2 VSOL 772/2013-B-108
KSBR 28 INS 1721/2010 2 VSOL 772/2013-B-108

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , bytem Mrštíkova 1128/ 22, Jihlava, o odvolání z funkce zástupce věřitelů, rozhodl o odvolání věřitele Michala anonymizovano , anonymizovano , Březinova 4043/115, Jihlava, zastoupeného Mgr. Jitkou Hronovou, advokátkou, se sídlem Husova 46, 586 01 Jihlava, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8.7.2013, č. j. KSBR 28 INS 1721/2010-B-92

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně odvolal věřitele Michala anonymizovano z funkce zástupce věřitelů. Na odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že na první schůzi věřitelů dne 19.10.2010 byl zvolen zástupcem věřitelů Vlastimil Vrána a jeho náhradníkem Michal Jonák. Na základě rozhodnutí schůze věřitelů dne 12.10.2012 soud odvolal Vlastimila Vránu z funkce zástupce věřitelů a na jeho místo tak nastoupil Michal Jonák. Soud prvního stupně zjistil z výpisu z živnostenského rejstříku dlužníka, že Michal Jonák je od 27.8.2008 odpovědným zástupcem pro předmět podnikání dlužníka hostinská činnost. Dále zjistil, že jmenovaný je od 23.2.2011 odpovědným zástupcem pro předmět podnikání hostinská činnost věřitelky Pavly Wieznerové, která je matkou dlužníka a přihlášenou věřitelkou, přihláška pohledávky číslo 16. Na základě těchto skutečností dospěl soud prvního stupně k závěru, že jsou dány důležité důvody pro odvolání zástupce věřitelů z funkce, neboť z důvodu vztahu zástupce věřitelů k dlužníkovi a jeho matce (jde o vztah dlužníkovy osoby blízké), je zde důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. pokračování-2--B-109

Proto postupoval podle ust. § 63 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), a Michala anonymizovano odvolal z funkce zástupce věřitelů.

Proti tomuto usnesení podal věřitel Michal Jonák odvolání (dále jen odvolatel). Tvrdil, že soudem vyslovená obava o pochybnosti jeho nepodjatosti k dlužníkovi a jeho matce je nedůvodná. Odkázal na ust. § 116 občanského zákoníku, dle kterého patří mezi osoby blízké příbuzní v řadě přímé, sourozenci nebo manžel, a odvolatel nespadá do žádné z kategorií uvedených v § 59 odst. 2 IZ. Soud příliš rozšířil výklad tohoto ustanovení na osobu odvolatele jen proto, že byl u dlužníka evidován jako odpovědný zástupce u jeho hostinské činnosti. Výkon činnosti odpovědného zástupce neurčuje žádný bližší vztah k dlužníkovi, jde o běžný závazek, který nejde podřadit pod ust. § 59 odst. 2 IZ. Dále uvedl, že odpovědným zástupcem při činnosti dlužníka je od 27.8.2008, schůze věřitelů, na které byl zvolen náhradníkem, se konala dne 19.10.2010, tedy v době, kdy již byl odpovědným zástupcem. Pokud tedy soud měl nějaké pochybnosti o osobě odvolatele, mohl postupovat podle ust. § 59 odst. 3 IZ a volbu nepotvrdit. Za stejně nepřípustný extenzivní výklad označil odvolatel také závěr soudu o odpovědném zástupci u podnikatelské činnosti matky dlužníka. Uvedl, že ust. § 59 odst. 2 IZ hovoří pouze o vztahu k dlužníkovi, nic se zde neříká o případném vztahu osoby k osobě dlužníkovi blízké. Rovněž konstatoval, že funkci zástupce věřitelů vykonával vždy řádně a svědomitě. Insolvenčním správcem byl sice opakovaně nařčen z liknavosti a průtahů, ale toto nepovažuje za adekvátní. Určité kroky správce nepovažoval za nutné a správné, proto s nimi nevyslovil souhlas, což insolvenčního správce vedlo k tendencím k odvolání odvolatele z funkce, čemuž nakonec soud podlehl. Zmínil, že insolvenční správce žádal po odvolateli vyjádření k dohodě o vypořádání společného jmění manželů dlužníka a jeho bývalé manželky, kterou dojednal s insolvenčním správcem bývalé manželky Mgr. Pavlem Scholle. Dohoda však nerespektovala skutečnost, že dlužník v minulosti hradil společné závazky, tedy i dluhy bývalé manželky. Dále mu insolvenční správce předložil smlouvu o další činnosti soudního exekutora, kterou mělo dojít k veřejné dražbě nemovitostí tvořících SJM dlužníka a jeho manželky. Insolvenční správce však svá tvrzení o chátrání nemovitostí a neexistenci prostředků na jejich údržbu nedoložil žádným důkazem. Odvolatel měl pochybnosti také o výši dohodnuté odměny exekutora, kterou považoval za neúměrně vysokou. Proto se smlouvou nevyslovil souhlas. Není však jediný, kdo má pochybnosti o smlouvě, když věřitel Stanislav Vrtal v podání ze dne 11.7.2013 nesouhlasil s návrhem správce na schválení smlouvy o provedení dražby. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se odvolatel z funkce zástupců věřitelů neodvolává.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. pokračování-3--B-109

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Po stránce skutkové nutno předně uvést, že soud prvního stupně učinil správná zjištění ve vztahu k volbě náhradníka zástupce věřitelů, odvolání Vlastimila Vrány z funkce zástupce věřitelů a nastoupení zvoleného náhradníka Michala anonymizovano do funkce zástupce věřitelů. Rovněž tak jsou správná zjištění soudu prvního stupně učiněná z výpisu z živnostenského rejstříku dlužníka a věřitelky Pavly Wieznerové. Proto lze na tato zjištění soudu prvního stupně uvedená v odůvodnění napadeného usnesení zcela odkázat.

Podle odvolacího soudu soud prvního stupně správně zjištěný skutkový stav věci také správně právně posoudil. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání se stalo zásadní zodpovězení otázky, zda působení odvolatele jako odpovědného zástupce pro předmět podnikání (hostinská činnost) dlužníka může vyvolat pochybnost o nepodjatosti jmenovaného pro jeho poměr k dlužníkovi či k věci. Z ust. § 59 odst. 2 IZ vyplývá, že insolvenční zákon zakládá vyloučení člena či náhradníka věřitelského výboru na existenci určitého důvodu vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví nepodjatost člena či náhradníka věřitelského výboru pochybnou. V přezkoumávané věci je rozhodné, že Michal Jonák je od 27.8.2008 veden jako odpovědný zástupce pro předmět podnikání dlužníka, což odvolací soud shodně se soudem prvního stupně považuje za důvod pochybovat o nepodjatosti jmenovaného ve vztahu k dlužníkovi. Skutečnost, že odvolatel je po dobu více než pěti let odpovědným zástupcem při činnosti dlužníka, svědčí o tom, že má úzkou vazbu na dlužníka a lze předpokládat, že jejich vztahy jsou nadstandardní. Je také zřejmé, že odvolatel je dobře obeznámen s problematikou podnikatelské činnosti dlužníka, a z obsahu spisu plyne (podání dlužníka ze dne 17.8.2013, odvolání Michala anonymizovano ze dne 20.7.2013), že jsou mu také důkladně známy majetkové a rodinné poměry dlužníka. Tato skutečnost může sehrát ve vztahu mezi odvolatelem v pozici zástupce věřitelů a insolvenčním správcem, ale také ve vztahu mezi věřiteli samotnými, významnou roli. Nelze také vyloučit, že ve vztahu mezi odvolatelem a dlužníkem může být tato skutečnost zdrojem případných budoucích problémů, tedy že odvolatelova znalost poměrů dlužníka (zejména osobních) může být dlužníkovi nejen ku prospěchu, ale může jít také k tíži dlužníka. Lze tedy uzavřít, že věřitel Michal Jonák není ve funkci zástupce věřitelů nepodjatou osobou pro svůj poměr k účastníku řízení. Proto postupoval soud prvního stupně správně, když jmenovaného odvolal z funkce zástupce věřitelů (§ 63 odst. 3 IZ).

Odvolací námitky nepovažuje odvolací soud za důvodné. Předně nesouhlasí s názorem odvolatele, že výkon činnosti odpovědného zástupce neurčuje žádný bližší vztah k dlužníkovi a odpovědného zástupce nelze podřadit do žádné z kategorií vyjmenované v § 59 odst. 2 IZ. V tomto směru nutno uvést, že ust. § 59 odst. 2 IZ pokračování-4--B-109 vyjmenovává osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, přičemž se jedná o výčet demonstrativní. Není tedy vyloučeno, aby touto osobou byl věřitel v pozici odpovědného zástupce při podnikatelské činnosti dlužníka. Námitka odvolatele, že již v době konání schůze dne 19.10.2010 byl odvolatel odpovědným zástupcem dlužníka a soud měl tedy v případě pochybností volbu tohoto věřitele nepotvrdit, není rovněž případná. Ustanovení § 59 odst. 3 IZ totiž insolvenčnímu soudu umožňuje nepotvrdit volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, avšak pouze tehdy, je-li tu důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti nebo o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí. V přezkoumávané věci však soud prvního stupně odvolal zástupce věřitelů z funkce postupem podle § 63 odst. 3 IZ, když dospěl k závěru, že důležitý důvod pro tento postup spočíval ve vztahu (následně zjištěném) zástupce věřitelů k dlužníkovi a jeho matce.

Ze všech výše uvedených důvodů je usnesení soudu prvního stupně věcně správné, proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a zástupci věřitelů se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 14. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu