2 VSOL 792/2014-A-14
KSBR 47 INS 9390/2014 2 VSOL 792/2014-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka-manželů: Josef anonymizovano , anonymizovano , Jarcová 204, PSČ 757 01 Valašské Meziříčí a Dagmar anonymizovano , nar. 2.7.1968, Jarcová 204, PSČ 757 01 Valašské Meziříčí, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. května 2014, č. j. KSBR 47 INS 9390/2014-A-7,

takto:

Usnesení krajského soudu se r u š í a věc se vr a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud usnesením v souladu s ustanovením § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění odmítl insolvenční návrh dlužníka s odůvodněním, že dlužník přes výzvu a poučení, jakým způsobem má vadu seznamu odstranit a jaké následky bude mít nesplnění povinnosti. Usnesení s výzvou bylo dlužníku doručeno dne 15.4.2014, insolvenční návrh dlužníka měl být tedy doplněn a opraven nejpozději do 22.4.2014, dlužník na výzvu reagoval až dne 24.4.2014; seznam majetku, který dlužník na výzvu soudu předložil, nesplňuje zákonné náležitosti vypočtené v ustanovení § 104 odst. 1 a 4 IZ, který stanoví, že podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen

seznam závazků ), seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. Dlužník tedy ve stanovené lhůtě dle pokynů soudu svůj insolvenční návrh nedoplnil a neopravil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, s rozhodnutím nesouhlasil a namítal, že insolvenční návrh vypracoval jednatel společnosti LIBERTINAL s.r.o. Jan Trýska, kterému zaplatil 12.000 Kč. Návrh měl být bezvadný a kompletní, dlužník předpokládal, že jmenovaný provede i případná doplnění na výzvu soudu. Sám na výzvu soudu nemohl včas reagovat, neboť pracuje v zahraničí a jezdí domů 2x do měsíce. Doplnění však musel provést sám, opožděně a nedostatečně, neboť výzvě soudu s manželkou jako laici plně neporozuměli. Žádal, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání.

Dlužník své odvolání doplnil dalším podáním, ve kterém žádal, aby insolvenční soud v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 větou druhou IZ určil, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení zaniknou až právní mocí rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (4.4.2014) je třeba věc posoudit podle insolvenčního zákona-zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění novely provedené zákonem č. 294/2013 Sb., účinné od 1.1.2014 (dále jen IZ ). Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné, byť z jiných než uplatněných důvodů.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků), c) seznam svých zaměstnanců a d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 104 odst. 2 IZ, dlužník v seznamu majetku je povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník toto řízení (rozhodnutí) označí.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ, v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu se podává, že krajský soud po oznámení zahájení insolvenčního řízení a po výzvě věřitelům dlužníka k přihlášení pohledávek zjistil vady návrhu na povolení oddlužení spočívající v tom, že nejsou přiloženy povinné přílohy. Usnesením vyzval dlužníky k tomu, ať předloží seznam majetku (viz seznam příloh bod 1.), výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny, ať předloží kopii pracovní smlouvy manželky a listiny dokládající příjmy za poslední 3 roky (viz seznam příloh bod 3.), kopii živnostenského oprávnění manžela a listiny dokládající příjmy za poslední 3 roky (viz seznam příloh bod 3.), kopii oddacího listu (viz seznam příloh bod 7.), a nechť sdělí, zda je srozuměn s tím, že v případě, že si jeho zajištěný věřitel přihlásí svou pohledávku do insolvenčního řízení jako zajištěnou, dojde v souladu s § 167 odst. 1 insolvenčního zákona v rámci insolvenčního řízení ke zpeněžení jejich zajištěného majetku a to i v případě, že jim bude povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Rovněž mohou nezajištění věřitelé bez ohledu na to, jaký způsob oddlužení navrhují dlužníci, zvolit oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty, tedy majetku dlužníků. V souvislosti s výše uvedeným dále sdělí, zda mají pro tento případ pro sebe, příp. svoji rodinu, zajištěno náhradní ubytování. K doplnění návrhu stanovil dlužníkům lhůtu 7 dnů od doručení usnesení a poučil je o odmítnutí návrhu, pokud nebude řádně doplněn. Usnesení bylo dlužníkům doručeno dne 15.4.2014. Dlužník na výzvu reagoval podáním došlým soudu dne 24.4.2014 v 7.46 hodin a doručil tak veškeré požadované přílohy; seznam majetku neobsahoval seznam pohledávek s uvedením dlužníků, není dlužníky podepsán a není zde prohlášení, že seznamy jsou správné a úplné.

Ustanovení § 104 IZ ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek). Dle odstavce 2 je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. V odstavci 3 je vymezen obsah seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Je správné zjištění, že doložený seznam majetku zákonné náležitosti nemá. S názorem krajského soudu, že za tohoto stavu lze bez dalšího insolvenční návrh odmítnout, ovšem odvolací soud nesouhlasí.

Pokud insolvenční návrh vykazuje nedostatky v oblasti příloh, je povinností soudu vyzvat dlužníka, aby vady odstranil, přičemž je povinen mu poskytnout zevrubné procesní poučení o tom, jakými vadami návrh trpí a jakým způsobem je nutné tyto vady odstranit, aby byl návrh perfektní. Teprve v případě, že dlužník na poučení poskytnuté soudem náležitě a ve stanovené lhůtě nereaguje, lze přistoupit k rozhodnutí o odmítnutí, pokud vady brání projednání návrhu. Takovým způsobem si ovšem krajský soud nepočínal, neboť vůbec neposkytl dlužníkům poučení o tom, jakým způsobem mají odstranit nedostatky zejména nedoloženého seznamu majetku, vůbec je nepoučil o zákonných náležitostech zmíněného seznamu a svou poučovací povinnost tak nesplnil. Současně nedostatečným poučením zatížil řízení vadou, která mohla způsobit nesprávné rozhodnutí ve věci, k níž odvolací soud přihlíží z úřední povinnosti. Z uvedených důvodů nemůže rozhodnutí Krajského soudu obstát a bude povinností soudu prvního stupně, aby řádně splnil svou poučovací povinnost odstranění vad příloh návrhu, stanovil k tomu dlužníkům přiměřenou lhůtu a podle procesní aktivity dlužníků v řízení pokračoval či zvážil opětovné odmítnutí insolvenčního návrhu.

Z těchto odvolacích důvodů soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/, § 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 25. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu