2 VSOL 772/2015-B-19
KSOS 25 INS 30409/2014 2 VSOL 772/2015-B-19

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Odry-Loučky 239, PSČ 742 36, identifikační číslo 60304812, o neschválení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.4.2015, č. j. KSOS 25 INS 30409/2014-B-7,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) neschválil oddlužení dlužníka (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.) a vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok III.).

Insolvenční soud dospěl k závěru, že v průběhu řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí návrhu na povolení oddlužení, spočívající v tom, že věřitelé s pohledávkami z podnikání dlužníka s oddlužením nesouhlasí, a dále lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, přičemž není doloženo, že věřitelé s nižším plněním souhlasí. Uvedl, že usnesením ze dne 9.1.2015 rozhodl o úpadku dlužníka a povolil řešení úpadku oddlužením, avšak podle insolvenční správkyně nejsou splněny podmínky pro schválení oddlužení, když dlužník neplní oddlužení ve výši 30% a nedoložil souhlasy věřitelů, jejichž pohledávky pocházejí z podnikání dlužníka. Dále insolvenční soud zdůraznil, že na schůzi věřitelů dne 9.4.2015 hlasoval nezajištěný věřitel č. 2 pro neschválení oddlužení a dlužník má závazky z podnikání, kdy věřitel GAVENDA s.r.o. výslovně nesouhlasí s tím, aby v případě povolení oddlužení obdržel hodnotu plnění nižší než 30% přihlašované pohledávky a věřitel Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna nesouhlasí s oddlužením výslovně. Proto insolvenční soud postupoval podle § 405 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), oddlužení dlužníka neschválil a současně rozhodl o způsobu řešení jeho úpadku konkursem.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že do insolvenčního řízení se přihlásili věřitelé s pohledávkami ve výši 6.794.099,46 Kč, z toho nezajištěné pohledávky činí 3.825.000 Kč. Průměrný měsíční příjem dlužníka z pracovní smlouvy činí 16.525 Kč čistého, příjem z podnikatelské činnosti činí v průměru 10.000 Kč, příjem z pronájmu 4.000 Kč měsíčně. Celkový příjem dlužníka tedy činí 30.525 Kč, měsíčně hradí výživné ve výši 3.000 Kč. Z hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů činí 30% částku 890.729 Kč. Pravidelná měsíční částka použitelná z příjmů pro oddlužení by tak činila nejméně 16.694 Kč, za dobu pěti let se jedná o částku 936.300 Kč. Při telefonickém rozhovoru zástupce Revírní bratrské pokladny dlužníku sdělil, že v loňském roce vyslovovali s oddlužením nesouhlasy, ale svůj postup přehodnotili a souhlas dlužníku vystaví. Dlužník nyní čeká na jejich vyjádření, které ihned po obdržení doloží soudu. Společnost GAVENDA s.r.o. vyslovila nesouhlas pouze v tom případě, že by peněžité plnění bylo nižší než 30%, což vzhledem k příjmům dlužníka nenastane. Pokud se další věřitelé do 30 dnů nevyjádřili, bude jejich postoj považován za souhlasný. V případě prodeje nemovitosti by dlužník přišel o část svého pravidelného měsíčního příjmu z pronájmu, který není nezanedbatelný. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, včas a že obsahuje odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., přezkoumal usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Insolvenční soud vybudoval svůj závěr o neschválení oddlužení dlužníka na základě zjištění, že insolvenční správkyně ve své zprávě ze dne 1.4.2015 sdělila, že dlužník nedoložil jednak svou schopnost plnit věřitelům zákonem stanovenou výši plnění, a dále nedoložil souhlasy věřitelů z podnikání, když věřitelé s pohledávkami z podnikání dlužníka tvoří většinu věřitelů. Dovodil, že v průběhu řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí návrhu na povolení oddlužení. Zjištění učiněná insolvenčním soudem a jeho následné úvahy považuje odvolací soud za nutné korigovat následujícím způsobem. Dlužník připojil ke svému insolvenčnímu návrhu prohlášení, ve kterém uvedl, že byl a stále je podnikatelem, ale jeho současné závazky nepochází z podnikatelské činnosti nebo jen v nepatrné výši . V doplnění insolvenčního návrhu (k výzvě insolvenčního soudu) dlužník označil pět podnikatelských závazků v celkové výši 215.524 Kč a nedoložil souhlas žádného z těchto věřitelů s oddlužením. Následně však vyšlo najevo, že podnikatelské závazky dlužníka byly podstatně vyšší (některé byly zajištěné). Do insolvenčního řízení se přihlásili věřitelé s pohledávkami v celkové výši 6.794.099,46 Kč, z toho pohledávky nezajištěných věřitelů činily 3.825.000,95 Kč. Na přezkumném jednání insolvenční správkyně uznala pohledávky ve výši 6.228.114,10 Kč. Podle přezkumných listů činily zajištěné pohledávky 3.825.002,36 Kč, což je poněkud jiná částka, než kterou uvedla insolvenční správkyně ve své zprávě. V upraveném seznamu přihlášek zpracovaném insolvenční správkyní jsou označeny závazky, které pocházejí z podnikání dlužníka. U nezajištěných závazků se jedná o závazky vůči šesti věřitelům v celkové výši 939.787,88 Kč. Podnikatelskými závazky tedy nejsou téměř všechny závazky , jak tvrdila insolvenční správkyně ve své zprávě, nicméně jde o závazky ve značné částce, která nejenže není nepatrná (jak dlužník původně tvrdil v insolvenčním návrhu), ale je několikanásobně vyšší, než jakou dlužník uvedl v doplnění závazků.

Závěr insolvenčního soudu, že oddlužení je nutno neschválit s ohledem na existenci závazků dlužníka z podnikání, není zcela případný. Při rozhodování o schválení (či neschválení) oddlužení je odlišná situace než při rozhodování o povolení oddlužení. To proto, že věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 403 odst. 2 věty první IZ). Přitom platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání (§ 403 odst. 2 věty čtvrté IZ). Při schvalování oddlužení je tedy dlužník ve výhodnějším postavení, neboť nemusí zajišťovat souhlasy věřitelů, naopak věřitelé musí aktivně uplatnit svůj nesouhlas.

V dané věci se první schůze věřitelů konané dne 9.4.2015 zúčastnili dva věřitelé (č. 2 a 7). Věřitel č. 2 CRANIO s.r.o. (s nezajištěnou pohledávkou) hlasoval proti schválení oddlužení (tedy pro neschválení oddlužení), nicméně v seznamu přihlášek není uvedeno, že by jeho pohledávka pocházela z podnikání. Jde-li o věřitele s běžnou pohledávkou, jeho souhlas s oddlužením se nevyžaduje. Věřitelé GAVENDA, s.r.o., AC Steel a.s. a Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna nehlasovali na schůzi věřitelů a jejich stanoviska zaslaná insolvenčnímu soudu po konání schůze věřitelů dlužníkem nelze považovat za hlasovací lístky.

V dané věci je však zcela zásadní skutečností, že dlužník v insolvenčním návrhu uvedl vysloveně nepravdivé informace o výši svých závazků z podnikání. Insolvenční soud tedy při rozhodování o povolení oddlužení neměl všechny potřebné informace. Za této situace dospěl odvolací soud k závěru, že v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, neboť se zřetelem ke všem popsaným okolnostem lze v dané věci důvodně předpokládat, že dlužník návrhem na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr (§ 395 odst. 1 písm. a/ IZ). Tento závěr je podporován i vyjádřením insolvenční správkyně, která v přípise ze dne 27.4.2015 uvedla, že dlužník zamlčel, že od 8.12.2014 má k dispozici nesouhlas Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny s oddlužením a dále že vědomě zamlčel některé své příjmy, zejména příjem z nájemného.

Námitka dlužníka, že věřitel Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna přehodnotil své stanovisko a vystaví souhlas s oddlužením dlužníka, není významná, neboť tento věřitel nehlasoval na schůzi věřitelů a v době podání návrhu na povolení oddlužení dlužník souhlas tohoto věřitele neměl. Nadto dlužník ani netvrdí, že tento věřitel již nyní s řešením úpadku dlužníka oddlužením souhlasí (výslovně). I kdyby tomu tak bylo, jde pouze o jednoho věřitele z několika věřitelů se závazky z podnikání dlužníka.

Závěrem odvolací soud uvádí (aniž by to mělo vliv na závěr o nepoctivém záměru dlužníka), že schopnost dlužníka uspokojit nezajištěné věřitele v rozsahu 30% jejich pohledávek je přinejmenším sporná (pochybná). Podle vyjádření insolvenční správkyně a dlužníka na schůzi věřitelů má dlužník čistý měsíční příjem 16.000 Kč ze mzdy, dále 10.000 Kč ze samostatné výdělečné činnosti a 4.000 Kč z nájemného za nemovitost. Tato nemovitost však slouží k zajištění závazků dlužníka, proto by byla zpeněžena i při oddlužení plněním splátkovým kalendářem. Z příjmu 26.000 Kč zůstává po odečtení nezabavitelné částky 7.648 Kč (na dlužníka a dítě, na které dlužník nemá stanoveno výživné soudem) částka 18.352 Kč, z částky 9.177 Kč lze použít dvě třetiny, tedy 6.118 Kč a zbylých 9.175 Kč lze použít bez omezení. Měsíční splátka by činila 15.293 Kč, z toho je nutné splácet výživné 3.000 Kč a nároky insolvenční správkyně ve výši 1.089 Kč (je plátkyní daně z přidané hodnoty), tedy pro věřitele zůstane 11.204 Kč. Za 60 měsíců se jedná o částku 672.240 Kč, což představuje 28,15% nezajištěných závazků. S příjmem z nájemného by se jednalo o částku vyšší, ale je nepravděpodobné, že by dlužníku tento příjem byl poskytován delší dobu.

Na základě všech výše uvedených důvodů odvolací soud uzavírá, že insolvenční soud nepochybil, pokud oddlužení dlužníka neschválil (i když z jiného důvodu) podle § 405 odst. 1 IZ a na majetek dlužníka prohlásil konkurs podle § 405 odst. 2 IZ. Usnesení insolvenčního soudu je věcně správné, proto je odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému orgánu se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 28. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu