2 VSOL 725/2014-A-10
KSOS 22 INS 10416/2014 2 VSOL 725/2014-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Dalibora anonymizovano , anonymizovano , bytem Macharova 944/17, Ostrava-Přívoz, PSČ 702 00, identifikační číslo 12127957, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 22 INS 10416/2014-A-4 ze dne 9.5.2014,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í jen tak, že dlužníkovi se ukládá záloha ve výši 30.000 Kč.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu specifikovaný ve výroku. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník se svým insolvenčním návrhem domáhá, aby soud rozhodl o jeho úpadku. Dlužník vlastní movité věci-díly a zařízení v hodnotě 111.000 Kč, nemovitosti v hodnotě přibližně 3.200.000 Kč a pohledávky ve výši 110.410 Kč. Dlužník však nemá žádný pohotový majetek, který by mohl sloužit k úhradě nákladů insolvenčního řízení od počátku, výtěžek zpeněžení movitých a nemovitých věcí a pohledávek je nejistý. Soud proto podle ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, dále jen IZ ) uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítl, že k úhradě nákladů insolvenčního řízení může sloužit výnos z majetku-bytového domu na ulici

Macharova č.p. 944 v Ostravě-Přívoze, ze kterého má příjem ve formě měsíčního nájemného od nájemců bytu a nebytových prostor v celkové výši přesahující částku 25.000 Kč. Poukázal na to, že sám je evidován na Úřadu práce v Ostravě a nemá žádné prostředky, které by mohl v současné době na takto vysokou zálohu sehnat. Navrhl, aby napadené rozhodnutí odvolací soud zrušil. K odvolání doložil smlouvu o nájmu bytu ze dne 20.7.2011 a její dodatek ze dne 27.2.2012 a smlouvu o kauci na byt ze dne 20.7.2011 uzavřené mezi dlužníkem a nájemkyní Alenou Stankovičovou, doklady o zaplacení nájemného ve výši 8.431 Kč měsíčně touto nájemkyní ze dne 10.2.2014, 7.3.2014 a 10.4.2014, dále smlouvu o nájmu nebytových prostor ze dne 25.1.2013 uzavřenou mezi dlužníkem a nájemcem Liborem Brázdilem, smlouvu o nájmu nebytových prostor ze dne 1.9.2012 uzavřenou mezi dlužníkem a nájemcem Tran Khac Phongem a doklady o zaplacení nájemného ve výši 10.000 Kč tímto nájemce ze dne 8.1.2014, 7.2.2014 a 6.3.2014.

Podle § 7 věty před středníkem IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

Podle § 108 odst. 1 věty prvé a druhé a odst. 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužníka nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávky spočívají pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že dlužník podal u soudu prvního stupně dne 14.4.2014 insolvenční návrh, kterým se domáhá rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu. V návrhu uvedl, že je v úpadku ve formě platební neschopnosti, neboť má více věřitelů a peněžité závazky po dobu déle 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. K tomu označil své věřitele s tím, že celkové závazky přesahují výši 4.718.000 Kč, hodnota jeho majetku činí přibližně 3.370.410 Kč, a proto je v úpadku i ve formě předlužení. K návrhu dlužník doložil seznam závazků, ve kterém uvedl závazky celkem ve výši 4.717.594,55 Kč vůči 7 věřitelům včetně jejich výše, právního důvodu a splatnosti (v měsících červen, červenec a prosinec 2013, leden a březen 2014), dále doložil seznam majetku, ve kterém označil movité věci (automobil, trikovou kameru, stříhací stůl, čtyři keramické pece, hrnčířský kruh a dokončené keramické výrobky, dále nemovité věci-stavbu č.p. 944-objekt bydlení s pozemkem v k.ú. Přívoz, obec Ostrava, podíl ve výši ideální poloviny na nemovitostech-rekreační chaty č. evidenční 11 s pozemky v k.ú. Středolesí, obec Hranice, celkem movitý a nemovitý majetek v odhadované hodnotě 3.260.000 Kč, dále pohledávky vůči Ing. Liboru Brázdilovi, RMG Bohemia Systém, s.r.o., Renátě Bartošové a Pavlu Šimíčkovi v celkové výši 110.410 Kč s tím, že tyto pohledávky představují nedoplatky nájmů a pro vysoké náklady nejsou vymáhány, další pohledávky označil jako staré pohledávky odběratelů keramiky ve výši 1,2 milióny Kč, které pro nevymahatelnost propadly. Podle výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Hranice, LV č. 22, pro k. ú. Středolesí a obec Hranice je dlužník podílovým spoluvlastníkem ve výši ideální 1/2 nemovitostí, na kterých váznou zástavní práva exekutorská pro věřitele RWE energie, a.s. ve výši 64.264,52 Kč s příslušenstvím a věřitele ČEZ Prodej, s.r.o. pro pohledávku ve výši 18.341 Kč s příslušenstvím, zástavní právo smluvní pro věřitele ARAMEX Invest, s.r.o. pro budoucí pohledávky do výše 492.000 Kč a do výše 600.000 Kč. Podle výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, LV č. 274, pro k.ú. Přívoz a obec Ostrava je dlužník výlučným vlastníkem nemovitostí, na kterých vázne zástavní práva exekutorská pro věřitele RWE energie, a.s. pro pohledávku ve výši 64.264,52 Kč s příslušenstvím a věřitele ČEZ Prodej, s.r.o. pro pohledávku ve výši 18.341 Kč s příslušenstvím, zástavní práva smluvní pro pohledávku věřitele ARAMEX Invest, s.r.o. pro budoucí pohledávky do výše 600.000 Kč a do výše 492.000 Kč a věřitele Česká spořitelna, a.s. pro pohledávku 3.000.000 Kč.

Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužník je v úpadku nejméně ve formě platební neschopnosti, neboť má více věřitelů (nejméně dva), vůči nimž má peněžité závazky po delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2, písm. b/ IZ). Dále je zřejmé, že dlužník vlastní pohledávky, které jsou však dle tvrzení dlužníka nedobytné, nemovitosti, kterými jsou však zajištěny pohledávky jeho věřitelů v celkové výši přesahující jejich hodnotu, a movité věci, ohledně kterých nelze v tomto stádiu řízení uzavřít, zda a za jakou hodnotu je lze zpeněžit. Pokud jde o pohotové finanční prostředky (v hotovosti nebo na účtu), dlužník tvrdí, že má příjmy z nájmu ve výši přesahující 25.000 Kč. Ze seznamu majetku však vyplývá, že nájemce Libor Brázdil nájemné dlužníkovi nehradí, pokud jde o další nájemce, tak dlužník doložil příjem z nájmu toliko ve výši 8.231 Kč a 10.000 Kč měsíčně, celkem tedy 18.431 Kč měsíčně. Odvolací soud proto přihlédl při stanovení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 IZ pouze k částce 18.431 Kč, a proto shledal přiměřenou zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000 Kč. Záloha v této výši spolu s finančními prostředky z nájmu umožní hradit hotové insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a způsobu jeho řešení tak, aby v případě, že by nebyl získán dostatečný majetek ze zpeněžení majetkové podstaty, nemusel tyto náklady hradit stát (§ 38 odst. 2 IZ), čemuž má právě předejít institut zálohy. Při stanovení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení odvolací soud přihlédl k tomu, že podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí minimální odměna insolvenčního správce při řešení úpadku konkursem 45.000 Kč (bez DPH) a lze očekávat, že insolvenčnímu správci vzniknou i hotové výdaje (§ 7 téže vyhlášky).

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; navrhujícímu věřiteli a dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 9. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu