2 VSOL 804/2013-A-9
KSOL 16 INS 15765/2013 2 VSOL 804/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Tomáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Havlíčkova 1936/35, Zábřeh, PSČ 789 01, zastoupeného obecným zmocněncem Mgr. Vladimírem Beranem, se sídlem U Stanoviště 762, Dolní Lutyně, PSČ 735 53, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, č.j. KSOL 16 INS 15765/2013-A-4 ze dne 26.6.2013,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník podal dne 4.6.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení. V popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek však dlužník ničeho neuvedl. Jeho insolvenční návrh je tak vadný. Soud proto insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ) odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212 a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 103 odst. 1 věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 4.6.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek (bod č. 06 návrhu) dlužník neuvedl ničeho, v popisu všech závazků (body č. 18, 19 a 20 návrhu) uvedl 3 závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné a 3 závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné, tak, že označil věřitele (právnické osoby) názvem, u nevykonatelných závazků uvedl právní důvod a výši závazku a vykonatelných závazků uvedl výši závazků, označil soudního exekutora, případně rozhodce, včetně příslušného rozhodnutí. K návrhu dlužník připojil listiny osvědčující jeho úpadek, doklady o výši mzdy a výpis z rejstříku trestů. Seznamy majetku, závazků a zaměstnanců dlužník k návrhu nedoložil.

Na základě shora uvedeného odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje podstatné náležitosti předepsané insolvenčním zákonem, neboť v něm absentuje vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek, a že pro tento nedostatek nelze pokračovat v insolvenčním řízení.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). K tomu viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NS ČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, svazek 7 až 8, ročník 2010, pod č. 88/2010).

V přezkoumávané věci se dlužník svým insolvenčním návrhem domáhá, aby soud rozhodl o jeho úpadku, přičemž podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ dlužník neuvádí žádné rozhodující skutečnosti, které jeho úpadek osvědčují. Z jeho insolvenčního návrhu je toliko zřejmé, že dlužník má více věřitelů (§ 3 odst. 1 písm. a/ IZ), avšak není zřejmé, zda dlužník vůči těmto věřitelům má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 písm. b/ a c/ IZ ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a/ až c/ IZ), když k tomuto dlužník neuvedl žádné skutečnosti.

Na základě shora uvedeného odvolací soud přisvědčuje soudu prvního stupně, že z důvodu absence vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužníka je dán důvod pro odmítnutí insolvenčního návrhu dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ. Soud prvního stupně postupoval zcela správně, pokud insolvenční návrh dlužníka bez dalšího odmítl.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 20. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Miroslava Kupková předsedkyně senátu