2 VSOL 779/2012-A-40
KSOS 39 INS 15649/2011 2 VSOL 779/2012-A-40

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Mgr. Richarda anonymizovano , anonymizovano , bytem Nedbalova 406, 747 31 Velké Hoštice, o insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.8.2012, č.j. KSOS 39 INS 15649/2011-A-28,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužníkovi se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč pro tentokrát neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě (dále též jen insolvenční soud či soud ) shora označeným usnesením uložil dlužníku, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení na označený bankovní účet.

Na odůvodnění uvedl, že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jednání dlužníka sleduje nepoctivý záměr ve smyslu ust. § 395 odst. 1 písm. a) IZ, protože návrh podal v úmyslu poškodit Petra Lamicha, věřitele s majoritní pohledávkou. Tento závěr dovodil soud z následujících skutečností: a) Dlužník tvrdil, že po projednání svého přestupku si od své (druhé) věřitelky Anny Sedláčkové dne 23.6.2009 půjčil částku 12.500,-Kč, aby uhradil svůj závazek, a to pokutu ve výši 8.000,-Kč a náklady ve výši 2.500,-Kč, vzniklý rozhodnutím Magistrátu města Opavy č.j. 25393/2008/DOPR/DOM ze dne 23.6.2009. V řízení však bylo sdělením Magistrátu města Opavy prokázáno, že pokuta, uložená dlužníkovi včetně nákladů správního řízení, byla uhrazena dne 30.6.2009 z účtu sestry dlužníka. Proto tvrzení dlužníka, že v době úhrady závazku byly jeho vztahy s rodinou napjaté a že závazek vůči věřitelce Anně Sedláčkové vznikl z důvodu úhrady pokuty a nákladů správního řízení nelze mít za prokázáno. b) Při podání insolvenčního návrhu dlužník neuvedl, že se jeho věřitel Petr Lamich (věřitel s největší pohledávkou za dlužníkem) úspěšně domohl vůči sestře dlužníka neúčinnosti smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne 19.12.2008, kterou dlužník na sestru převedl svůj jediný hodnotný majetek, podíl ve společnosti BITTISK s.r.o. c) Na základě nepravdivosti tvrzení dlužníka o účelu půjčky od věřitelky Anny Sedláčkové a časové posloupnosti nabytí právní moci rozsudku o neúčinnosti převodu obchodního podílu dne 1.8.2011 a podání insolvenčního návrhu dne 1.9.2011 lze přisvědčit námitce majoritního věřitele Petra Lamicha, že podáním insolvenčního návrhu dlužník sleduje zkrácení uspokojení jeho pohledávky a zabránění exekuci na jeho obchodní podíl ve společnosti BITTISK s.r.o.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že finanční prostředky půjčené od věřitelky Mgr. Sedláčkové nemohl uhradit Magistrátu města Opavy v hotovosti ani poštovní složenkou, protože byl nemocný. Na svém účtu měl finanční prostředky jen v takové výši, aby účet nebyl zrušen. Proto požádal sestru o úhradu svého závazku vůči magistrátu z jejího účtu s tím, že jí peníze předá, což učinil, když je měl od paní Mgr. Sedláčkové . Dále namítal, že podle jeho informací společnost BITTISK s.r.o. neprosperuje (je v tzv. červených číslech), proto je uspokojení pohledávky věřitele Petra Lamicha, které nabízí v oddlužení, vyšší, než z prodeje obchodního podílu.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění (dále též jen IZ ) se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), doplnil šetření a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že napadené usnesení je třeba změnit.

Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Podle ust. § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Zjištění soudu prvního stupně, obsažená v odůvodnění napadeného usnesení (obsah rozhodnutím Magistrátu města Opavy č.j. 25393/2008/DOPR/DOM ze dne 23.6.2009, převod obchodního podílu dlužníka ve společnosti BITTISK s.r.o. smlouvou ze dne 19.12.2008, doba nástupu dlužníka do zaměstnání a získání vlastního příjmu, den podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, úhrada pokuty a nákladů správního řízení dne 30.6.2009 z účtu sestry dlužníka), nebyla v odvolacím řízení zpochybněna a odvolací soud z nich vychází.

Dále odvolací soud zjistil: -ze sdělení paní Anny Sedláčkové, doručeného odvolacímu soudu dne 24.10.2012, že dlužník byl účastníkem přestupkového řízení, prosil ji o půjčku o úhradu nákladů tohoto řízení, proto mu tyto prostředky poskytla. -z potvrzení MUDr. Josefa Macka, lékaře urologické ambulance Nemocnice v Jeseníku, že ten dne 25.6.2009 dlužníka vyšetřil pro bolesti v pravém boku.

K podání ze dne 30.10.2012, které bylo doručeno odvolacímu soudu dne 1.11.2012 jako reakce na výzvu Janě Bitomské (v němž se uvádí, že Jana Bitomská za dlužníka dluh uhradila a ten jí vrátil poskytnutou částku, kterou již měl půjčenou od paní Sedláčkové) odvolací soud nepřihlížel, neboť toto podání nebylo podepsáno.

Odvolací soud má sdělením Anny Sedláčkové za osvědčeno, že poskytla dne 23.6.2009 dlužníkovi finanční prostředky ve výši 12.500,-Kč jako půjčku za účelem úhrady jeho závazku vůči Magistrátu města Opavy. Vznik závazku vůči této věřitelce a účel poskytnutých finančních prostředků tak, jak jej dlužník tvrdil, byl v řízení doložen a nelze mít za to, že tento závazek dlužník vytvořil účelově z důvodu plurality věřitelů a naplnění znaků úpadku dle § 3 odst. 1, písm. a) IZ.

Dlužník až v odvolání tvrdil, že závazek vůči Magistrátu města Opavy uhradil bezhotovostně prostřednictvím účtu své sestry dlužníka z důvodu své nemoci a doložil potvrzení o svém vyšetření dne 25.6.2009 lékařem MUDr. Josefem Mackem. Nelze proto jednoznačně dovozovat účelovost tohoto tvrzení.

Dlužníkovi nelze vytýkat, že v návrhu neuvedl nic o neúčinnosti převodu obchodního podílu ve společnosti BITTISK s.r.o. Rozsudek, kterým soud určil neúčinnost tohoto úkonu vůči věřiteli dlužníka Petru Lamichovi je významný jen potud, že věřitel může svou pohledávku za dlužníkem uspokojit z výtěžku prodeje obchodního podílu, který je majetkem Jany Bitomské, vůči níž pohledávku nemá. Přímý dopad do majetkové sféry dlužníka však vyslovení neúčinnosti převodu nemá.

Časové souvislosti nástupu dlužníka do zaměstnání (1.4.2011), právní moci rozsudku o neúčinnosti převodu obchodního podílu (1.8.2011) a podání insolvenčního návrhu (1.9.2011) sice mohou nasvědčovat tomu, že dlužník vyčkával s podáním návrhu až do vyřešení otázky, zda se věřitel Petr Lamich bude moci uspokojit z obchodního podílu na rodinné firmě , ovšem v situaci, kdy věřitelka Anna Sedláčková potvrdila jak vznik půjčky, tak její účel, nelze jednoznačně dovozovat, že dlužník svůj závazek vůči věřitelce Anně Sedláčkové vyrobil uměle , za účelem snížení faktického plnění svého závazku vůči věřiteli Petru Lamichovi.

Za tohoto stavu věci, v počáteční fázi řízení o insolvenčním návrhu, v níž soud činí pouze předběžný závěr o možném způsobu řešení případného dlužníkova úpadku za účelem posouzení, zda bude třeba insolvenčnímu navrhovateli uložit zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, podle odvolacího soudu nelze dovozovat, že dlužník svým návrhem sleduje nepoctivý záměr a že jediným v úvahu přicházejícím způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs (§ 395 odst. 1, písm. a/, § 405 odst. 1,2 IZ).

Odvolací soud dospěl k odlišnému závěru než soud prvního stupně. Podle něj důvod zamítnutí návrhu na povolení oddlužení z důvodu, že jím dlužník sleduje nepoctivý záměr, neboť svůj závazek vůči věřitelce Anně Sedláčkové vytvořil za účelem naplnění znaků úpadku a snížení plnění vůči svému majoritnímu věřiteli Petru Lamichovi nebyl v řízení osvědčen. Proto podle § 220 odst. 1 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, že dlužníku se pro tentokrát neukládá povinnost uhradit zálohu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 7. prosince 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu