2 VSOL 80/2016-B-32
KSOS 39 INS 16060/2014 2 VSOL 80/2016-B-32

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice: Věra anonymizovano , anonymizovano , bytem Kasperčok 381/7, 735 42, Těrlicko-Horní Těrlicko, IČ 64594645, o zrušení schváleného oddlužení a o prohlášení konkursu, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2016, č.j. KSOS 39 INS 16060/2014-B-18

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. září 2016, č.j. KSOS 39 INS 16060/2014-B-18 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) usnesením označeným v záhlaví rozhodnutí podle ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) InsZ zrušil schválené oddlužení (odstavec I. výroku), neboť dlužnice nebude schopna podstatnou část splátkového kalendáře splnit, a současně rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem, který bude řešen jako nepatrný (odstavec II. výroku).

V důvodech rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že dlužnice neplní splátkový kalendář, neodvádí žádné splátky svým věřitelům, dlužnice má jednak nedoplatky vůči věřitelům i dluh na odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce. Dlužnice sice u soudu přislíbila, že doloží potvrzení o zaslání částek do majetkové podstaty, avšak nedoložila ničeho. Za 24 měsíců byla do majetkové podstaty zaslána pouze částka 8.000 Kč, která byla použita na úhradu dluhu na odměně insolvenčního správce. Dlužnice v průběhu oddlužení neuhradila přihlášeným věřitelům ničeho. Soud má za to, že nelze předpokládat, že by dlužnice byla schopna nadále plnit splátkový kalendář, tak aby uhradila požadovaných 30% svých závazků, nebyla isir.justi ce.cz schopna zajistit dostatečný příjem a nelze předpokládat, že by se na straně dlužnice změnily příjmy tak, aby bylo možné schválené oddlužení nadále plnit.

Proti tomuto usnesení dlužnice podala odvolání, ve kterém namítala, že insolvenční správkyně se k ní neadekvátně chovala, řvala po ní a vzbudila v dlužnici strach cokoliv říci. Nevěnovala dostatečnou přípravu insolvence, zvláště věřiteli P4 Komerční banky 431.736,85 Kč, který byl z velké části zaplacen dlužnicí, přes veškerou snahu, KB nebyla schopna doklad vystavit. Tvrzení, že dlužnice nespolupracovala, se nezakládala na pravdě, nevolala jí, ale pokud se s insolvenční správkyní pro špatný psychický stav dlužnice snažil spojit a domluvit syn dlužnice pan Martin Waszko, byl insolvencí správkyní hrubě odbyt, nebyla ochotna sdělit v jaké výši je dluh, který díky dárkyni vznikl a který byl syn dlužnice ochoten uhradit. Insolvenční správkyně soud neinformovala pravdivě, kolik bylo zaplaceno na zálohách, v soudním rozhodnutí bylo sděleno, že zaplatila 8.000 Kč, ale bylo zaplaceno 32.600 Kč. Na základě těchto informací žádala soud o zrušení konkurzu, ustanovení nového insolventního správce místo Mgr. Evy Budínové a povolení dál splácet tuto insolvenci s tím, že budou uhrazeny všechny dlužné částky ve výši 46.600 Kč ve 5 splátkách po 9.320 Kč.

Insolvenční správce k odvolání dlužnice uvedla, že s dlužnicí osobně jednala zejména na informativní schůzce dne 16.10.2014, kde ji byly vysvětleny práva a povinnosti spojené s oddlužením. Dlužnice od počátku nepřebírala poštu, měnila svá tvrzení a neplnila si základní povinnosti. Neplnila ani povinnosti následně stanovené soudem v rámci postupu před samotným rozhodnutím o zrušení oddlužení, např. nedoložila doklady o údajných platbách, nedostavuje se k soudu. Telefonický kontakt, který uvedla, vždy používal její syn, který buď hovor zvedl, nebo volal zpět. Syna dlužnice správkyně taktéž osobně viděla pouze jednou, kdy neohlášen přišel do kanceláře a informoval se na oddlužení p. anonymizovano . V rámci telefonátů tak i osobně byly synovi vždy vysvětleny problémy s neplněním oddlužení. Samotná dlužnice se správkyní ani více nemluvila. O kontaktu se synem a obsahu jednání s ním byl soud informován v nejbližších ZOPO, a to ZOPO č. 1. Dlužnice již v období od rozhodnutí o schválení oddlužení do ZOPO č. 1 nesplnila žádnou s povinností. Na soudním jednání dne 3.2.2016 správkyně byla zastoupena a na další jednání soudu dne 31.8.2016 se dlužnice ani nedostavila. Po dlužnici správkyně nikdy neřvala, nevzbuzovala v ní strach a samotná dlužnice pohledávku Komerční banky a.s. uznala. Jednání s dlužnicí či se synem byly přítomné asistentky správkyně. Dlužnice od roku 2014 nemá výhrady proti činnosti insolvenční správkyně a až nyní zcela účelové vymýšlí tvrzení, které jsou reakci na rozhodnutí soudu o zrušení oddlužení z důvodu neplnění povinností. Správkyně se ohrazuje proti tvrzení, že dlužnice měla správkyni uhradit 32.600,00 Kč. Dlužnice opakovaně soudu uvádí nepravdu, a to jak prvostupňovému tak i odvolacímu. Ani dlužnice a ani její syn (viz. ZOPO č. 1) nedoložili ani plnění daru a ani údajný doplatek dlužné částky.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh byl podán 11.6.2014, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen InsZ ).

Podle ustanovení § 7 InsZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Odvolací soud předně nevyhověl žádosti dlužnice o odročení odvolacího jednání ze závažných zdravotních důvodů , neboť dlužnice nedoložila lékařský posudek, že její zdravotní stav znemožňuje, aby se odvolacího jednání zúčastnila; lékařská zpráva o tom, že dlužnice je dlouhodobě sledována a léčena pro bolestivý syndrom krční, hrudní a bederní páteře a že pravidelně užívá léky pro vysoký krevní tak není pro odročení jednání dostatečná.

Podle ustanovení § 398 odst. 3 věty první IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Podle ustanovení § 418 odst. 1 InsZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže: a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývají tyto skutečnosti: -dlužnice podala dne 11.6.2014 insolvenční návrh, kterým se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl zjištěn jejich úpadek a současně soud povolil řešení úpadku oddlužením. Návrh byl doplněn přílohami, mj. seznamem závazků, v němž dlužnice uvedla své tři nezajištěné věřitele a celkovou výši dluhů 212.508. V návrhu dlužnice uvedla, že má vyživovací povinnost k manželovi, v době podání návrhu měla příjem ze starobního důchodu 6.245 Kč měsíčně, krom telefonu neuvedla žádný majetek. V doplnění návrhu doložila darovací smlouvu s důchodem sjednaným ve výši 2.152 Kč měsíčně. Usnesením ze dne 19.1.2015 č.j. KSOS 39 INS 16060/2014-B-4 schválil soud oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a uložil dlužníkovi, aby po dobu 5-ti let plnil svým nezajištěným věřitelům postižitelné částky ze svého příjmu ve stanovených poměrech.

Z průběžných zpráv insolvenčního správce ZOPO č. 1, 2 a 3 ze dne 13.10.2015, 1.2.2016 a 1.6.2016 je patrno, že dlužnice schválené oddlužení neplní a nezasílá do majetkové podstaty žádné finanční prostředky. Od schválení oddlužení byla do majetkové podstaty zaslána pouze částka 8.000 Kč v říjnu 2015, která byla použita na úhradu dlužné částky na odměně insolvenčního správce. Insolvenční soud na základě zpráv o (ne)plnění oddlužení nařídil jednání, na den 3.2.2016, dlužnice uvedla, že jí nebylo známo, že do majetkové podstaty není pravidelně zasílán dar a že částka 8.000 Kč byla zaslána v říjnu 2015 dárcem. Jednání bylo odročeno za účelem doložení dokladů o placení částek do majetkové podstaty, další platby dlužnice nedoložila. Na podkladě informací správce pak soud rozhodl napadeným rozhodnutím.

Odvolací soud vyzval dlužnici, aby alespoň v odvolacím řízení doložila tvrzené platby do podstaty, dlužnice nedoložila ničeho. Insolvenční správce ve zprávě ZOPO č. 4 ze dne 10.2.2017 uvedl, že i přes jednání ohledně neplnění oddlužení, které se ve věci konaly dne 3.2.2016 a 31.8.2016, nebyl za uplynulé období na účet IS uhrazen žádný dar. Při jednání dne 3.2.2016 byla dlužnici stanovena povinnost doložit doklady o údajném placení částek do majetkové podstaty. Dlužnice do dnešního dne nepředložila ničeho. Aktuální dluh na odměně IS činí 22.510 Kč. Věřitelům nebylo uhrazeno ničeho.

Odvolací soud na tomto podkladě souhlasí s insolvenčním soudem, že byl naplněn důvod pro zrušení oddlužení podle ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) InsZ, tedy neplnění podstatných povinností podle schváleného způsobu oddlužení a neschopnost podstatnou část splátkového kalendáře splnit, neboť dlužnice neplní schválený splátkový kalendář, má nedoplatky vůči věřitelům, přihlášeným věřitelům neuhradila ničeho, má dluh i na odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce, zde byla uhrazena pouze částka 8.000 Kč. Dárce smlouvu o důchodu neplní, nelze ani předpokládat změnu příjmů dlužnice tak, aby bylo možné schválené oddlužení nadále plnit. Dlužnice tedy není schopna podstatnou část splátkového kalendáře splnit (§ 418 odst. 1, písm. c/ IZ).

Z uvedeného vyplývá, že jsou dány důvody pro zrušení schváleného oddlužení, napadené rozhodnutí je věcně správné, a proto bylo podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrzeno.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, věřitelskému orgánu a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 23. února 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu