2 VSOL 745/2015-B-44
KSOS 14 INS 26455/2012 2 VSOL 745/2015-B-44

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem v Přerově, Boženy Němcové 2319/25, PSČ 750 02, o vydání výtěžku zpeněžení, rozhodl o odvolání věřitelky č. 16 České republiky-České správy sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, PSČ 125 08, identifikační číslo 00006963, adresa pro doručování Olomouc, Třída Kosmonautů 1151/6C, PSČ 779 11, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.5.2015, č. j KSOS 14 INS 26455/2012-B-35,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) udělil insolvenčnímu správci Ing. Petr Zbořilovi souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěného majetku dlužníka sepsaného pod položkou 1. Nemovitý majetek aktualizovaného soupisu majetkové podstaty dlužníka založeného na č. l. B-31 spisu-zajištěnému věřiteli č. 15 (P15) Mgr. Davidu Konczovi, identifikační číslo 66253080, ve výši 7.865 Kč a zajištěnému věřiteli č. 21 (P21) CCRB a.s., identifikační číslo 24723576, ve výši 34.822,93 Kč s tím, že tyto částky je povinen zajištěným věřitelům vyplatit do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok I.), uložil insolvenčnímu správci povinnost podat soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku do 30 dnů od právní moci usnesení

(výrok II.) a insolvenčnímu správci Mgr. Marku Vlkovi povolil zálohu na odměnu ve výši 5.216,83 Kč včetně daně z přidané hodnoty (výrok III.).

O vydání výtěžku zpeněžení rozhodl insolvenční soud podle § 298 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), když vyšel z toho, že vydání výtěžku zpeněžení navrhl insolvenční správce podáním na č. l. B-33. Pohledávky věřitelů č. 15 a 21 jsou zajištěny nemovitostmi uvedenými ve výroku usnesení. Věřitel č. 15 je zajištěným věřitelem prvním v pořadí (vznik zajištění dne 16.11.2011) a jeho pohledávka byla zjištěna jako nezajištěná ve výši 7.865 Kč. Věřitel č. 21 je zajištěným věřitelem druhým v pořadí (vznik zajištění dne 4.6.2012) a jeho pohledávka byla zjištěna jako zajištěná ve výši 295.482,17 Kč. Nemovitosti byly zpeněženy za částku 50.000 Kč, náklady na správu nebyly žádné, náklady na zpeněžení činily 2.095,24 Kč a odměna insolvenčního správce činí 5.216,83 Kč včetně daně z přidané hodnoty. O povolení zálohy na odměnu insolvenčního správce rozhodl insolvenční soud podle § 38 odst. 4 IZ.

Proti tomuto usnesení podala odvolání věřitelka č. 16 Česká republika -Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen odvolatelka ). Namítala, že napadené usnesení je nesprávné, neboť věřiteli č. 15 nevzniklo zástavní právo k jeho pohledávce a věřiteli č 21 vzniklo exekutorské i soudcovské zástavní právo až v pořadí za odvolatelkou. Zdůraznila, že do insolvenčního řízení dlužníka přihlásila pohledávky ve výši 453.216,07 Kč s právem na uspokojení ze zajištění na nemovitostech (byt č. jednotky 2319/4 v budově č. p. 2319, bytový dům na pozemku p. č. 619 v části obci Přerov, a podílu o velikosti 898/6081 na společných částech domu č. p. 2319 a pozemku p. č. 619, vše zapsáno na LV č. 15266 a 15181 u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov pro k. ú. a obec Přerov, dále k podílu o velikosti 898/6081 na nemovitosti-pozemek p. č. 620 zahrada, zapsáno na LV č. 6587), když právo na uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení na základě soudcovského zástavního práva vzniklo 28.2.2012. Odvolatelka však není v usnesení o vydání výtěžku uvedena, přičemž její právo na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení insolvenční správce uznal. Návrh insolvenčního správce ze dne 15.5.2015 nebyl sestaven v souladu s § 167 odst. 1 IZ, protože podle pořadí vzniku zástavních práv měl být nárok odvolatelky uspokojen z výtěžku zpeněžených nemovitostí. Za zásadní označila skutečnost, že proti návrhu insolvenčního správce podala dne 19.5.2015 včasné námitky, k jejich projednání však insolvenční soud nenařídil jednání. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Insolvenční správce Mgr. Marek Vlk ve vyjádření k odvolání uvedl, že námitky odvolatelky jsou oprávněné.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (25.10.2012) je na danou věc uplatnitelný insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014. S účinností od tohoto data byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 294/2013 Sb.

Podle článku II. zákona č. 294/2013 Sb. platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Předně je nutno uvést, že odvolací soud se již ve své rozhodovací praxi ustálil v závěru, že usnesení, kterým insolvenční soud udělil souhlas insolvenčnímu správci k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli dle § 298 odst. 2 IZ, je rozhodnutím, proti kterému je oprávněn podat odvolání zajištěný věřitel, jež je jím přímo dotčen, a dále i kterýkoliv z nezajištěných věřitelů, jakož i dlužník nebo jiné osoby (§ 15 IZ) uplatňující právo (srovnej usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20.7.2011, č. j. KSOS 36 INS 1078/2009, 2 VSOL 117/2011-B-176, nebo ze dne 25.4.2012, č. j. KSOS 38 INS 7176/2011, 2 VSOL 93/2012-B-23).

V posuzované věci tedy bylo odvolání podáno oprávněnou osobou a včas. Proto odvolací soud přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), dospěl k závěru, že odvolání je zcela důvodné.

Z pohledu přezkumu správnosti závěrů insolvenčního soudu je v dané věci rozhodné, že proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům ze dne 12.5.2015 podala odvolatelka námitky (§ 298 odst. 3 IZ). Učinila tak v podání ze dne 19.5.2015 a tyto námitky jsou obsahově shodné s námitkami uplatněnými v odvolání. Dále je podstatné, že do insolvenčního řízení dlužníka Vladimíra anonymizovano odvolatelka přihlásila pohledávky v celkové výši 857.431 Kč, z nichž (dílčí) pohledávky č. 1, 2 a 3 přihlásila jako pohledávky zajištěné. Jako den vzniku zajištění uvedla 28.2.2012 a jako právní důvod zajištění označila usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 26.1.2012, č. j. 21 E 180/2011-16. Z přezkumného listu odvolatelky vyplývá, že pohledávky č. 1, 2 a 3 nebyly popřeny co do pravosti, výše, ani co do práva na uspokojení ze zajištění. Přezkumné jednání se konalo dne 2.10.2013, pohledávka odvolatelky byla v insolvenčním řízení řádně zjištěna včetně pořadí dílčích pohledávek 1, 2 a 3.

Pokud insolvenční soud zcela pominul námitky odvolatelky podané proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tedy již pro tuto vadu rozhodnutí insolvenčního soudu neobstojí. Za této situace odvolacímu soudu nezbylo, než bez dalšího napadené usnesení zrušit (§ 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) a věc vrátit insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

V dalším řízení bude insolvenční soud důsledně postupovat podle § 298 odst. 3 insolvenčního zákona a k projednání odvolatelkou podaných námitek nařídí jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví či nikoliv. Přitom nepřehlédne, že insolvenční správce podáním ze dne 30.6.2015 (č. l. B-39) opravil původní návrh na vydání výtěžku zpeněžení ze dne 12.5.2015.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelům č. 15, 16 a 21 se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 23. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu