2 VSOL 740/2012-A-10
KSOS 13 INS 21032/2012 2 VSOL 740/2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka VITAL trade s.r.o. v likvidaci , se sídlem Na Lani 230, 740 01 Nový Jičín, identifikační číslo osoby 64 60 88 83, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.9.2012, č. j. KSOS 13 INS 21032/2012-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění: V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zamítl insolvenční návrh dlužníka VITAL trade s.r.o. v likvidaci pro neosvědčení úpadku.

V důvodech usnesení uvedl, že dne 28.8.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení. V návrhu dlužník tvrdil existenci závazků ve výši 1.423.214,-Kč, a to vůči ČR -Krajskému soudu v Ostravě ve výši 1.000,-Kč za soudní poplatek a Finančnímu úřadu v Novém Jičíně ve výši 1.422.214,-Kč na dani z příjmů právnických osob. Tvrdil, že nemá žádné zaměstnance, žádný movitý nebo nemovitý majetek, hotovost ani prostředky na účtu u peněžních bank. Soud zjistil, že dlužník má závazek vůči Krajskému soudu v Ostravě ve výši 500,-Kč dle usnesení č. j. 29 Cm 82/2011-10, kterým byla společnost zrušena s likvidací a vůči Finančnímu úřadu v Novém Jičíně ve výši 1.422.214,-Kč. Jelikož má dlužník pouze jednoho věřitele a dále závazek, vázaný svým vznikem na proces likvidace, není důvod zahajovat insolvenční řízení, neboť jsou dány všechny podmínky pro řádné pokračování likvidace, která povede k zániku společnosti a jejímu výmazu z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že není naplněna podmínka insolvenčního řízení (mnohost věřitelů), postupoval soud prvního stupně dle ust. § 143 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a insolvenční návrh zamítl.

Proti tomuto usnesení podal odvolání dlužník, za kterého jedná v řízení likvidátor Martin Vlk. Namítal, že v návrhu vylíčil rozhodné skutečnosti osvědčující úpadek ve formě platební neschopnosti, zejména tvrdil existenci závazků vůči konkrétním věřitelům, výši a právní důvod vzniku závazků. Nepostupoval s cílem obcházet zákon, ani jinak způsobem nepředvídaným zákonem. Soud prvního stupně však při zjišťování úpadku hodnotil, zda závazek vznikl před zrušením společnosti, při zrušení společnosti nebo v průběhu likvidace. Nezabýval se ani tím, že se dlužník domáhal rozhodnutí podle ust. § 144 IZ, když za situace, že společnost je zrušena s likvidací rozhodnutím soudu a likvidátorem je soudem jmenována osoba z řad insolvenčních správců, je aplikace ust. § 144 IZ namístě. Podle dlužníka měl tedy soud prvního stupně v souladu se zásadami a účelem insolvenčního řízení nejprve vyhodnotit skutkovou situaci a posoudit okolnosti podaného návrhu, a poté učinit závěr, zda se jedná o zákonem předvídaný právní úkon nebo zákonem zapovězené jednání dlužníka se záměrem dosáhnout zániku společnosti výmazem z obchodního rejstříku postupem obcházejícím ust. § 70 a násl. obchodního zákona. Navrhl napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písmeno c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 28.8.2012 domáhal zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku. V návrhu tvrdil, že usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 29 Cm 82/2011-10 byla společnost zrušena s likvidací, nařízena likvidace a likvidátorem jmenován Martin Vlk. Usnesení nabylo právní moci dne 10.1.2012. Likvidátor v průběhu likvidace zjistil úpadek dlužníka ve formě platební neschopnosti. Označil dva věřitele, a to Českou republiku-Krajský soud v Ostravě s pohledávkou za dlužníkem ve výši 1.000,-Kč z titulu nezaplaceného soudního poplatku a dále Finanční úřad v Novém Jičíně s pohledávkou za dlužníkem ve výši 1.422.214,-Kč z titulu neuhrazené daně z příjmů právnických osob. Dále v návrhu uvedl, že nemá žádné zaměstnance, žádný majetek ani finanční prostředky na účtech.

Podle ust. § 143 odst. 1 IZ, insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku.

Podle ust. § 144 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne insolvenční návrh pro nedostatek majetku, jestliže a) dlužník je obchodní společností, která byla zrušena rozhodnutím soudu, b) jménem dlužníka podal návrh likvidátor, který byl jmenován soudem ze seznamu insolvenčních správců, c) likvidátor dlužníka předloží insolvenčnímu soudu zprávu o tom, že prověřil možnost uplatnit v insolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost právních úkonů dlužníka, d) ze seznamu majetku dlužníka a šetření insolvenčního soudu vyplývá, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a e) věřitelé dlužníka byli vyhláškou vyzváni ke sdělení údajů o majetku dlužníka a údajů o právních úkonech dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, a žádný majetek ani úkony dlužníka nebyly zjištěny. Podle odstavce 4, usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem.

V posuzované věci je z insolvenčního návrhu zřejmé, že dlužník se jím domáhal zamítnutí insolvenčního návrhu v režimu ust. § 144 IZ, nikoliv vydání rozhodnutí o jeho úpadku. Tvrdil svůj závazek vůči jedinému věřiteli (Finančnímu úřadu v Novém Jičíně ve výši 1.422.214,-Kč z titulu neuhrazené daně z příjmů právnických osob) a další závazek vůči České republice-Krajskému soudu v Ostravě na neuhrazeném soudním poplatku ve výši 1.000,-Kč, který mu vznikl v důsledku zahájení procesu likvidace. Neuhrazený soudní poplatek za řízení o zrušení společnosti s likvidací (lhostejno zda ve výši 1.000,-Kč či 500,-Kč) vykazuje (jako jediný další tvrzený závazek dlužníka po splatnosti) všechny znaky věřitelovy pohledávky, kterou dlužník uměle vytvořil či uměle udržuje jen za tím účelem, aby mohl projít v insolvenčním řízení režimem podle ust. § 144 IZ. Tento závěr ostatně vyslovil i Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení sen. zn. 29 NSČR 13/2011 ze dne 27.10.2011. Za takového stavu jsou naopak dány všechny podmínky pro to, aby již zahájená likvidace dále řádně pokračovala a vedla k zániku dlužníka a jeho výmazu z obchodního rejstříku. Podle odvolacího soudu v tomto případě zde nejsou žádné relevantní důvody k zahájení insolvenční řízení.

Dlužníkovy námitky, že soud prvního stupně nepostupoval v souladu s ust. § 144 IZ, považuje odvolací soud za nedůvodné. Účelem insolvenčního řízení není likvidace a výmaz nefunkční a nemajetné společnosti z obchodního rejstříku, nýbrž řešení úpadku či hrozícího úpadku některým ze zákonem stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů (§ 1 IZ). Na tom nic nemění skutečnost, že případné rozhodnutí o zamítnutí dlužníkova insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dle ust. § 144 odst. 1 IZ (jež je podmíněno splněním všech zákonných podmínek v tomto ustanovení kumulativně vymezených), je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku. K výmazu dlužníka (i k předchozímu dokončení jeho likvidace) však může dojít i tehdy, aniž by taková rozhodnutí byla vydána.

Ze všech uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, a proto je postupem podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Olomouci dne 23. října 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu