2 VSOL 795/2012-B-23
KSBR 30 INS 4546/2012 2 VSOL 795/2012-B-23

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Květuše anonymizovano , anonymizovano , bytem Tučkova 916/24, 602 00 Brno, o způsobu řešení úpadku, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23.8.2012, č. j. KSBR 30 INS 4546/2012-B-10,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužnice (výrok I.), na její majetek prohlásil konkurs (výrok II.), který bude projednáván jako nepatrný (výrok III.). Dále rozhodl, že prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužnici, pokud souvisí s majetkovou podstatou (výrok IV.) a účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok V.).

V důvodech usnesení uvedl, že dne 24.2.2012 byl soudu doručen insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužnice tvrdila, že má dva věřitele a závazky ve výši 368.170,28 Kč a pobírá starobní důchod 7.527 Kč. Předložila darovací smlouvu na částku 2.100 Kč. Usnesením ze dne 4.4.2012, č. j. KSBR 30 INS 45468/2012-A-9 rozhodl soud prvního stupně o úpadku dlužnice a povolil jí oddlužení. Dále však zjistil ze zprávy insolvenčního správce, že dlužnici zemřel dárce a jediným jejím příjmem zůstal starobní důchod. Vzhledem k tomu, že v mezidobí od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení nastaly skutečnosti, v jejichž důsledku dlužnice již není schopna uhradit pohledávky nezajištěných věřitelů ve výši minimálně 30 %, soud prvního stupně postupoval dle ust. § 405 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ), oddlužení dlužnice neschválil a prohlásil na její majetek konkurs, který bude projednáván jako nepatrný. Neschopnost dlužnice uhradit zákonem požadovanou část pohledávek nezajištěných věřitelů byla způsobena tím, že dlužnice v důsledku úmrtí dárce přišla o příjem, z něhož měla být převážná část pohledávek věřitelů hrazena, a dlužnici se nepodařilo tento výpadek nahradit jiným příjmem. Za dané situace by dlužnice ze svého starobního důchodu po odečtení odměny insolvenčního správce zaplatila nezajištěným věřitelům za dobu trvání oddlužení pouze částku 2.640 Kč, tj. 9,9% hodnoty zjištěných nezajištěných pohledávek (266.854,94 Kč). Povolit oddlužení zpeněžením majetkové podstaty není možné, neboť dlužnice nevlastní hodnotnější majetek.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla v něm, že důvodem neschválení jejího oddlužení bylo to, že je starobní důchodkyní a jediným plátcem dlužných částek. Původní dárce zemřel, novým dárcem je její vnuk Zdeněk Jurák a k odvolání přikládá darovací smlouvu ze dne 31.8.2012, která je podmínkou pro oddlužení. Z této listiny plyne, že se jedná o prohlášení dárce Zdeňka Juráka poskytovat dlužnici každý měsíc po dobu oddlužení částku 2.100,-Kč.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k níže uvedeným závěrům.

Podle ust. § 398 odst. 3 IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 o.s.ř.).

Dle ust. § 395 odst. 1, IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ust. § 405 odst. 1, 2 IZ, insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 5, tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Podmínky, za nichž lze dlužníku umožnit řešení jeho úpadku či hrozícího úpadku oddlužením, vymezuje ust. § 395 IZ. Tyto podmínky přípustnosti oddlužení soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení, tak ve fázi insolvenčního řízení následující po povolení oddlužení (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 6/2008 ze dne 29.9.2010, uveřejněného pod č. 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Zjištění o subjektivní nepřípustnosti oddlužení dle ust. § 389 odst. 1 IZ, stejně jako zjištění o nesplnění podmínek přípustnosti oddlužení dle ust. § 395 IZ, učiněné až po rozhodnutí o povolení oddlužení, naplňuje důvod k rozhodnutí o neschválení oddlužení dle ust. § 405 odst. 1 IZ spojenému podle ust. § 405 odst. 2 IZ s rozhodnutím o řešení úpadku dlužníka konkursem.

V posuzované věci postavil soud prvního stupně rozhodnutí o neschválení povoleného oddlužení na závěru, že v rámci oddlužení nebude dlužnice schopna uspokojit pohledávky svých nezajištěných věřitelů v minimálním 30 % rozsahu, jak vyžaduje ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ.

Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud zjistil, že celková výše všech zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů dlužnice činí 266.854,94 Kč a dlužnice pobírá starobní důchod ve výši 7.527,-Kč. V průběhu odvolacího řízení dlužnice předložila listinu nazvanou jako darovací smlouva ze dne 31.8.2012, která obsahovala prohlášení dárce Zdeňka Juráka, že bude dlužnici poskytovat po dobu oddlužení částku 2.100,-Kč. Ačkoliv se podle tvrzení dlužnice mělo jednat o darovací smlouvu, obsahovala pouze jednostranné prohlášení dárce a také jen jeho podpis. Na základě usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9.11.2012, č. j. KSBR 30 INS 4546/2012,-B-20 dlužnice předložila novou darovací smlouvu ze dne 19.11.2012 uzavřenou s Ivou Zourkovou, která je opatřena podpisy dárkyně i obdarované. Byť darovací smlouva není ověřena úředně ověřenými podpisy smluvních stran, nezakládá to její neplatnost. Lze proto uzavřít, že po vydání napadeného usnesení se změnil skutkový stav věci potud, že na základě předložené darovací smlouvy ze dne 19.11.2012 bude již aktuální nabídka dlužnice pro splátkový kalendář dostatečná k tomu, aby touto cestou bylo dosaženo vyšší než 30 % míry uspokojení nezajištěných věřitelů dlužnice. Spolu s příjmy z darovací smlouvy by totiž dlužnice byla schopna uhradit nezajištěným věřitelům (včetně odměny insolvenčního správce a daně z přidané hodnoty) 48,16 % jejich pohledávek.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně, který se bude zabývat posouzením darovací smlouvy uzavřené mezi dlužnicí a Ivou Zourkovou dne 19.11.2012 a po jejím vyhodnocení posoudí zjištěné skutečností z hlediska ust. § 395 odst. 1, písm. b) IZ a opětovně rozhodne, zda oddlužení dlužnice schvaluje.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 28. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu