2 VSOL 798/2016-B-73
KSBR 52 INS 23946/2014 2 VSOL 798/2016-B-73

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Marka anonymizovano , anonymizovano , bytem v Lovčicích, Lovčice 363, PSČ 696 39, identifikační číslo 75627230, zastoupeného Mgr. Jaromírem Kráčalíkem, advokátem, sídlem v Hodoníně, Lipová alej 6, PSČ 695 01, o odměně a hotových výdajích odvolaného insolvenčního správce, rozhodl o odvolání insolvenčního správce Insolvency Project v. o. s., se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, PSČ 500 02, identifikační číslo 28860993, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.5.2016, č. j. KSBR 52 INS 23946/2014-B-61,

t a k t o:

Usnesení soudu prvního stupně se v napadené části, kterou insolvenční soud schválil hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 1.277,76 Kč včetně daně z přidané hodnoty a neschválil hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 7.626,63 Kč včetně daně z přidané hodnoty, p o t v r z u j e .

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) schválil zprávu odvolaného insolvenčního správce Insolvency Project v. o. s. ze dne 5.6.2015, doplněnou podáním ze dne 30.6.2015, zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 7.7.2015 na č. l. B-19 a č. l. B-22 s tím, že odměna isir.justi ce.cz odvolaného insolvenčního správce bude určena v dalším průběhu insolvenčního řízení v návaznosti na určení výše celkové odměny insolvenčního správce a schváleny byly jeho hotové výdaje ve výši 1.277,76 Kč včetně DPH a nebyly schváleny jeho hotové výdaje ve výši 7.626,63 Kč včetně DPH.

V odůvodnění tohoto usnesení insolvenční soud zrekapituloval průběh dosavadního insolvenčního řízení s důrazem na skutečnost, že odvolaný insolvenční správce v podání ze dne 5.6.2015 vyúčtoval odměnu ve výši 54.450 Kč včetně DPH a hotové výdaje celkem 8.904,39 Kč včetně DPH za 3 cesty z Hradce Králové do Brna a zpět ve výši celkem 6.303 Kč, poštovné 456 Kč, kancelářské potřeby, kopírování, tisk dle odhadu ve výši 300 Kč, telefonní poplatky dle odhadu ve výši 300 Kč. Podáním ze dne 22.6.2015 vznesl věřitel č. 1 T&C DOMOV s. r. o. námitky proti vyúčtování v tom směru, že odměna by měla být určena podle § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb. (odvolaný insolvenční správce přezkoumal pouze 5 přihlášek pohledávek a náleží mu tedy odměna v celkové výši 6.050 Kč včetně DPH). Dále uvedl, že činnost odvolaného insolvenčního správce v souvislosti se zjišťováním majetku dlužníka nemohla být časově náročnější než 5-10 hodin. Odpovídající odměna by tedy byla dle věřitele v celkové výši včetně DPH 15.125 Kč (z toho částka 5.000 Kč bez DPH za přezkoumané přihlášky a částka 7.500 Kč bez DPH za ostatní činnost). Věřitel také namítl, že výchozím bodem ohledně uplatnění cestovného měla být pro odvolaného insolvenčního správce adresa jeho provozovny v Brně a ne jeho sídlo, tj. Hradec Králové. Podáním ze dne 30.6.2015 doplnil odvolaný insolvenční správce vyúčtování cestovného a specifikoval jednotlivé činnosti vztahující se k jeho odměně. Odměnu vyúčtoval za 45 hodin v celkové výši 45.000,-Kč, s DPH ve výši 54.450,-Kč, hotové výdaje požadoval ve výši 7.359,-Kč bez DPH. Vyhláškou ze dne 7.7.2015, č. j. KSBR 52 INS 23946/2014-B-23 byla zpráva odvolaného insolvenčního správce včetně vyúčtování odměny a hotových výdajů ve znění jejího doplnění zveřejněna v insolvenčním rejstříku a účastníci byli poučeni o možnosti podat proti ní ve lhůtě 15 dnů námitky. Následně byl na majetek dlužníka usnesením ze dne 21.7.2015, č. j. KSBR 52 INS 23946/2014-B-26 prohlášen konkurs, který bude projednáván jako nepatrný. Odvolaný insolvenční správce podáním ze dne 7.1.2016 reagoval na námitky věřitele tak, že konkretizoval provedenou činnost, přesto již netrval na odměně za 45 hodin práce. Dle jeho názoru je zde však prostor k přiznání podílu na odměně dle § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., neboť tato odměna je za celé insolvenční řízení, byť se počítá z výtěžku zpeněžení. Odvolaný insolvenční správce ještě poukázal na § 6 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a navrhl, aby insolvenční soud odměnu v této části schválil na základě konečné zprávy, a to jako podíl z této odměny ve výši 30 % plus DPH. Dále argumentoval, že má úřední hodiny provozovny v pondělí, přičemž obě jednání s dlužníkem proběhla v jiné dny a správce musel tedy absolvovat cestu navíc mimo úřední hodiny. U jednání dne 10.2.2016 vyslovil věřitel T&C DOMOV s. r. o. nesouhlas s určením odměny odvolaného insolvenčního správce počítané z výtěžku zpeněžení, jelikož náročnost jeho práce je vhodnější poměřovat hodinami provedené práce v rozsahu 5-10 hodin. Uvedl, že nemůže být k tíži věřitelů ani dlužníka to, že správce má úřední hodiny v provozovně pouze jednou týdně.

Zástupkyně odvolaného insolvenčního správce na jednání uvedla, že správce provádí i jiné činnosti, např. činnosti před přezkumným jednáním, přezkum pohledávek apod. a cestovné na přezkumné jednání je hotovým výdajem insolvenčního správce. Je tedy možné účtovat i náklady na cestu mezi provozovnami, zvláště pokud se jedná o cestovné na přezkumné jednání a k jednání s dlužníkem. Insolvenční soud rozhodl, že výši odměny odvolaného insolvenčního správce určí v dalším průběhu insolvenčního řízení, jelikož dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb. je třeba nejdříve určit celkovou výši této odměny připadající na insolvenčního správce v tomto řízení a až poté určit podíly více správců na odměně. Hotové výdaje odvolaného insolvenčního správce schválil insolvenční soud za poštovné, kancelářské potřeby a telefonní poplatky v celkové výši 1.277,76 včetně DPH. Neschválil hotové výdaje odvolaného insolvenčního správce v podobě cestovného ve výši 7.626,63 Kč včetně DPH, konkrétně 3 cesty z Hradce Králové do Brna a zpět. Souhlasil s argumentací věřitele T&C DOMOV s. r. o., že za výchozí místo, ze kterého insolvenční správce provádí svou činnost v obvodu Krajského soudu v Brně, je nutné považovat místo jeho provozovny, tj. Brno. Je bezvýznamné, že úřední hodiny má insolvenční správce na této provozovně jiný den, než je den nařízeného přezkumného jednání a schůze věřitelů či den, ve který byl dlužník dle tvrzení insolvenčního správce schopen se dostavit do provozovny v Brně, jelikož insolvenční správce je povinen vykonávat svou činnost i v jiné dny a hodiny než jsou úřední hodiny jeho provozovny.

Proti tomuto usnesení podal odvolání insolvenční správce Insolvency Project v. o. s. (dále jen odvolatel ). Zopakoval, že úřední hodiny na jeho provozovně jsou v pondělí, avšak dlužník nebyl schopen se v tento den dostavit na jednání. Ve dnech 2.4.2015 a 7.5.2015, kdy se konalo jednání s dlužníkem ohledně přihlášených pohledávek, byl insolvenční správce povinen zajistit na jednání s dlužníkem svou fyzickou přítomnost. Dále odkázal na § 4 odst. 2 vyhlášky č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně, a na § 5a odst. 1 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Dle odvolatele je třeba v jeho případě za sídlo a provozovnu považovat místo, ve kterém skutečně a převážně vykonává činnost, tj. Hradec Králové. Poukázal také na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22.7.2003, sp. zn. 10 Co 478/2003, který v obdobné problematice konstatoval, že použití osobního automobilu advokátem k cestě k soudnímu jednání v občanskoprávním sporu konaném u procesního soudu, v jehož obvodu nemá advokát své sídlo, je třeba považovat za účelně vynaložený cestovní výdaj . Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že schválí jeho hotové výdaje ve výši 1.277,76 Kč včetně DPH, a dále jeho hotové výdaje ve výši 7.626,63 Kč včetně DPH.

Podle § 7 věty první zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal usnesení insolvenčního soudu v rozsahu, kterým bylo rozhodnuto o hotových výdajích insolvenčního správce, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům.

Z pohledu přezkumu správnosti závěrů insolvenčního soudu a důvodnosti podaného odvolání je zásadní, že v usnesení ze dne 27.2.2015, kterým bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, ustanovil insolvenční soud insolvenčním správcem Insolvenci Project v. o. s., avšak na schůzi věřitelů dne 27.5.2015 věřitelé tohoto insolvenčního správce odvolali z funkce a novým insolvenčním správcem ustanovili Mgr. Miroslava Sládka. Toto usnesení schůze věřitelů insolvenční soud potvrdil. Odvolatel předložil insolvenčnímu soudu dne 5.6.2015 zprávu o své činnosti a vyúčtování své odměny a hotových výdajů. Na výzvu soudu ze dne 16.6.2015 odvolatel podáním ze dne 30.6.2015 doplnil vyúčtování cestovného. Dalším podáním ze dne 7.1.2016 se odvolatel vyjádřil k námitkám věřitele č. 1 tak, že úřední hodiny na provozovně byly v pondělí, dlužník se však mohl dostavit pouze koncem týdne, proto byl nucen absolvovat cestu navíc mimo úřední hodiny s ohledem na jednání s dlužníkem a přezkumné jednání, za které odvolatel účtuje předmětné cestovné. K projednání námitek věřitele č. 1 nařídil insolvenční soud jednání na den 10.2.2016. Ve vztahu k hotovým výdajům insolvenčního správce věřitel namítal, že nemůže jít k tíži věřitelů a dlužníka skutečnost, že správce má úřední hodiny v provozovně pouze jednou týdně. Tvrdil, že zřízení provozovny znamená pro insolvenčního správce určitý bonus v podobě přidělení více věcí, na druhé straně však musí nést správce určité náklady spojené s touto provozovnou a její činností. Odvolatel tvrdil, že je možné účtovat i náklady na cestovné mezi provozovnami, zvláště pokud se jedná o cestovné v souvislosti s přezkumným jednáním a k jednání s dlužníkem.

Podle § 38 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti (odstavec 3, věta první). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 6).

Podle § 7 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném od 1.1.2014, se výše náhrady cestovních nákladů řídí zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky (odstavec 2). Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odstavec 3). Insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrad hotových výdajů ve výši 150 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 225 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře (odstavec 4).

V takto vymezeném skutkovém a právním rámci věci sdílí odvolací soud názor insolvenčního soudu, že odvolateli je třeba přiznat na náhradě jeho hotových výdajů celkem částku 1.277,76 Kč včetně náhrady daně z přidané hodnoty, představující poštovné, kancelářské potřeby a telefonní poplatky.

Za správný považuje odvolací soud také závěr insolvenčního soudu, že odvolateli nelze přiznat hotové výdaje vynaložené na cestovné v celkové výši 7.626,63 Kč včetně daně z přidané hodnoty. V tomto směru považuje odvolací soud úvahy insolvenčního soudu vyjádřené v odůvodnění napadeného usnesení na straně šesté, poslední odstavec za případné a zcela přiléhavé. V dané věci je zcela zjevné, že Insolvence Project v. o. s. byl ustanoven insolvenčním správcem dlužníka Marka anonymizovano na základě skutečnosti, že tento insolvenční správce měl v rozhodné době provozovnu na adrese Brno, Starobrněnská 334/3 (provozovnu na této adrese již nemá). Skutečnost, že přezkumné jednání a první schůze věřitelů, stejně jako schůzky s dlužníkem se uskutečnily v jiný den než v úředních hodinách dané provozovny, nezakládá podle názoru odvolacího soudu nárok insolvenčního správce na cestovné z místa jeho sídla. Insolvenční správce ustanovený pro daný obvod krajského soudu má nárok na cestovné z místa provozovny, na jejímž základě byl ustanoven. Pokud by se tedy například uskutečnila obhlídka obydlí dlužníka (zde v Lovčicích), měl by insolvenční správce nárok na cestovné ze své provozovny, to je z Brna do Lovčic a zpět. Nemůže však jít k tíži věřitelů a dlužníka, že insolvenční správce má stanoveny úřední hodiny na provozovně v jiný den, než ve který se koná přezkumné jednání či schůzky s dlužníkem. Zřídil-li si insolvenční správce provozovnu v obvodu Krajského soudu v Brně, činil tak nepochybně proto, aby byl ustanovován insolvenčním správcem i v insolvenčních řízeních vedených u Krajského soudu v Brně. Nelze připustit stav, že adresa provozovny by sloužila pouze pro účely ustanovení insolvenčního správce v insolvenčním řízení, nikoliv však pro samotný výkon činnosti insolvenčního správce, k němuž účast insolvenčního správce na přezkumném jednání a první schůzi věřitelů i jednání s dlužníkem bezesporu patří.

Lze tedy uzavřít, že náklady, které vznikly odvolateli ve výši náhrad cestovních výdajů za tři cesty z místa sídla insolvenčního správce do Brna, nebyly vynaloženy účelně, a proto je nelze odvolateli přiznat.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení insolvenčního soudu v rozsahu, kdy byly schváleny jeho hotové výdaje ve výši 1.277,76 Kč včetně daně z přidané hodnoty a neschváleny hotové výdaje ve výši 7.626,63 Kč včetně daně z přidané hodnoty, potvrdil podle § 219 o. s. ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, odvolanému insolvenčnímu správci a věřitelskému orgánu se doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 30. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu