2 VSOL 802/2014-A-10
KSBR 47 INS 15823/2014 2 VSOL 802/2014-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka-manželů Ivo anonymizovano , anonymizovano , bytem Velké náměstí 115/1, Kroměříž, PSČ 767 01 a Miluše anonymizovano , anonymizovano , bytem Dobrovského 170/5, Kroměříž, PSČ 767 01, IČO 757 84 441, o insolvenčním návrhu, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 47 INS 15823/2014-A-5 ze dne 17.6.2014,

takto:

Usnesení krajského soudu s e potvrzuje.

Odůvodnění:

Insolvenční soud usnesením uložil dlužníkovi (dlužníkem se rozumí oba manželé Ivo anonymizovano a Miluše anonymizovano ), aby ve lhůtě pěti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet Krajského soudu nebo v hotovosti na pokladně soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Po podání dlužníkova návrhu na prohlášení úpadku a na povolení oddlužení totiž z dlužníkova návrhu a ze živnostenského rejstříku insolvenční soud zjistil, že dlužník má prokazatelně dluhy z podnikání a současně netvrdí ani nijak nedokládá, že věřitel s řešením jeho úpadku za pomoci oddlužení souhlasí. Ve smyslu ustanovení § 390 odst. 3 IZ proto dlužník není osobou, která je oprávněna podat návrh na povolení oddlužení, a je namístě, aby insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítl a současně rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Jestliže dlužník má dluhy z podnikání a současně netvrdí žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možno usuzovat, že se jedná o dluhy, které nebrání řešení úpadku oddlužením ve smyslu ustanovení § 389 odst. 2 IZ, pak tato skutečnost brání uplatnění institutu oddlužení. S odkazem na ustanovení

§ 108 IZ soud uložil dlužníkovi, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jelikož je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak, neboť z insolvenčního návrhu a z jeho příloh vyplývá, že dlužník v současné době nemá k dispozici dostatečné pohotové finanční prostředky. Ke zvolené maximální výši zálohy soud poukázal na účel zálohy, kterým je zejména umožnění výkonu činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a překlenutí prvotního nedostatku peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení (poštovné, platby za telekomunikační služby, cestovné, náklady na soupis majetkové podstaty, na zjištění, pojištění a správu majetku atp.), s tím, že nelze spravedlivě požadovat, aby tyto výdaje byly hrazeny správcem z jeho vlastních zdrojů a následně pak z rozpočtových prostředků soudu prvního stupně, současně poukázal i na to, že odměna insolvenčního správce v případě konkursu činí 45.000 Kč, a dále je nutno hradit nezbytné náklady v průběhu řízení.

Toto rozhodnutí napadl dlužník odvoláním. Souhlasili, že Miluše anonymizovano má 3 dluhy z podnikání, které však činí pouze 12,8 % z celkového zadlužení, přičemž již více než 3 roky nepodniká. Žádný další ze závazků z podnikání není. Příjem manželů v současné době dosahuje 25.850 Kč, manželé ničeho nevlastní, proto žádají snížit zálohu na částku 5.000 Kč a po schválení oddlužení nebude problém hradit odměnu insolvenčního správce z jejich příjmů. Odvolatelé poukazovali též na skutečnost, že díky jejich příjmu lze zaplatit téměř 90 % závazků, pokud Ivo anonymizovano bude pracovat i po roce 2016, kdy mu vznikne nárok na starobní důchod. I pro případ odchodu do starobního důchodu však již bude uhrazeno celkem 44 % z hodnoty závazků. Pokud se týká závazků Miluše anonymizovano z podnikání, předpokládají, že z příjmu dlužníků je možné uhradit 100% těchto závazků a Miluše anonymizovano zaslala věřitelům-státní orgánům-žádost o souhlas s oddlužením.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (9.6.2014) je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění novely provedené zákonem č. 294/2013 Sb., účinné od 1.1.2014 (dále jen IZ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo

(§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z ustanovení § 389 insolvenčního zákona vyplývá, že dlužník-fyzická osoba může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením, pouze tehdy, pokud nemá dluhy z podnikání (odstavec 1, písm. b/), anebo pokud se jedná o dluh z podnikání, který nebrání řešení dlužníkova úpadku oddlužením, tedy jen souhlasí-li s tím věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde-li o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1, písm. c) nebo d), anebo jde o pohledávku zajištěného věřitele (odstavec 2).

Z obsahu insolvenčního spisu dlužníka vyplývá správnost skutkových zjištění uvedených soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí, zejména pak to, že dlužník-manželka Miluše anonymizovano byla do 1.2.2011 vedena jako fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku. Dále bylo zjištěno ze seznamu závazků předložených dlužníkem, že dlužník má závazky ze své podnikatelské činnosti a nedoložil souhlas věřitelů s podrobením pohledávek, které pochází z podnikání dlužníka, režimu oddlužení. Přes údaj o vyžádání souhlasu, tyto stále absentují.

S ohledem na obsah insolvenčního spisu odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně postupoval věcně správně, když vycházel z toho, že není možné řešení dlužníkova úpadku oddlužením, když dluhy z podnikání brání řešení dlužníkova úpadku oddlužením, neboť není splněna žádná z podmínek dle ustanovení § 389 odst. 2 IZ. Proto zcela správně s poukazem na ustanovení § 390 odst. 3 a § 396 odst. 1 insolvenčního zákona vycházel soud prvního stupně z toho, že úpadek dlužníka bude muset být řešen konkursem.

Z insolvenčního spisu dlužníka dále vyplývá, pokud jde o majetek dlužníka, že dlužník nevlastní žádné hotové finanční prostředky, pouze věci osobní potřeby, jinak nevlastní žádné movité ani nemovité věci ani nemá žádné pohledávky, příjem mají pouze z podnikání Ivo Svobody a z důchodu Miluše anonymizovano . Soud prvního stupně tedy postupoval správně, když podle ustanovení § 108 vyzval dlužníka k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, neboť s ohledem na jeho majetkovou situaci je nepochybné, že zde nejsou k dispozici hotové prostředky ani zpeněžitelný majetek ke krytí nákladů insolvenčního řízení. Podle závěru odvolacího soudu zcela správně určil soud prvního stupně i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení částkou 50.000 Kč, když pouze odměna insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem činí dle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. 45.000 Kč a mimo to je nutno v počátcích konkursního řízení počítat i s dalšími náklady na činnost insolvenčního správce, jak je i označil soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 25. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu