ke zpracování svého insolvenčního návrhu. Podle soudu prvního stupně je zřejmé, že dlužníci skutečně nezamýšleli vrátit peněžní prostředky tomuto věřiteli. V takovém jednání soud spatřuje nepoctivý záměr dlužníků v oddlužení. Skutečnost, že insolvenční návrh dlužníkům zpracovala třetí osoba, nebyla soudu doložena, ze samotného návrhu ani nevyplývá. Soud prvního stupně dále uvedl, že za zkoumání insolvenčním správcem stojí i skutečnost, že dlužník se vzdal darovací smlouvou odstupného od svého zaměstnavatele. Po povolení oddlužení tak vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení-prokazatelný nepoctivý záměr dlužníků v oddlužení. Soud proto podle ustanovení § 405 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), neschválil oddlužení dlužníků a na jejich majetek prohlásil konkurs.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci společné odvolání. Uvedli, že již několik let měli drobné problémy se splácením svých závazků, situace se vyostřila během minulého roku, kdy zaměstnavatel dlužníka se začal dostávat do finančních potíží a nevyplácel zaměstnancům mzdy v řádných termínech. Obrátili se na nejbližší rodinu, která jim pomohla půjčkou. Poté, co dlužník musel přistoupit ke změně zaměstnavatele, byť s nižším příjmem, aby alespoň nějaký příjem měl, a rovněž dlužnice měnila zaměstnavatele, začala rodina požadovat vrácení půjčky. Jelikož neměli žádnou zkušenost, obrátili se na společnost INSOFER s.r.o., férová insolvence, která zjišťovala, zda splňují podmínky úpadku a podmínky pro oddlužení. Po konzultaci s touto společností podali dne 26. 2. 2015 návrh na povolení oddlužení. Nejednalo se o nepoctivý záměr, neměli v úmyslu nikoho poškodit, svou rodinu vyplatili proto, že v roce 2013 obdobným způsobem splatili dluhy bance, na které jim půjčila právě rodina. Dostávali informace, že by novou půjčku od GE Money Bank, a.s. mohli splatit z odstupného. Dlužník sice podepsal darovací smlouvu, avšak domníval se, že taková smlouva, uzavřená zaměstnavatelem v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, je neplatná. Také se pokusili dohodnout se společností UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. na odložení splátky za únor 2015, což se jim nepodařilo. Pokud jde o výplaty zaměstnavatele dlužníka, tyto byly realizovány v roce 2014 a 2015 bez pravidel, kterýkoli den v měsíci. Neztotožňují se s názorem soudu, že se neprokázalo, že by insolvenční návrh pro ně připravovala třetí osoba. Odvolatelé navrhli, aby napadené usnesení bylo zrušeno.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 390 odst. 1 věty prvé IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem.

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr.

Podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 405 odst. 1 a odst. 2 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 5 tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z obsahu z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužníci jako manželé společně podali u soudu prvního stupně dne 26. 2. 2015 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhali rozhodnutí o hrozícím úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. K hrozícímu úpadku uvedli, že naposledy uhradili řádné splátky většině věřitelů v únoru 2015. Poslední půjčku si vzali společně od společnosti GE Money Bank, a.s., tuto použili na uhrazení řádných splátek ostatním věřitelům a na vyplacení závazku, který měli od rodiny. Vůči tomuto věřiteli v návrhu a v seznamu závazků uvedli dva závazky ve výši 200.000 a ve výši 300.000 Kč, ke kterému uvedli, že úvěr ve výši 300.000 Kč byl použit na uhrazení řádných splátek ostatním věřitelům a na vyplacení závazku, který měli od rodiny. Jako svůj majetek v návrhu a v seznamu majetku označili toliko movité věci. Usnesením č. j. KSBR 27 INS 4984/2015-A-7 ze dne 6. 3. 2015 soud zjistil úpadek dlužníků, insolvenčním správcem ustanovil společnost Euroinsolvence v.o.s. a povolil dlužníkům oddlužení. Podáním ze dne 24. 3. 2015 (doručeným soudu prvního stupně téhož dne) věřitel GE Money Bank, a.s. upozornil insolvenční soud na jednání dlužníka odůvodňující zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. V podání uvedl, že dlužník dne 12. 2. 2015 požádal o úvěr ve výši 300.000 Kč, který mu byl poskytnut dne 13. 2. 2015, dlužník neuhradil jedinou splátku a poté dne 26. 2. 2015 podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Vzhledem k tomu, že dlužník v návrhu sám uvedl, že úvěr si vzal na vyplacení neodbytných věřitelů, tedy věděl, že je v úpadku a že nebude svůj dluh vůbec plnit, jedná se proto o nepoctivý přístup dlužníka. Ve zprávě o činnosti ze dne 23. 4. 2015 (doručené soudu prvního stupně téhož dne) insolvenční správce sdělil soudu, že dlužník ke dni 26. 2. 2015 ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením se zaměstnavatelem Fond ohrožených dětí a vzdal se odstupného darovací smlouvou ze dne 17. 2. 2015, kterou se zavázal poskytnout svému bývalému zaměstnavateli finanční dar ve výši odstupného. Dne 28.2.2015 uzavřel novou pracovní smlouvu se zaměstnavatelem Radimem Novákem, jeho čistá mzda v březnu 2015 činila 8.188 Kč. Dlužnice dne 12. 5. 2014 uzavřela pracovní smlouvu se společností REM-Technik s.r.o., její čistý měsíční příjem činí 14.740 Kč. Dlužníci doložili darovací smlouvu na dar ve výši 5.500 Kč měsíčně. Dlužník je povinen podle rozhodnutí soudu hradit výživné na dvě nezletilé děti celkem ve výši 4.000 Kč měsíčně. Uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů lze předpokládat ve výši 31,86 %. Dlužnice je vlastníkem nemovitého majetku zapsaného na LV č. 471 v k.ú. Dolní Loučky, obec Dolní Loučky-rekreační objekt (chata) na lesním pozemku, vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, který dlužníci neuvedli v návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Na základě jeho výzvy ve vztahu ke sdělení věřitele GE Money Bank, a.s., dlužníci sdělili, že částku 100.000 Kč jim půjčil otec dlužníka pan Milan Zajíček a částku 200.000 Kč jim půjčil bratr dlužnice pan Pavel Prudký, tyto zapůjčené prostředky byly vráceny těmto rodinným příslušníkům z poskytnutého úvěru ze dne 12. 2. 2015 ve výši 300.000 Kč. Podáním ze dne 7. 6. 2015 (doručeným soudu prvního stupně dne 8. 6. 2015) dlužníci sdělili, že insolvenční návrh jim vypracovala třetí osoba, kterou od počátku informovali o chatě, avšak nenapadlo je před podáním insolvenčního návrhu na soud vše překontrolovat, a proto nevěděli, že chata nebyla v návrhu uvedena. Poukázali na to, že insolvenčnímu správci chatu do protokolu o jednání s dlužníkem uvedli (k tomu připojili protokol o jednání s insolvenčním správcem ze dne 20. 3. 2015). K závazku vůči společnosti GE Money Bank, a.s. ve výši 300.000 Kč uvedli, že si půjčili proto, aby mohli rodině (bratrovi dlužnice a otci dlužníka) vrátit již dříve půjčené peníze na splácení svých úvěrů, rodina je tlačila na vrácení půjčky, přičemž první splátku na zaplacení úvěru banka požadovala v březnu 2015. Dlužník ukončil zaměstnání z důvodu nevyplacených mezd po dobu dvou až tří měsíců, naskytla se mu možnost nového zaměstnání, i za cenu nižšího příjmu. Dlužnice měla pracovní smlouvu na dobu určitou od 12. 5. 2014 do 11. 5. 2015, od 18. 5. 2015 by měla nastoupit k novému zaměstnavateli s příjmem přibližně 13.000 Kč měsíčně čistého, pracovní smlouvu doložila insolvenčnímu správci. Podle listin předložených dlužníky, dlužníci zaplatili Pavlu Prudkému dluh ve výši 200.000 Kč ze smlouvy o půjčce ze dne 21. 5. 2013 (potvrzení o uhrazení dluhu ze dne 21. 2. 2015) a Milanu anonymizovano dluh ve výši 100.000 Kč ze smlouvy o půjčce ze dne 27. 5. 2013 (potvrzení o uhrazení dluhu ze dne 20. 2. 2015).

Odvolací soud nejprve předesílá, že již v usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 31 INS 156/2008, 29 NSČR 6/2008 ze dne 29. 9. 2010 (uveřejněném pod č. 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu) Nejvyšší soud formuloval závěr, že pro řešení otázky, zda důvody obsažené v ustanovení § 395 IZ mají být uplatněny při posouzení přípustnosti oddlužení (pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení) nebo (až) při posouzení jeho věcné opodstatněnosti (pro neschválení oddlužení), není určující časové hledisko, tedy to, že (jak se podává z dikce ustanovení § 405 odst. 1 IZ) skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, vyšly najevo (až) v průběhu insolvenčního řízení (po povolení oddlužení). Podstatná je naopak kvalita posouzení zákonných kritérií v jednotlivých fázích oddlužení, tedy to, zda je v možnostech insolvenčního soudu příslušné skutečnosti prověřit (jejich existenci zjistit nebo vyloučit) v jednotlivých fázích oddlužení. Dále Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. KSPH 55 INS 316/2008, 29 NSČR 14/2009 ze dne 28. 7. 2011 (uveřejněném pod č. 14/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu) k otázce, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že návrhem na povolení oddlužení je sledován nepoctivý záměr, uvedl, že ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, bude závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení. K úsudku ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ mohou vést různá jednání dlužníka. Může jít například o jednání směřující k poškozování věřitelů (lhostejno, že nesankcionované normami trestního práva) v době před zahájením insolvenčního řízení, o zatajování skutečností týkající se majetkových poměrů dlužníka a podobně.

V přezkoumávané věci lze přisvědčit soudu prvního stupně v tom, že pokud dlužníci v insolvenčním návrhu a seznamu závazků neuvedli nemovitý majetek ve vlastnictví dlužnice, lze z tohoto jednání dlužníků usuzovat na jejich nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení. Dlužníky tvrzená skutečnost, že insolvenční návrh pro ně zpracovala třetí osoba, je přitom bez významu. Dlužníci podepsali jak insolvenční návrh, tak seznam majetku, ve kterém nadto stvrdili, že je úplný a správný, takže i pokud by insolvenční návrh pro ně zpracovala třetí osoba, jak v podaném odvolání opět namítají, nemění to ničeho na tom, že za správnost uvedených listin (jejich obsah) nesou plnou odpovědnost pouze odvolatelé.

Odvolací soud rovněž shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že pokud dlužníkům vznikl závazek vůči věřiteli GE Money Bank, a.s. ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 12. 2. 2015 ve výši 300.000 Kč, který výhradně použili na úhradu svých závazků vůči jejich rodinným příslušníkům, přičemž insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podali již dne 26. 2. 2015 a nepravdivě v něm uvedli, že z těchto finančních prostředků uhradili dluhy i vůči ostatním věřitelům, lze i z tohoto jednání dlužníků usuzovat na jejich nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení. Podle odvolacího soudu zatajení všech těchto uvedených skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení návrhu na povolení oddlužení, vylučuje poctivou snahu dlužníků vypořádat se se svými věřiteli. Dlužníci naopak svým jednáním své věřitele poškodili.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že již tyto důvody odůvodňují postup podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ pro zamítnutí návrhu dlužníků na povolení oddlužení a rozhodnutí podle ustanovení § 405 odst. 1 IZ o neschválení oddlužení a současně podle ustanovení § 405 odst. 2 IZ o způsobu řešení úpadku dlužníků konkursem.

Z výše uvedených důvodů soud napadené usnesení podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku; dlužníkům a insolvenčnímu správci se však doručuje zvláštním způsobem. Lhůta pro podání dovolání běží od doručení zvláštním způsobem.

Olomouc 30. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu