2 VSOL 804/2011-A-9
KSOL 10 INS 18557/2011 2 VSOL 804/2011-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice Boženy anonymizovano , anonymizovano , bytem Komenského 918/27, 772 00 Olomouc, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 24. listopadu 2011 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 14.11.2011, č.j. KSOL 10 INS 18557/2011-A-4 takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci (dále též jen insolvenční soud či soud ) uložil dlužnici, aby ve lhůtě sedmi dnů od jeho právní moci zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč na označený účet Krajského soudu v Ostravě.

Na odůvodnění uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem, spojeným s návrhem na povolení oddlužení, který byl soudu doručen 13.10.2011, domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Žádala, aby toto řízení bylo spojeno s insolvenčním řízením jejího manžela, dlužníka Josefa Baláže, který podal insolvenční návrh téhož dne a ten je projednáván v řízení sp. zn. KSOL 10 INS 18542/2011. Soud ze seznamu závazků, připojeného k návrhu dlužnice zjistil, že má nezajištěné závazky ve výši 1.461.136,-Kč, je vdaná a nemá vyživovací povinnost k dítěti. Příjem dlužnice tvoří mzda, doložená za období červen až srpen 2011 ve výši 11.769,-Kč čistého. Podle seznamu majetku dlužnice vlastní pouze obvyklé vybavení domácnosti a proto její úpadek není řešitelný zpeněžením majetkové podstaty. Případný úpadek dlužnice, pokud by byl její návrh projednán v samostatném řízení, nelze řešit ani oddlužením plněním splátkového kalendáře, neboť při výši jejich závazků by, podle propočtů insolvenčního soudu, činil poměr uspokojení věřitelů v průběhu pěti let povoleného oddlužení splátkovým kalendářem pouze 9,55 % hodnoty jejich pohledávek, pokud insolvenční správce bude plátcem DPH. Dále se soud zabýval tím, zda by byl úpadek dlužnice řešitelný splátkovým kalendářem v případě, kdy by byl její návrh a návrh jejího manžela projednán ve spojeném řízení. Z insolvenčního spisu dlužníka Josefa Baláže soud zjistil, že jeho příjem činí 12.822,-Kč měsíčně na mzdě. Jeho závazky podle připojeného seznam závazků činí 1.461.136,-Kč a jedná se o společné závazky obou manželů. Při společném oddlužení by manželé anonymizovano byli schopni ze svých příjmů na své společné závazky hradit částku 7.514,-Kč měsíčně, což činí za pět let trvání splátkového kalendáře celkem 450.840,-Kč. Od této částky je třeba odečíst odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 1.080,-Kč měsíčně (pokud je správce plátcem DPH, tedy celkem 64.800,-Kč). Nezajištěným věřitelům manželů anonymizovano by se tak dostalo v průběhu trvání oddlužení splátkovým kalendářem částky 386.040,-Kč na úhradu pohledávek, což nedosahuje minimální hranice 30 % jejich hodnoty. Proto soud uzavřel, že povolení oddlužení dlužnice, ať už v samostatném řízení či v řízení spojeném s řízením ve věci jejího manžela, není možné. Proto je návrh na povolení oddlužení třeba zamítnout podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ a jediným v úvahu přicházejícím způsobem řešení úpadku dlužnice je konkurs. Vzhledem k tomu soud uložil dlužnici zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť tyto prostředky nelze zajistit jinak. Účelem zálohy bude nejen úhrada nákladů insolvenčního řízení, které vzniknou bezprostředně po zjištění úpadku dlužnice, ale vzhledem k její majetkové situaci je jich třeba i jako záruky úhrady konečný nákladů insolvenčního řízení. Při určení výše zálohy soud vyšel z částky minimální odměny insolvenčního správce 45.000,-Kč, v případě, že bude zpeněžován majetek podstaty (§ 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb.).

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž uvedla, že ona i její manžel byli vyzváni k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. S odvoláním předložili oba dlužníci darovací smlouvu na částku 1.000,-Kč, kterou se dárkyně Lucie Koplasová zavázala darovat oběma dlužníkům společně tuto částku, o kterou se navýší jejich příjmy tak, aby byli schopni pokrýt minimálně 30 % hodnoty nezajištěných závazků. Proto se, podle obsahu odvolání, v odvolacím řízení dlužnice domáhala změny napadeného usnesení tak, aby jí povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nebyla uložena.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo

(§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž by věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Podle § 385 odst. 1, písm. b) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 396 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Skutková zjištění o majetkových, osobních a příjmových poměrech dlužnice, stejně jako o výši jejich nezajištěných závazků, obsažená v odůvodnění napadeného usnesení, odpovídají obsahu spisu a odvolací soud na ně odkazuje. Dále z insolvenčního návrhu dlužnice vyplývá, že její manžel vyslovil souhlas s povolením oddlužení. Z obsahu insolvenčního návrhu Josefa Baláže, spojeného s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, který byl insolvenčnímu soudu doručen dne 13.10.2011, nad rámec zjištění o jeho majetkových, osobních a příjmových poměrech tak, jak jsou uvedeny v odůvodnění napadeného usnesení, vyplývá, že v bodě 18 návrhu je označeno 22 závazků vůči nezajištěným věřitelům, které jsou totožné jako závazky, uvedené dlužnicí, a že ta souhlasila s povolením oddlužení svého manžela Josefa Baláže.

Odvolací soud souhlasí se závěrem insolvenčního soudu, že případný úpadek dlužnice není řešitelný oddlužením formou zpeněžení majetkové podstaty, a v tomto směru pro stručnost odkazuje na přiléhavé odůvodnění napadeného usnesení.

Stejně tak není dlužnice schopna splnit zákonné podmínky pro povolení oddlužení a jeho schválení formou splátkového kalendáře, pokud bude její návrh posuzován v samostatném řízení. Vzhledem k jejím příjmovým poměrům a výši závazků vůči nezajištěným věřitelům, je závěr soudu prvního stupně, že ze svého příjmu by byla schopna uhradit pouze necelých 10 % hodnoty pohledávek těchto věřitelů správný. Na tomto závěru nic nezmění ani nová skutečnost, k níž došlo v odvolacím řízení, kdy dlužnice předložila a darovací smlouvu uzavřenou mezi dárkyní Lucií Koplasovou a obdarovanými Josefem a Boženou anonymizovano , podle níž se Lucie Koplasová zavázala darovat obdarovaným částku 60.000,-Kč ve splátkách po 1.000,-Kč po dobu pěti let.

Dále se odvolací soud zabýval tím, zda by se, vzhledem k nové skutečnosti, k níž došlo v odvolacím řízení, a to daru ve výši 60.000,-Kč, změnilo posouzení přípustnosti oddlužení plněním splátkového kalendáře v případě, že by úpadek dlužnice a jejího manžela Josefa Baláže byl řešen ve spojeném řízení. Podle výpočtu odvolacího soudu však ani tento dar nemění nic na závěru, že dlužnice a její manžel by, i v případě, pokud by jejich úpadek byl řešen společně, nebyli schopni splnit zákonný limit podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ. Důvodem je změna právních předpisů, upravujících tzv. nezabavitelnou část mzdy , ke které došlo od 1.1.2012 (viz nařízení vlády č. 409/2011 Sb. kterým bylo zvýšeno životní minimum jednotlivce na částku 3.410,-Kč a nařízení vlády č. 408/2011 Sb., kterým byla zvýšena částka normativních nákladů na bydlení v bytech, užívaných na základě nájemní smlouvy v obci o 50.000-99.999 obyvatelích, na 5.352,-Kč). Podle předpisů platných v roce 2012 by dlužnici z jejího příjmu 11.769 čistého bylo možno měsíčně srazit částku 2.978,-Kč (což představuje za dobu pěti let schváleného oddlužení 178.680,-Kč) a jejímu manželovi Josefu anonymizovano by z jeho čistého příjmu 12.822,-Kč bylo možno srazit měsíčně 3.680,-Kč (což za dobu pěti let trvání oddlužení splátkovým kalendářem činí 220.800,-Kč). Celková částka, která by tak mohla být sražena ze mzdy dlužnice a jejího manžela po dobu pěti let trvání oddlužení splátkovým kalendářem, činí 399.480,-Kč. Spolu s darem Lucie Koplasové 60.000,-Kč by tak pro nezajištěné věřitele a na náklady insolvenčního řízení bylo k dispozici 459.480,-Kč. Hodnota pohledávek nezajištěných věřitelů dlužnice a jejího manžela činí 1.461.136,-Kč, 30 % z této částky je 438.340,80 Kč. Po odpočtu odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce (plátce DPH) ve výši 64.800,-Kč by však pro nezajištěné věřitele, v případě společného oddlužení dlužnice a jejího manžela, byla k dispozici částka 394.680,-Kč (27% hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů), pokud by správce nebyl plátcem DPH a náklady by představovaly částku 54.000,-Kč, částka 405.480,-Kč (27,75% hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů). Z uvedeného vyplývá, že ani v případě společného projednání insolvenčního návrhu dlužnice a jejího manžela, kdy by ze svých příjmů hradili odměnu jediného insolvenčního správce, a při zohlednění daru dárkyně Lucie Koplasové, by úpadek dlužnice nebyl řešitelný oddlužením formou splátkového kalendáře, protože by nesplnila zákonný limit minimálního plnění dle § 395 odst. 1, písm. b) IZ. Proto je jediným možným způsobem řešení případného úpadku dlužnice konkurs (§ 396 IZ).

Vzhledem k tomu, že dlužnice podle seznamu majetku nemá pohotové finanční prostředky na úhradu počátečních nákladů insolvenčního řízení je zřejmé, že tyto prostředky nelze získat jinak než zálohou. Majetek dlužnice, který sestává z běžného vybavení domácnosti, neskýtá záruku pro úhradu konečných nákladů insolvenčního řízení, proto je prostředků ze zálohy třeba i jako jistoty pro jejich úhradu. Závěr soudu, že v této věci je třeba zajistit prostředky na krytí nákladů řízení zálohou, je správný.

Správné je i stanovení výše zálohy, neboť odměna insolvenčního správce v případě řešení úpadku konkursem, při němž dochází ke zpeněžení majetku, činí minimálně 45.000,-Kč (§ 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb.). Proto je třeba stanovit výši zálohy v maximální možné částce 50.000,-Kč.

Ze všech těchto důvodů odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 27. února 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu