2 VSOL 758/2013-A-15
KSOS 36 INS 9965/2013 2 VSOL 758/2013-A-15

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Táni anonymizovano , anonymizovano , Selská 646, 749 01 Vítkov, identifikační číslo 673 32 919, o insolvenčním návrhu věřitelky Jiřiny Holubářové, Lhotka 15, 749 01 Vítkov, rozhodl o odvolání věřitelky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7.6.2013 č. j. KSOS 36 INS 9965/2013-A-8

tak to :

I. Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í jen tak, že se o d m í t á odvolání věřitelky Jiřiny Holubářové; ve zbylém rozsahu se usnesení p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odův odně ní:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě odmítl pro opožděnost odvolání dlužnice proti usnesení ze dne 29.4.2013 č.j. KSOS 36 INS 9965/2013-A-4 (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno návrhem dlužnice doručeným soudu 10.4.2013, usnesením ze dne 29.4.2013 soud odmítl insolvenční návrh pro jeho vady. Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, přičemž soud se nejprve zabýval jeho včasností. Usnesení o odmítnutí návrhu bylo navrhovatelce doručeno poštou dne 6.5.2013, což vyplývá z podepsané doručenky. Dne 7.5.2013 začala plynout navrhovatelce 15 denní lhůta k podání odvolání. Jejím posledním dnem byl den 21.5.2013. Odvolání navrhovatelky bylo dne 21.5.2013 prostřednictvím pošty doručeno věcně nepříslušnému Okresnímu soudu v Ostravě. Ten odvolání následně přeposlal Krajskému soudu v Ostravě, kterému však došlo dne 23.5.2013. Z uvedeného plyne, že jestliže odvolání bylo podáno u nepříslušného okresního soudu jinak než do protokolu, nemá toto odvolání účinky řádně a včas podaného odvolání, pokud nebylo ve lhůtě podle ust. § 204 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) předáno příslušnému soudu. Vzhledem k tomu, že odvolání podané navrhovatelkou bylo Krajskému soudu v Ostravě předáno až po uplynutí lhůty pro podání odvolání, nezbylo soudu prvního stupně, než toto odvolání pro opožděnost odmítnout. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 146 odst. 3 o.s.ř., když podle obsahu spisu dlužnici žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení podala navrhující věřitelka odvolání. Namítala, že odvolání poslala dne 20.5.2013, což bylo v 15 denní lhůtě. Nemůže ovlivnit dobu, než její odvolání bylo doručeno Vrchnímu soudu v Olomouci. V doplnění odvolání ze dne 12.8.2013 uvedla, že odvolání podala včas, ale omylem jej zaslala Okresnímu soudu v Ostravě. Vyjádřila naději, že je možné uznat odvolání pro omyl v adrese. Navrhla, aby odvolací soud rozhodl o úpadku dlužnice, protože její situace je v souladu s insolvenčním zákonem. Dlužnice věřitelce nevyplatila mzdu za prosinec 2012 a dále za leden až duben 2013 a předpokládá, že také neodvedla odvody na sociálním a zdravotním pojištění za věřitelku. K odvolání připojila podací lístek ze dne 20.5.2013.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ), se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání věřitelky není důvodné.

Rozhodnutí okresního nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni může účastník napadnout odvoláním, pokud to zákon nevylučuje (§ 201 o.s.ř.). Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (§ 204 odst. 1 o.s.ř.).

Podle ust. § 57 odst. 3 o.s.ř., lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který je má doručit.

Podle ust. § 208 odst. 1 o.s.ř., opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne. Dle odstavce 2, jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu.

Podle názoru odvolacího soudu učinil soud prvního stupně ve věci správná zjištění a správně zjištěný skutkový stav věci i správně právně posoudil. V zájmu stručnosti lze proto odkázat na zjištění a závěry soudu prvního stupně uvedené v odůvodnění napadeného usnesení. Ve vztahu ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně považuje odvolací soud za nutné zdůraznit, že v odůvodnění napadeného usnesení se soud prvního stupně dopustil zřejmé nesprávnosti, když v odstavci prvém odůvodnění uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno návrhem dlužnice. Ve skutečnosti bylo řízení zahájeno insolvenčním návrhem věřitelky Jiřiny Holubářové. Taktéž v odstavci třetím odůvodnění soud prvního stupně nesprávně uvedl, že odvolání proti usnesení o odmítnutí návrhu podala dlužnice. Toto odvolání totiž podala věřitelka Jiřina Holubářová. Jinak v záhlaví napadeného usnesení soud prvního stupně správně označil věc jako odvolání navrhovatelky a i v dalších pasážích (poslední odstavec odůvodnění usnesení) již správně označuje jako osobu, o jejímž odvolání rozhodoval, navrhovatelku. Dále lze doplnit, že usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu ze dne 29.4.2013 obsahovalo správné poučení o místě podání odvolání.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady bylo věřitelce doručeno dne 6.5.2013 (zvláštním způsobem). Věřitelce tedy začala plynout 15 denní lhůta pro podání odvolání dnem 7.5.2013. Správně stanovil soud i konec běhu odvolací lhůty na den 21.5.2013. Jestliže věřitelka podala odvolání na poštu dne 20.5.2013, učinila tak předposlední den odvolací lhůty. Dopustila se však zásadního pochybení, když zásilku adresovala Okresnímu soudu v Ostravě, který (jak vysvětlil v odůvodnění soud prvního stupně) byl ve věci nepříslušný. Následně Okresní soud v Ostravě odvolání předal Krajskému soudu v Ostravě, k čemuž došlo dne 23.5.2013, tedy po uplynutí odvolací lhůty. Proto je závěr soudu prvního stupně o opožděnosti podaného odvolání správný.

Námitka věřitelky, že omyl v označení soudu, kterému bylo odvolání zasláno, by měl být přehlédnut, není důvodná. Tento postup občanský soudní řád neumožňuje. Dle ust. § 208 odst. 2 o.s.ř. lze uznat včasnost podání odvolání u jiného soudu než u toho, proti jehož rozhodnutí směřuje, bylo-li podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu, což v dané věci splněno nebylo. Soud prvního stupně v odůvodnění správně uvedl, že podá-li účastník řízení odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně u nepříslušného okresního soudu jinak než do protokolu, nemá toto odvolání účinky řádně a včas podaného odvolání, pokud nebylo ve lhůtě podle ust. § 204 odst. 1 o.s.ř. předáno tímto nepříslušným soudem soudu příslušnému.

Věřitelka založila odvolací námitky na tvrzení, že nemohla ovlivnit dobu, než její odvolání bylo doručeno k Vrchnímu soudu v Olomouci a že odvolání podala na poštu dne 20.5.2013, což bylo v odvolací lhůtě. Tato argumentace věřitelky je nevýznamná, neboť pravidla o běhu lhůt stanovená v občanském soudním řádu a insolvenčním zákoně neumožňují činit výjimky v běhu odvolací lhůty z důvodu pro omyl v adrese. Navíce se nejednalo pouze o nesprávnou adresu soudu, jemuž bylo odvolání adresováno, ale také o nesprávné označení soudu (okresního soudu místo krajského soudu).

Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně nepochybil, pokud dovodil nutnost odmítnout pro opožděnost odvolání podané proti usnesení č. j. KSOS 36 INS 9965/2013-A-4 ze dne 29.4.2013. Přesto však bylo nutno napadené usnesení změnit. Avšak pouze tak, že pro opožděnost se odmítá odvolání věřitelky Jiřiny Holubářové, nikoliv dlužnice, což je v souladu s obsahem spisu. Proto odvolací soud napadené usnesení v tomto směru podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné dlužnici nevznikly dle obsahu spisu žádné náklady odvolacího řízení, proto odvolací soud žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a věřitelce se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 12. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu