2 VSOL 764/2013-B-20
KSOS 36 INS 26760/2012 2 VSOL 764/2013-B-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Marcela anonymizovano , anonymizovano , bytem Nad střelnicí 1149/70, Bílovec, PSČ 743 01, IČ: 63720981, o způsobu řešení úpadku, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 36 INS 26760/2012-B-9 ze dne 24.7.2013

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl návrh dlužníka na povolení řešení úpadku oddlužením (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), rozhodl, že konkurs na majetek dlužníka bude veden jako nepatrný (výrok III.), deklaroval, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.) a vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci (výrok V.)

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 8.4.2013 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 19.6.2013 a přezkumných listů bylo zjištěno, že závazky dlužníka jsou celkem ve výši 5.842.981,18 Kč (z toho nezajištěné ve výši 2.335.025,89 Kč a zajištěné ve výši 3.507.955,29 Kč, popřeny byly nezajištěné závazky ve výši 78.362 Kč). Dlužník doložil pracovní smlouvu ze dne 20.6.2013, z níž vyplývá, že má sjednán pracovní poměr s hrubou mzdou 85 Kč za hodinu a pracovní dobou 37,5 hodin za týden. Při zohlednění příjmu dlužníka ve výši 11.500 Kč (výsluhový příspěvek), 3 vyživovacích povinností dlužníka a celkové výše nezajištěných pokračování-2-závazků by dlužník nebyl schopen v případě oddlužení formou splátkového kalendáře uhradit ani odměnu a náklady insolvenčního správce. I s přihlédnutím k příjmu z pracovního poměru ve výši 12.750 Kč měsíčně hrubého dlužník nemá dostatek finančních prostředků. Pro potřeby oddlužení formou splátkového kalendáře je nutný čistý příjem dlužníka ve výši 27.000 Kč měsíčně, této výše dlužníka nedosahuje ani v hrubém příjmu. Ze soupisu majetkové podstaty a zprávy insolvenčního správce ze dne 19.6.2013 je zřejmé, že dlužník vlastní nemovitosti ve společném jmění manželů v hodnotě 1.978.202 Kč, které jsou však zajištěny, přičemž případný výtěžek zpeněžení těchto nemovitostí nepostačuje ani k úhradě zajištěných pohledávek. Osobní automobil oceněný částkou 180.000 Kč je rovněž předmětem zajištění a u pohledávky za Ivo Kudělkou ve výši přibližně 900.000 Kč (přiznané dosud nepravomocným rozhodnutím soudu) není zřejmé, zda jde o pohledávku vymahatelnou. Dlužník byl řádně předvolán na přezkumné jednání a schůzi věřitelů konané dne 4.7.2013, na které se nedostavil, dodatečně se omluvil (že se omylem dostavil do sídla insolvenčního správce), a proto nemožnost hájit jeho práva při tomto jednání je nutno přičíst k jeho tíži. Soud dospěl k závěru, že dlužník nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, když jeho příjmy v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře neposkytují důvodný předpoklad pro uspokojení nejméně 30% zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů. Shodný závěr soud učinil v případě úvahy o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Soud proto postupoval podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ) a návrh na povolení oddlužení zamítl. Současně podle ustanovení § 396 IZ rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem s tím, že konkurs bude veden jako nepatrný (§ 314 odst. 1 písm. a) IZ).

Proti tomuto usnesení, výslovně výrokům I. a II., podal dlužník odvolání. Uvedl, že veškeré jeho závazky vznikly za dobu trvání manželství a jsou zahrnuty do společného jmění manželů. Poukázal na to, že současně s odvoláním jeho manželka Mgr. Monika anonymizovano podala u Krajského soudu v Ostravě insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Tuto skutečnost považuje za předpoklad pro podání odvolání proti napadenému usnesení, neboť v rámci posuzování a rozhodnutí o formě úpadku soud prvního stupně nemohl tuto informaci zohlednit, neboť nastala až po jeho rozhodnutí. Zdůraznil, že mimo výsluhy ve výši 11.500 Kč pobírá příjem z pracovního poměru ve výši 12.750 Kč, tedy přibližně jeho příjem činí 24.250 Kč měsíčně, a že jeho manželka má příjem ve výši 20.000 Kč měsíčně čistého. Podle jeho názoru podání návrhu na povolení oddlužení jeho manželkou bude mít vliv na další průběh řízení. Navrhuje proto, aby napadené usnesení bylo zrušeno, byla spojena jejich insolvenční řízení a bylo mu povoleno oddlužení splátkovým kalendářem.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. pokračování-3-

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas a že obsahuje způsobilé odvolací důvody podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), a dospěl k níže uvedeným závěrům.

Podle § 389 odst. 1 IZ, dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením. Podle odstavce 2, jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat.

Podle § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Podle odstavce 3, na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu a) v posledních pěti letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo b) podle výpisu z rejstříku trestu v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy; to neplatí, lze-li na základě dlužníkem prokázaných skutečností usuzovat na to, že se o nepoctivý záměr nejedná.

Podle § 396 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno k návrhu věřitele Volksbank CZ, a.s. dne 30.10.2012. Usnesením č. j. KSOS 36 INS 26760/2012-A-4 ze dne 9.11.2012 (doručeným dlužníku dne 20.11.2002) byl dlužník mimo jiné vyzván, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitele, doložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, dále byl poučen, že má-li za to, že splňuje podmínky pro podání návrhu na povolení oddlužení, musí podat tento návrh nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu, který je dlužníku zasílán spolu s tímto usnesením, přičemž opožděně podaný návrh na oddlužení soud odmítne. Dlužník podal dne 17.12.2012 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu mimo jiné uvedl, že má příjem z titulu výplaty výsluhy a dále příjem z podnikání, v době podání ruší své živnostenské oprávnění a současně převádí svoji společnost s ručením omezeným na svého přítele, žádné závazky z podnikání nemá. pokračování-4-

Usnesením č. j. KSOS 36 INS 26760/2012-A-19 ze dne 8.4.2013 byl zjištěn úpadek dlužníka, insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Lukáš Stoček, byly nařízeny přezkumné jednání a schůze věřitelů na den 4.7.2013, k přezkumnému jednání soud předvolal dlužníka a insolvenčního správce. Dne 4.7.2013 se konalo přezkumné jednání (usnesení č. j. KSOS 36 INS 26760/2012-A-19 ze dne 8.4.2013 bylo dlužníku doručeno dne 17.4.2013), ke kterému se dlužník nedostavil. Na tomto přezkumném jednání byly přezkoumány přihlášky pohledávek č. P1 až č. P20 přihlášené v celkové výši 5.842.981,18 Kč, z toho nezajištěné pohledávky ve výši 2.335.025,89 Kč. Podáním doručeným soudu dne 9.7.2013 se dlužník dodatečně omluvil, že se nedostavil na přezkumné jednání dne 4.7.2013 ke Krajskému soudu v Ostravě, neboť si nedostatečně přečetl sdělení soudu o místu konání a dostavil se do kanceláře insolvenčního správce v Novém Jičíně. Podle výpisu z živnostenského rejstříku dlužník podnikal v předmětu podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona od 1.4.2010 do 14.12.2012, do 14.11.2007 podnikal v předmětu podnikání koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a zprostředkovatelská činnost.

Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 33 INS 24996/2013 soud zjistil, že dne 9.9.2013 podala u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři) Monika anonymizovano , anonymizovano , manželka dlužníka, ve kterém mimo jiné uvedla, že je vedeno insolvenční řízení vůči jejímu manželovi, který podal návrh na povolení oddlužení, spolu s ním má celkem 21 závazků u 20 věřitelů v celkové výši 5.842.981 Kč, z toho nezajištěné závazky ve výši 2.335.025 Kč.

V přezkoumávané věci soud prvního stupně při svém závěru o nutnosti zamítnout dlužníkův návrh na povolení oddlužení vyšel ze skutečnosti, že dlužník nesplňuje podmínky podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ, neboť není schopen v rámci plnění splátkového kalendáře uhradit nezajištěným věřitelům nejméně 30% jejich pohledávek, a to s ohledem na své příjmy. Jeho závěr odvolací soud sice shledává správným, avšak po vydání napadeného rozhodnutí nastala skutečnost spočívající v tom, že insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení podala i manželka dlužníka, přičemž manželka dlužníka tvrdí, že všechny její závazky vznikly za trvání manželství (jsou součástí společné jmění manželů) a žádá o spojení jejich insolvenčních řízení. Podle odvolacího soudu je nutno tuto skutečnost vzít v úvahu, byť nastala až v průběhu odvolacího řízení. V případě podání samostatných insolvenčních návrhů spojených s návrhem na povolení oddlužení manžely, svědčí-li výsledky insolvenčního řízení o tom, že mají majetek a závazky, které spadají do jejich společného jmění manželů, insolvenční soud jejich návrhy posoudí a projedná společně, tj. podle ustanovení § 112 o.s.ř. je spojí ke společnému (jedinému) řízení. V jeho rámci soud o návrzích obou dlužníků (manželů) společně rozhodne, tedy při splnění zákonem stanovených podmínek zjistí jejich (společný) úpadek a povolí jeho řešení oddlužením (s ustanovením jediného insolvenčního správce), uskuteční společné přezkoumání všech přihlášených pohledávek za dlužníky a projedná podmínky schválení jejich pokračování-5-oddlužení, včetně formy jeho provedení; budou-li k tomuto výsledky těchto jednání dávat podklad, schválí společné oddlužení těchto dlužníků. Má-li jít o oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud schválí oběma dlužníkům (manželům) jediný společný splátkový kalendář. Za situace, kdy návrh na povolení oddlužení podala i manželka dlužníka, je rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu dlužníka na povolení oddlužení (a s tím spojené rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek) předčasné. Na tom ničeho nemění skutečnost, že již bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a konalo se přezkumné jednání.

Na základě shora uvedeného odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. s přihlédnutím k ustanovení § 213 odst. 4 o.s.ř. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat možností spojení insolvenčního řízení dlužníka a jeho manželky, přitom vezme v úvahu, že dlužník ukončil podnikání teprve ke dni 14.12.2012 (přičemž návrh na povolení oddlužení podal dne 17.12.2012) a že některé jeho závazky proto mohou být z jeho podnikání (byť dlužník prohlásil, že jeho současné závazky nepochází z podnikatelské činnosti), když v rámci přezkumného jednání byla přezkoumána například přihláška č. P11 věřitele Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 23. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu