2 VSOL 757/2016-B-17
KSOL 10 INS 27666/2015 2 VSOL 757/2016-B-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice: Eva anonymizovano , anonymizovano , IČ: 74367463, bytem Vídeňská 1023/24, 779 00 Olomouc, o schválení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 6. května 2016, č.j. KSOL 10 INS 27666/2015-B-9

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 6.května 2016, č.j. KSOL 10 INS 27666/2015-B-9 se v odstavci VI. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci (dále jen insolvenční soud ) napadeným usnesením schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (odstavec I. výroku) a krom jiného uložil insolvenčnímu správci, aby každý kalendářní měsíc z částky získané podle výroku V. tohoto usnesení (od plátců mzdy nebo jiného příjmu: 1) Česká správy sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25 225 08 Praha 5, IČ: 00006963, 2) Univerzity Palackého v Olomouci, IČ: 61989592, Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc anebo od všech případných budoucích plátců mzdy nebo jiného příjmu dlužníka): -si ponechal částku 900 Kč jako zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů a částku odpovídající DPH, kterou je správce povinen odvést z odměny a náhrady hotových výdajů podle zvláštního právního předpisu, -uhradil případné pohledávky za majetkovou podstatnou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou, isir.justi ce.cz

-ze zůstatku ponechal částku 5.370,00 Kč pro uspokojení věřitelů a zbytek vyplatil dlužníkovi vždy nejpozději do konce příslušného kalendářního měsíce, -částku určenou pro uspokojení věřitelů (5.370,00 Kč dle bodu 3.) vždy vyplatil nezajištěným věřitelům v poměru stanoveném tabulkou ve výroku II. tohoto usnesení (odstavec VI. výroku).

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání co do rozsahu stanovených měsíčních splátek v bodě VI. napadeného rozhodnutí, neboť bylo vyhověno jeho žádosti podle § 398 odst. 4 IZ pouze částečně. Dlužnice poukázala na skutečnost, že v insolvenčním návrhu doručeném soudu dne 4. 11. 2015 v bodě 14 navrhla, aby soud stanovil nižší, než jsou zákonem stanovené splátky. Nižší splátku navrhla s ohledem na své výdaje, zejména co se týče bydlení, nákladů na živobytí a nutných výdajů. Soud návrhu vyhověl částečně, a to tak, aby byli nezajištění věřitelé uspokojeni v rozsahu 100 %. Vycházel pak z toho, že čisté příjmy dlužnice budou ve výši cca 18.000 Kč (10.040 Kč starobní důchod, 8.000 Kč příjem ze zaměstnání). Bohužel, od té doby došlo k určitým změnám a příjmy nejsou a již zřejmě nebudou dosahovat této výše. Zdravotní stav dlužnice se od prosince 2015 prudce zhoršil, musela podstoupit řadu odborných vyšetření a až dne 10. 2. 2016 jí bylo diagnostikováno vzácné onkologické onemocnění, které bylo příčinou potíží. Z důvodu probíhající onkologické léčby dlužnice již není schopna v zaměstnání dosahovat takových výdělků. Čisté příjmy ze zaměstnání se nyní pohybují a budou zřejmě pohybovat kolem 5.500 Kč. je to způsobeno tím, že dlužnice není ve stavu léčení schopna brát extra směny navíc, cítí se velmi unavená a vyšších příjmů tak nemůže dosahovat. Vyšší nasazení by mohlo způsobit zhoršení zdravotního stavu. I přes nemoc a probíhající biologickou léčbu dlužnice nastoupila zpět do zaměstnání dne 3. 5. 2016. Nyní je zdravotní stav stabilizovaný a dlužnice předpokládá, že příjem ve výši 5.500 Kč měsíčně bude zachován. I přesto, že má přiznaný starobní důchod a probíhá takto náročná léčba, dlužnice chce i nadále vykonávat své zaměstnání a věřitelům tak nabídnout vyšší uspokojení, než jakého by byla schopna bez těchto výdělků a pouze se starobním důchodem. V jejím věku je ale stále horší vycházet s částkou, kterou soud stanovil, a to i s přihlédnutím ke snížení příjmů, než ze kterých původně vycházel soud. Každý měsíc musí dlužnice hradit tyto náklady: -nájem 7.200 Kč vč. služeb (dokládá nájemní smlouvou) -léky 1.000 Kč -MHD 175Kč -na nezbytnou obživu cca 3.200 Kč (potraviny, ošacení, hygienické potřeby a další). Nutné výdaje tak činí 11.575 Kč měsíčné, celkové příjmy dlužnice jsou ve výši cca 15.540 Kč. Na základě rozhodnutí krajského soudu je povinna odvádět ze svého příjmu měsíční splátku ve výši 6.459 Kč (tj. 5.370- 1.089 Kč), což je dokonce více, než kolik lze ze zákona postihnout z aktuálního příjmu. Po zákonné srážce dlužnici zbude na úhradu nezbytných nákladu pouze 6.232 Kč. S takovými příjmy není schopna hradit ani náklady na své bydlení, natož léky a další potřebné věci (potraviny). S takto stanovenou srážkou bude v podstatném rozsahu ohrožena její výživa i zdraví. S úhradou nákladů na bydlení dlužnice nemůže nikdo pomoci. S ohledem na to, že soud vycházel ze špatné výše mých příjmů, dlužnice navrhla, aby byla znovu projednána její žádost o nižší, než jsou zákonem stanovené splátky. Navrhla, aby soud stanovil pevnou měsíční splátku ve výši 3.965 Kč, vč. odměny insolvenčního správce. Po odečtení odměny insolvenčního správce bude takto mezi věřitele přerozdělena částka 2.876 Kč měsíčně, za pět let uhradím 172.560 Kč, což je 53,5 % z objemu všech pohledávek přihlášených nezajištěných věřitelů (322.135 Kč). S takovou srážkou na úhradu nezbytných výdajů při zachování mých příjmů bude dlužnici ponechána částka 11.535 Kč, se kterou bude schopna uhradit náklady na bydlení a další nezbytné náklady spojené s výživou a léčbou. Navrhovaná výše splátky odráží i podstatnou změnu v příjmových, výdajových a osobních poměrech oproti okamžiku zahájení insolvenčního řízení, a to podstatné snížení příjmů, dále pak časová, fyzická i finanční náročnost léčby. Proto navrhla změnu napadeného rozhodnutí v odstavci VI tak, že po úhradě nákladů v bodě 1. a 2. bude na uspokojení nezajištěných věřitelů použita částka 2.876 Kč měsíčně a zbylá část vyplacena dlužnici.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh byl podán 4.11.2015, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou (žádosti dlužnice o snížení splátek nebylo zcela vyhověno), že obsahuje způsobilé odvolací důvody, které lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2, písm. f) a g) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ je dlužník při oddlužení plněním splátkového kalendáře povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle ustanovení § 391 odst. 2 IZ může dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, požádat v návrhu na povolení oddlužení insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno.

Podle ustanovení § 398 odst. 4 IZ může insolvenční soud dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkovu úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Posledně citované ustanovení umožňuje při splátkovém kalendáři stanovit na žádost dlužníka nižší splátky, než jaké odpovídají zákonem určené měsíční splátce (postižitelné části mzdy dle § 277 až § 279 o.s.ř.). Tato úprava je určena pro dlužníky s vyššími příjmy, u nichž by zákonem určená splátka představovala pro nezajištěné věřitele celkové plnění podstatně většího rozsahu, než kolik činí předepsaný minimální 30 % limit, a dokonce by představovala vyšší než 50% uspokojení. Návrh na stanovení nižších měsíčních splátek musí dlužník uplatnit již v návrhu na povolení oddlužení, jenž lze podat jen na předepsaném formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí předpis a jehož podobu zveřejní (zveřejnilo) Ministerstvo spravedlnosti ČR bezplatně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Krajský soud reflektoval žádost dlužnice o stanovení nižší než stanovené splátky v oddlužení, žádosti vyhověl nikoli v požadovaném rozsahu, nýbrž správně tak, aby při zohlednění nezbytných potřeb dlužnice byl zachován předpoklad splnění 100 % dluhů, neboť účelem insolvenčního řízení je maximální uspokojení věřitelů. Soud tak stanovil splátky již s přihlédnutím k onemocnění dlužnice a k jejím příjmům i výdajům ve výši 5.370,00 Kč pro uspokojení věřitelů a částku 900 Kč jako zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů plus odpovídající DPH. Dlužnice nyní v odvolání nesprávně argumentuje, že soud vycházel ze špatné výše příjmů, neboť podkladem pro rozhodnutí byly příjmy v té době skutečně dosažené. Dlužnice sama jiné příjmy nedokládá, nedokládá řádně ani zvýšené výdaje. Z těchto důvodů nemůže být odvolání důvodné.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí je v napadené věcně správné, a proto bylo podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrzeno.

Došlo-li ovšem ke změně poměrů podstatných pro stanovení splátek v oddlužení, může dlužnice podat nový a řádně podložený návrh na snížení splátek postupem podle § 407 IZ.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 28. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu