2 VSOL 780/2014-A-14
KSBR 26 INS 15987/2014 2 VSOL 780/2014-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníků a) Luďka anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo 70483655, b) Marcely anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo 49428993, oba bytem Poděbradovo náměstí 2a, Prostějov, PSČ 796 01, o insolvenčním návrhu dlužníků, rozhodl o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 26 INS 15987/2014-A-8 ze dne 30.6.2014

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkům, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu specifikovaný ve výroku nebo v hotovosti na pokladně soudu. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužníci podali insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V seznamu závazků uvedli závazky z jejich podnikatelské činnosti vůči Okresní správě sociálního zabezpečení, České průmyslové zdravotní pojišťovně, Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj a Komerční bance, a.s. Sdělením ze dne 25.6.2014 nezajištěný věřitel Česká průmyslová zdravotní pojišťovna insolvenčnímu soudu sdělila, že trvá na uhrazení celé výše své pohledávky a nesouhlasí s tím, aby úpadek byl řešen oddlužením. Na žádost dlužníka o souhlas s řešením možného úpadku ve formě oddlužení reagoval věřitel Komerční banka, a.s. rovněž nesouhlasným stanoviskem ze dne

6.6.2014. Ostatní věřitelé se k možnému řešení úpadku formou oddlužení nevyjádřili. Povinností dlužníků je alespoň tvrdit, že jsou osobami oprávněnými podat návrh na povolení oddlužení, tedy že věřitelé, vůči kterým mají závazky pocházející z jejich podnikatelské činnosti, s řešením úpadku ve formě oddlužení souhlasí. Jsou proto dány důvody pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení a řešení úpadku dlužníků prohlášením konkursu. Ze seznamu majetku vyplývá, že dlužníci vlastní pouze movité věci nepatrné hodnoty a splatnou, avšak nevymáhanou pohledávku ve výši 1.804.248 Kč. Tento majetek nepředstavuje pohotové finanční prostředky, které jsou nutné pro řádný výkon funkce insolvenčního správce bezprostředně po prohlášení konkursu. Soud proto podle ustanovení § 108 zákona č. 180/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) uložil dlužníkům povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, neboť prostředky k úhradě nákladů nelze zajistit jinak.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání. Uvedli, že v současné době již probíhají jednání s věřiteli, kteří nesouhlasili s tím, aby jejich úpadek byl řešen oddlužením, ale navrhují jako způsob řešení úpadku konkurs. Poukázali na to, že se věřitelům snaží podrobně vylíčit svou ekonomickou situaci a získat jejich souhlas. Navrhli, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, případně záloha na náklady insolvenčního řízení snížena a prodloužen termín její splatnosti nejméně o jeden až dva měsíce, neboť v současné době nemají k dispozici soudem požadovanou částku.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 389 odst. 1 písm. b) IZ, dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání.

Podle § 389 odst. 2 IZ, dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužníci podali u soudu prvního stupně dne 11.6.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhají rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedli, že jejich závazky vznikly za trvání manželství a jsou společné, mají celkem 32 závazků ve výši 3.785.636,26 Kč, všechny závazky jsou nezajištěné, z toho jsou 4 závazky vykonatelné a 28 závazků nevykonatelných. V návrhu dlužníci specifikovali své závazky označením věřitele, výší a splatností závazků (v měsících leden, únor, březen, duben, květen a červen 2014). Dále v návrhu uvedli, že některé v příloze označené pohledávky věřitelů jsou jejich dluhy z podnikání, přiloženou žádostí tyto věřitele oslovili, aby udělili souhlas s oddlužením splátkovým kalendářem, k dnešnímu dni obdrželi jen jednu odpověď. K návrhu dlužníci doložili seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. V seznamu majetku uvedli movité věci představující běžné vybavení domácnosti a pohledávku ve výši 1.804.248 Kč, k jejíž dobytnosti se nijak nevyjádřili. Dále doložili žádosti dlužníka o souhlas s řešením úpadku oddlužením věřitelům České průmyslové zdravotní pojišťovně, Okresní správě sociálního zabezpečení v Prostějově, Komerční bance, a.s., Ing. Bohuslavu Holubovi-UNIPRO, Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, územní pracoviště Prostějov ze dne 26.5.2014, dále žádosti dlužnice o souhlasu s oddlužením věřitelům Okresní správě sociálního zabezpečení v Prostějově a České průmyslové zdravotní pojišťovně ze dne 26.5.2014. Podáním ze dne 23.6.2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna sdělila soudu, že dlužnice byla evidována v registru plátců od 18.1.2012 doposud jako osoba samostatně výdělečně činná a že nesouhlasí s tím, aby hrozící úpadek dlužnice byl řešen oddlužením. Podáním ze dne 24.6.2014 Finanční úřad pro Olomoucký kraj, územní pracoviště v Prostějově soudu sdělilo, že ponechává na rozhodnutí insolvenčního soudu, zda shledává všechny podmínky pro povolení oddlužení u dlužníka.

Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužníci jsou v úpadku ve formě platební neschopnosti, neboť mají peněžité závazky vůči více věřitelům (nejméně dvěma), které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a které nejsou schopni plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2, písm. b/ IZ). Současně je zřejmé, že dlužníci mají nezajištěné závazky z podnikání vůči věřitelům České průmyslové zdravotní pojišťovně, Okresní správě sociálního zabezpečení v Prostějově, Komerční bance, a.s., Ing. Bohuslavu Holubovi a Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj, územní pracoviště v Prostějově, přičemž věřitel Česká průmyslová zdravotní pojišťovna vůči dlužnici Marcele anonymizovano vyslovila svůj nesouhlas, aby její úpadek byl řešen oddlužením a ostatní věřitelé se na žádost dlužníků souhlas s řešením jejich úpadku oddlužením nevyjádřili. Lze proto očekávat, že podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ bude návrh dlužníků na povolení oddlužení odmítnut a jediným možným řešením úpadku dlužníků je konkurs (§ 396 IZ). Dlužníci přitom nemají žádné pohotové finanční prostředky (v hotovosti ani na účtu), vlastní toliko movité věci představující běžné vybavení domácnosti nepatrné hodnoty a pohledávku, ohledně jejíž dobytnosti ničeho netvrdí. Za této situace je zcela odůvodněna potřeba zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 IZ.

Účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti od počátku, a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníků, případně majetku dalších osob, který by z hlediska institutů neúčinnosti a neplatnosti právních úkonů dlužníků mohl též náležet do majetkové podstaty dlužníků. K tomu je nutno uvést, že náklady insolvenčního řízení nelze přenášet na stát (§ 38 odst. 2 IZ), který by hradil odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce v případě, že by prověřování majetkové situace dlužníků insolvenčním správcem nevedlo ke zjištění a zpeněžení majetku v potřebném rozsahu.

Soud prvního stupně stanovil správně i výši zálohy částkou 50.000 Kč, když je nutno vzít v úvahu minimální výši odměny insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem v částce 45.000 Kč bez DPH (vyhl. č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a další náklady, zejména hotové výdaje insolvenčního správce. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 30. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu