2 VSOL 736/2013-A-11
KSBR 30 INS 20034/2013 2 VSOL 736/2013-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Lubomíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Rudimov 96, PSČ 763 21, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 30 INS 20034/2013-A-6 ze dne 24.7.2013

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka ze dne 15.7.2013 se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka ze dne 15.7.2013. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl konkrétní skutečnosti, které by svědčily o existenci jeho úpadku, v jeho návrhu chybí tvrzení o celkové výši jeho závazků a jejich splatnosti. Pro výše uvedené nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat, soudu proto insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ) odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítl, že v popisu rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek uvedl tvrzení o tom, že má 9 peněžitých závazků, které není schopen splácet od července 2012, tedy po dobu delší než 3 měsíce, což je dostatečným tvrzením schopným vylíčit rozhodující okolnosti úpadku. Poukázal na to, že dále uvedl, že neplatí své závazky od července 2012, označil věřitele dle výpisu z obchodního rejstříku, případně z jiného veřejného pokračování-2-seznamu, závazky dostatečně konkretizoval jistinou, příslušenstvím, případně i výší nákladů řízení. Podle jeho názoru z návrhu a z jeho příloh je nepochybné, v jaké výši má závazky, jaký má majetek a jaké jsou jeho příjmy. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a o jeho návrhu bylo znovu rozhodnuto.

Podle § 7 odst. 1 zákona IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže a) má více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 18.7.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V popisu rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek uvedl, že v současné době má 9 peněžitých závazků, které není schopen již od července 2012 splácet, tedy po dobu delší než 3 měsíce, z toho vyplývá, že je v úpadku. V návrhu označil 9 závazků, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné (označením věřitele, právního důvodu a výše závazku) a jeden závazek, ze kterého vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelný (označením věřitele, právního důvodu, výše závazku a vykonatelného rozhodnutí). K návrhu dlužník připojil seznam závazků, ve kterém označil shodné závazky s tím, že všechny závazky jsou po splatnosti, neboť měsíční pokračování-3-splátky nejsou hrazeny od července 2012, vyjma hypotečního úvěru (věřitel Hypoteční banka, a.s.), který je pravidelně splácen.

Návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném formuláři (předepsaném), ovšem jde obsahově o dva návrhy, pro které jsou zákonem předepsány obsahové náležitosti. Insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ustanovení 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení dle ustanovení § 391 a § 392 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. Insolvenční soud se proto musí v takovém případě nejprve vypořádat s otázkou, zda insolvenční návrh splňuje podmínky stanovené v ustanovení § 103 IZ, případně ustanovení § 104 IZ. Dlužník je dle ustanovení § 103 IZ v insolvenčním návrhu povinen vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek či hrozící úpadek. Dlužník, který je fyzickou osobou-nepodnikatelem, musí tvrdit konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku dle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, tedy že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. K vylíčení těchto skutečností je ve formuláři určen zejména bod 06, ovšem při posuzování úplnosti vylíčení rozhodných skutečností lze po obsahové stránce přihlížet i k jiným částem návrhu. Dále platí, že nelze přihlížet ke skutečnostem, které vyplývají pouze z příloh insolvenčního návrhu (a nikoliv návrhu samotného), výjimku však představují seznamy, které je dlužník k insolvenčnímu návrhu povinen připojit a které mají zákonem stanovené obsahové náležitosti (§ 104 IZ). K tomu viz zejména usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu svazek 2, ročník 2011, pod č. 26/2011.

V posuzované věci odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, dospěl k závěru, že dlužník skutečnosti osvědčující jeho úpadek v insolvenčním návrhu vylíčil v požadovaném rozsahu podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, a to s přihlédnutím k jeho tvrzení jak v samotném insolvenčním návrhu, tak v seznamu závazků (povinné přílohy insolvenčního návrhu). Z insolvenčního návrhu a seznamu závazků je zcela zřejmé, že dlužník má více věřitelů (nejméně 2), vůči kterým má dlužník peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b/ IZ). Dlužník totiž konkrétně uvedl své závazky tak, že označil věřitele, uvedl právní důvod a výši závazku, přičemž z jeho tvrzení, že měsíční splátky na tyto závazky nejsou hrazeny od července 2012 (s výjimkou jednoho závazku), lze dovodit, že dlužník je od července 2012 v prodlení s jejich úhradou, tj. po dobu jednoho roku (ke dni podání insolvenčního návrhu). Závěr soudu prvního stupně o tom, že insolvenční návrh dlužníka není projednatelný, neboť neobsahuje konkrétní skutečnosti, které by osvědčovaly jeho úpadek, proto není správný. Z tohoto důvodu soud prvního stupně neměl splněny podmínky k tomu, aby insolvenční návrh dlužníka podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl. pokračování-4-

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně změnil podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, že insolvenční návrh se neodmítá.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 11. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu