2 VSOL 730/2015-A-14
KSBR 33 INS 13441/2015 2 VSOL 730/2015-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Martina Hejdy v insolvenční věci dlužníka: Tomáš Odehnal, narozený 18. května 1982, bytem Mokrá-Horákov, Mokrá 207, PSČ 664 04, identifikační číslo 72309695, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 33 INS 13441/2015-A-8 ze dne 11. června 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 33 INS 13441/2015-A-8 ze dne 11. června 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Označeným usnesením krajský soud uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu nebo v hotovosti na pokladně soudu, neboť dlužník nedisponuje majetkem, který by po prohlášení konkursu umožnil po zpeněžení výkon činnosti insolvenčního správce, nemá ani pohotové finanční prostředky.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že není schopen zálohu zaplatit, neboť nemá žádné finančními prostředky. Navrhl proto, aby Vrchní soud v Olomouci vydal usnesení, jímž se povinnost složit zálohu ruší nebo se usnesení krajského soudu mění tak, že se dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000 Kč.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Insolvenční návrh dlužník podal soudu 25. května 2015, proto s ohledem na přechodná ustanovení tohoto zákona je třeba věc posoudit podle zákona č. 182/2006 Sb. ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se proto přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen o.s.ř.).

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal dne 25. května 2015 u insolvenčního soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu, kterým se domáhal rozhodnutí o svém úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. V návrhu uvedl, že je v úpadku, přičemž podle seznamu závazků má dlužník vůči 17 věřitelům 20 závazků více než 30 dnů po lhůtě splatnosti v celkové výši 2.275.190,48 Kč. Ze seznamu majetku vyplývá, že dlužník vlastní obvyklé vybavení domácnosti a pohledávku na důchodovém připojištění ve výši 29.842,53 Kč, nevlastní žádný nemovitý majetek. Podle seznamu zaměstnanců dlužník žádné zaměstnance nemá.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník je ve stavu úpadku, neboť má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto peněžité závazky není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, současně závazky dlužníka převyšují jeho majetek. Za tohoto stavu odvolací soud zcela souhlasí s krajským soudem, že vzhledem k nedostatku pohotových finančních prostředků ani jiného hodnotnějšího majetku je nezbytné stanovit zálohu ke krytí předpokládaných nákladů řízení, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho činnosti od počátku, a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníka, případně majetku dalších osob, který by z hlediska institutů neúčinnosti a neplatnosti právních úkonů dlužníka mohl též náležet do majetkové podstaty. K tomu je nutno uvést, že náklady insolvenčního řízení nelze přenášet na stát (§ 38 odst. 2 IZ), který by hradil odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce v případě, že by prověřování majetkové situace dlužníka insolvenčním správcem nevedlo ke zjištění a zpeněžení majetku v potřebném rozsahu. Námitky o nedostatku finančních prostředků jsou proto bezpředmětné.

Soud prvního stupně stanovil správně i výši zálohy částkou 50.000 Kč, neboť bylo nutno vzít v úvahu minimální výši odměny insolvenčního správce při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem v částce 45.000 Kč bez DPH (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a další náklady, zejména hotové výdaje insolvenčního správce.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 26. listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel v.r. Renáta Hrubá předseda senátu