2 VSOL 735/2012-A-21
KSBR 31 INS 9650/2012 2 VSOL 735/2012-A-21

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , Boršická 609, 687 62 Dolní Němčí, identifikační číslo osoby 44 09 47 44, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.8.2012, č. j. KSBR 31 INS 9650/2012-A-16,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení. V důvodech usnesení uvedl, že podáním ze dne 20.4.2012 se dlužník domáhal rozhodnutí o úpadku a jeho řešení konkursem. Usnesením ze dne 27.4.2012, č. j. KSBR 31 INS 9650/2012-A-8 vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení složil částku 50.000,-Kč jako zálohu na náklady insolvenčního řízení. Z podnětu dlužníkem podaného odvolání bylo usnesení přezkoumáno Vrchním soudem v Olomouci, který jej usnesením č. j. 2 VSOL 501/2012-A-13 ze dne 26.6.2012 potvrdil. Usnesení nabylo právní moci dne 16.7.2012. Vzhledem k tomu, že dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení neuhradil, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ) a řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že návrh podal z důvodu, že již nebyl schopen splácet pohledávky svých věřitelů, celkový dluh narostl do obrovských rozměrů, zejména vzhledem ke zdravotnímu stavu dlužníka, který se zhoršuje. Na základě této skutečnosti ihned podal návrh na insolvenci, jeho příjem je od září 2011 nulový, ode dne 5.9.2011 je ve stavu nemocných, nepobírá nemocenskou, není schopen pracovat, je neustále pod lékařským dohledem. V září 2004 a září 2011 prodělal mozkovou mrtvici. Nevlastní žádný majetek, který by mu umožnil zálohu uhradit, žije jen z podpory svých dětí, které mu přispívají alespoň na jídlo, bydlí v jejich domě. Ze všech těchto důvodů je výzva k zaplacení zálohy ve výši 50.000,-Kč pro něj nesplnitelná a soud měl při jejím uložení zvážit jeho majetkové poměry. Navrhl, aby odvolací soud rozhodl tak, že řízení nebude zastaveno.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě stanovil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Podle odstavce 3, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V přezkoumávané věci se dlužník insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal rozhodnutí o úpadku a jeho řešení konkursem. V návrhu tvrdil, že podnikal na základě živnostenského oprávnění v oboru kovoobrábění, dostal se do situace, kdy není schopen plnit své závazky, od července 2011 ze zdravotních důvodů nevyvíjí obchodní činnost. Pozastavil své platby, má splatné závazky vůči 45 věřitelům v celkové výši 18.280.850,81 Kč, závazky nehradí ve všech případech po dobu delší 3 měsíce.

Dále z obsahu spisu plyne, že soud prvního stupně usnesením č. j. KSBR 31 INS 9650/2012-A-8 ze dne 27.4.2012 uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. Současně dlužníka poučil, že nezaplatí-li zálohu ve stanovené lhůtě, může soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit. Z podnětu dlužníkem podaného odvolání přezkoumal usnesení o uložení povinnosti k úhradě zálohy Vrchní soud v Olomouci, který je svým usnesením č. j. KSBR 31 INS 9650/2012, 2 VSOL 501/2012-A-13 ze dne 26.6.2012 potvrdil. Usnesení soudu prvního stupně nabylo právní moci dne 16.7.2012 a lhůta k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení uplynula dne 19.7.2012.

Za situace, kdy dlužník nesplnil soudem pravomocně uloženou povinnost a zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč v určené lhůtě nezaplatil, soud prvního stupně nepochybil, když v souladu s obsahem poučení, kterého se dlužníkovi dostalo v usnesení ze dne 27.4.2012, řízení podle ust. § 108 odst. 3 IZ zastavil.

Nutno doplnit, že dlužník stanovenou zálohu ve výši 50.000,-Kč nezaplatil nejen v určené třídenní lhůtě, počítané od právní moci usnesení o uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, ale neučinil tak ani do vydání napadeného usnesení, ani v průběhu tohoto odvolacího řízení.

Odvolací námitky dlužníka považuje odvolací soud za nedůvodné. Předně se jedná o námitky obsahově shodné s námitkami, které dlužník uplatnil již ve svém odvolání proti usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Odvolací soud se s těmito námitkami vypořádal v důvodech svého usnesení č. j. KSBR 31 INS 9650/2012, 2 VSOL 501/2012-A-13 ze dne 26.6.2012, na které lze v podrobnostech odkázat. Nadto se v dané fázi insolvenčního řízení jedná o námitky bezpředmětné, neboť jejich řešení nemůže ovlivnit správnost usnesení, jímž bylo zastaveno insolvenční řízení pro nezaplacení zálohy. Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je totiž rozhodné pouze to, zda dlužník jako insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatil, či nezaplatil.

Z výše uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně věcně správné a odvolací soud jej proto podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 26. září 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu