2 VSOL 778/2014-A-19
KSBR 37 INS 15661/2014 2 VSOL 778/2014-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Vítězslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Nádražní 864/1, Rousínov, PSČ 683 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 37 INS 15661/2014-A-14 ze dne 1.7.2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 37 INS 15661/2014-A-14 ze dne 1.7.2014 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ s tím, že přes výzvu soudu dlužnice ani v doplněném seznamu závazků neuvedla u zajištěných závazků předmět zajištění a seznam závazků proto nesplňuje zákonné náležitosti. V odůvodnění dále uvedl, že určité označení předmětu zajištění k jednotlivým závazkům obzvláště za situace, kdy má dlužník zajištěných věřitelů více, je pro další postup insolvenčního řízení a postup správce významné, a s ohledem na tyto vady seznamu závazků nelze v řízení pokračovat, neboť soud nemůže posoudit skutečnosti významné pro insolvenční řízení.

Dlužnice se proti tomuto usnesení odvolala. Uvedla, že v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení v bodě č. 7 pod položkami č. 30 až 32 jsou označeni zajištění věřitelé a v bodě č. 16 je specifikován předmět zajištění: parcela č. 455/186, orná půda a parcela č. 750/81, orná půda v katastrálním území

Kroužek LV č. 38. Současně v tomto bodě je i uveden druh zajištění, kterým je zástavní právo exekutorské, a jsou označeny pod písmeny a) až c) tři exekutoři včetně označení exekutorských úřadů. Je zde uvedena i cena těchto pozemků částkou 69.000 Kč. Rovněž v bodě 20 návrhu jsou tito věřitelé řádně označeni. Dále v příloze č. 1 k návrhu Soupis majetkové podstaty v bodě c) jsou rovněž označeny nemovité věci včetně aktuální hodnoty pozemků a včetně označení zajišťovacího práva slovem ANO. Věci movité předmětem zajištění nejsou. V příloze č. 1 je přiložen výpis z katastru nemovitostí, ve kterém jsou označeny parcely, je označeno zástavní exekutorské právo ke všem třem uvedeným věřitelům a v příloze 2 Přehled věřitelů, pod čísly 30 až 32 je označen způsob zajištění i vykonatelnost. Odvolatelka dále uvedla, že má za to, že předložila veškeré náležitosti požadované insolvenčním zákonem a že přílohy k jejímu návrhu zákonné náležitosti splňují. Uvedla, že žádá o přehodnocení usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu.

Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen IZ , nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud na základě odvolání podaného včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Náležitosti příloh k insolvenčnímu návrhu dlužníka upravuje insolvenční zákon v ustanovení § 104. Pokud jde o náležitosti seznamu závazků, který je podle tohoto ustanovení jednou z příloh insolvenčního návrhu, pak dle ustanovení § 104 odst. 3 IZ, věty čtvrté, páté a šesté, má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů, to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1 IZ. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z insolvenčního spisu dlužnice vyplývá, že dlužnice podala u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení 6.6. 2014, domáhala se rozhodnutí o úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu nepřipojila. Soud prvního stupně usnesením ze dne 10.6.2014, doručeným dlužnici 20.6.2014, ji vyzval, aby do 7 dnů insolvenční návrh doplnila o povinné přílohy, současně ji i poučil o tom, jaké seznamy má připojit a jaké náležitosti mají tyto seznamy obsahovat. Ve vztahu k obsahu seznamu závazků ji poučil i o tom, že je v něm povinna označit své věřitele, o kterých je jí známo, že proti ní uplatňují právo na uspokojení ze zajištění, a ty že má uvést odděleně, že u těchto pohledávek má označit věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, a dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku a dále i to, v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. V tomto poučení tedy soud prvního stupně jednoznačně označil všechny zákonné náležitosti přílohy k insolvenčnímu návrhu ve smyslu shora citovaného ustanovení § 104 odst. 3 IZ. Současně soud prvního stupně dlužnici i poučil o tom, že nedoplní-li ve stanovené lhůtě insolvenční návrh, soud ho odmítne. Dlužnice na tuto výzvu reagovala předložením nového insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, k němuž rovněž připojila požadované přílohy. V příloze č. 2, seznamu závazků, označeném jako Přehled věřitelů, ve vztahu k zajištěným věřitelům označila pod body 30 až 32 tři věřitele, u kterých uvedla, že jejich pohledávky jsou zajištěny zástavním právem exekutorským, a označila spisovou značku exekučního řízení. V této příloze předmět zajištění těchto závazků výslovně neuvedla.

Ve vztahu k odvolacím námitkám dlužnice z obsahu jejího doplněného insolvenčního návrhu vyplývá, že pod bodem 7 insolvenčního návrhu a položkami 30 až 32 označila tři své věřitele a uvedla, že se jedná o závazky zajištěné. V bodě 16 jako majetek, který je předmětem zajišťovacích práv, uvedla: parcela č. 455/186 orná půda a parcela č. 750/81, rovněž orná půda na KÚ: 675083 Kroužek, LV 38, jako druh zajištění uvedla zástavní právo exekutorské s označením exekutora, exekutorského úřadu a spisové značky a dále uvedla pořizovací cenu 69.000 Kč. Pod bodem 20 insolvenčního návrhu uvedla jako závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné tři své závazky s označením věřitelů, právního důvodu, výše těchto závazků a označila rozhodnutí, ze kterých zajištění mělo vzniknout. V příloze k insolvenčnímu návrhu č. 1 označené jako Soupis majetkové podstaty označila pod bodem c) jako nemovité věci shora uvedené nemovitosti s aktuální hodnotou 69.000 Kč s tím, že na nich vázne zajišťovací právo (toto vyjádřila slovem ano napsaným pod položkou zajišťovací právo . K této příloze přiložila výpis z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Vyškov pro obec Rousínov, okres Vyškov, katastrální území Kroužek, list vlastnický č. 38 ze dne 9.6.2014.

Po vyhodnocení shora uvedených skutečností zjištěných z insolvenčního spisu, zejména z doplněného insolvenčního návrhu dlužnice a jeho příloh, s ohledem na odvolací námitky dlužnice odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně zcela správně vyhodnotil, že v zákonné příloze-seznamu závazků, který dlužnice označila jako příloha 1 Přehled věřitelů, neoznačila dlužnice majetek, který je předmětem zajištění. Potud tedy zcela nesporně zákonnému požadavku na náležitosti této přílohy insolvenčního návrhu dlužníka nedostála. Pokud se dlužnice ve svém odvolání dovolává toho, kde a jaké věřitele jako zajištěné označila, kde uvedla, že se jedná o závazky zajištěné exekutorským zástavním právem, a označila nemovitosti, na nichž exekutorské zástavní právo vázne, pak k tomu považuje odvolací soud za nutné uvést následující. Majetek, u kterého se uplatňuje uspokojení ze zajištění, uvedla totiž dlužnice pouze v bodě 16 insolvenčního návrhu, a to tak, že uvedla souhrnně veškeré nemovitosti a souhrnně veškeré druhy zajištění u všech tří jí označených pohledávek. Není tedy ani zřejmé, pro kterou z těchto pohledávek na které z označených nemovitostí exekutorské zástavní právo vázne. Tuto skutečnost nelze ani zjistit z přílohy 1 Soupisu majetkové podstaty, kde sice uvedené nemovité věci jako svůj majetek dlužnice označila, uvedla, že jsou předmětem zajišťovacích práv, ale která nemovitost kterou pohledávku zajišťuje, ani zde neuvedla. Nelze zohlednit ani odvolací námitku dlužnice, že vše je zřejmé z přiloženého výpisu z katastru nemovitostí. Zákonodárce v insolvenčním zákoně, jak je zřejmé ze shora citovaného ustanovení § 104 odst. 3 IZ, zcela jednoznačně vymezil, jaké náležitosti mají jednotlivé přílohy insolvenčního návrhu dlužníka obsahovat, a stanovil i zákonný postup pro případ, že dlužník požadavku na tyto náležitosti nedostojí. Nelze tedy připustit, aby se dlužník poté, co zákonné náležitosti v přílohách neuvede, dovolával toho, že je věcí soudu, aby tyto nedoplněné skutečnosti vyhledával v jiných částech insolvenčního návrhu. Navíc v přezkoumávané věci, jak již odvolací soud uvedl, nelze ani z těchto ostatních částí návrhu zjistit, kterou ze tří zajištěných pohledávek který nemovitý majetek dlužnice zajišťuje.

Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně postupoval zcela správně, když dlužnici zákonným způsobem k odstranění vad příloh insolvenčního návrhu vyzval, řádně ji poučil o tom, jaké náležitosti mají přílohy obsahovat, i to, jaký následek bude mít to, pokud ve stanovené lhůtě dlužnice přílohy se stanovenými náležitostmi nepředloží. Když dlužnice zákonnému požadavku na náležitosti příloh nedostála, správně soud prvního stupně postupoval podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ a insolvenční návrh odmítl.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o.s.ř. a odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako ve výroku věcně správné.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně považuje za nutné současně zdůraznit, že nic nebrání dlužnici, aby po právní moci tohoto rozhodnutí odvolacího soudu podala nový insolvenční návrh včetně povinných příloh, které budou obsahovat všechny zákonem požadované náležitosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení zvláštním způsobem.

Olomouc 2. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu