2 VSOL 715/2015-B-80
KSBR 45 INS 18298/2014 2 VSOL 715/2015-B-80

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Vyhlídalové a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Radka anonymizovano , anonymizovano , bytem Napajedla, Nábřeží 1359, PSČ: 763 61, o zastoupení obecným zmocněncem, o odvolání Mgr. Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Napajedla, Nábřeží 1359, PSČ: 763 61 proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 45 INS 18298/2014-B-37 ze dne 3.6.2015,

takto:

Odvolací řízení se z a s t a v u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně nepřipustil zastoupení věřitele Společenství domu čp. 1378 a 1379 Zábraní, Napajedla (nyní Společenství vlastníků domu čp. 1378, 1379 Zábraní, Napajedla), se sídlem Napajedla, Zábraní 1378, PSČ: 763 61, identifikační číslo osoby: 29258553 (věřitele č. 4) obecným zmocněncem Mgr. Jiřím anonymizovano , anonymizovano , bytem Napajedla, Nábřeží 1359, PSČ: 763 61, na základě plné moci dne 13. 8. 2014. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že Mgr. Jiří Strnadel vystupuje jako obecný zmocněnec věřitelů na základě plné moci v dalších insolvenčních řízeních vedených u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 31 INS 23786/2013 a pod sp. zn. KSBR 27 INS 18247/2014. Mgr. Jiří Strnadel tak zastupuje jako obecný zmocněnec současně více různých účastníků v různých insolvenčních řízeních, která spolu skutkově nesouvisí, přičemž se nejedná o činnost ojedinělou nebo jednorázovou, a proto podle ustanovení § 27 odst. 2 občanského soudního

řádu (dále jen o.s.ř. ) zastoupení tohoto věřitele obecným zmocněncem Mgr. Jiřím anonymizovano nepřipustil.

Proti tomuto usnesení podal Mgr. Jiří Strnadel odvolání. V důvodech svého obsáhlého odvolání namítal, že soud prvního stupně pouze uvedl dvě další právní věci, kde zastupuje jiné věřitele u téhož soudu, ve kterých však nevystupoval opakovaně, když v jedné z nich se účastnil pouze přezkumného jednání a schůze věřitelů. Podle jeho názoru je nutno termín vystupovat intepretovat tak, že se jedná přítomnost zástupce u konkrétního právního jednání, a termín opětovně znamená, že zástupce musí opakovaně vystoupit v určitých dalších právních věcech. Domnívá se, že zastupování věřitelů jeho osobou v insolvenčních řízeních u téhož soudu spolu skutkově souvisí, neboť věřitelé mají stejnou právní povahu, domáhají se po dlužnících uhrazení dlužných částek za správu domu, bytu a služeb, tedy totožných pohledávek, a z časové souvislosti v těchto řízeních lze dovodit, že zastupování má v jeho případě povahu ojedinělou. Namítl dále, že soud prvního stupně nevyložil ustanovení § 27 odst. 2 o.s.ř. teleologickým, systematickým, logickým a ústavně konformním výkladem, spolehl se pouze na mechanický, jednoduchý a gramatický výklad. Podle jeho názoru ustanovení § 27 o.s.ř. je velmi obecné, chrání účastníky řízení před takovými zástupci, kteří nejsou k této funkci kvalifikovaní a kteří nemají vysokoškolské právnické vzdělání, a proto je třeba dát přednost výkladu, který je ústavně konformní a který nejméně zasahuje do základních práv. Zástupce, který má vysokoškolské vzdělání nemůže být posuzován podle ustanovení § 27 o.s.ř. Soud prvního stupně však přehlédl, že odvolatel má vysokoškolské vzdělání a dostatečnou praxi v oboru práva. Poukázal na to, že jeho zaměstnavatel vykonává správu pro věřitele, kterého zastupuje, tento věřitel má i členy, kteří jsou členy jeho zaměstnavatele, sám má tak určitý osobní vztah k věřiteli, a proto může věřitele zastupovat bez omezení. Zdůraznil, že věřitel sám není schopen hájit svá práva a nemá finanční prostředky na úhradu advokátních a jiných právních služeb, a proto věřitele zastupuje bezplatně. Nevykonává tak činnost v rozporu se zákonem o advokacii. Namítl dále, že soud prvního stupně neuvedl, jakému konkrétnímu základnímu právu nebo jakému konkrétně veřejnému zájmu dal přednost před jeho základním právem na ochranu soukromí, osobnosti, jména a rovného zacházení, nepřipuštěním zastoupení soud prvního stupně zasáhl do jeho základních práv, postupoval v rozporu s ustanoveními § 1 a § 6 o.s.ř., jeho postup považuje za šikanózní, pochybný, rozporný a diskriminační. Podle jeho názoru aplikace ustanovení § 27 odst. 2 o.s.ř. nepřichází v úvahu ani pro rozpor se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Právem účastníka je být zastoupen na základě plné moci a vybrat si svého zástupce. Právo zastupovat určitou osobu v soudním řízení lze omezit při splnění dvou podmínek, a to, že zásah do takového práva musí být v souladu se zákonem a že takový zásah musí být nezbytným v demokratické společnosti, což není v dané věci splněno. Namítl dále, že od 7. 10. 2014 byl dočasně práce neschopný, což soudu doložil, a napadené usnesení mu bylo doručeno vhozením do schránky bez úložní doby, čímž mu byla zkrácena lhůta k podání odvolání. Poukázal na to, že soud prvního stupně se v insolvenčním řízení dopouští postupů týkajících se přezkumu pohledávek, které nejsou v souladu se zákonem. Podle jeho názoru rozhodnutí o tom, zda soud nepřipouští zastoupení účastníka, může vydat pouze soudce, tedy předseda senátu, nikoliv asistent soudce, neboť se jedná o mimořádně složitou věc po skutkové i právní stránce. V této právní věci vznesl velké množství stížností na postup soudu prvního stupně, z jeho podání je zjevné, že směřují vůči soudnímu úředníkovi Pavlu Boukalovi, který vydal rozhodnutí, a proto je tento ve věci podjatý. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud připustil jeho zastoupení, případně napadené rozhodnutí zrušil. Současně si vyúčtoval na náklady odvolacího řízení-paušální náhradu hotových výdajů ve výši 3.600 Kč, které blíže specifikoval.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, se zabýval tím, zda lze odvolání věcně projednat, a dospěl k závěru, že v posuzované věci tomu tak není.

Z insolvenčního spisu vyplývá, že podáním ze dne 7. 10. 2014 Mgr. Jiří Strnadel jako zástupce věřitele Společenství vlastníků domu čp. 1378, 1379 Zábraní, Napajedla požádal o odročení přezkumného jednání a schůze věřitelů nařízené na den 10. 10. 2014 a předložil soudu plnou moc ze dne 13. 8. 2014, udělenou mu tímto věřitelem k zastupování v daném insolvenčním řízení, podepsanou členy statutárního orgánu věřitele-Alenou Urbanovou jako předsedkyní výboru a Robertem Plichtou jako místopředsedou výboru. Podáním ze dne 18. 6. 2015, doručeným soudu prvního stupně téhož dne, pak Mgr. Jiří Strnadel soudu sdělil, že vypověděl věřiteli Společenství vlastníků domu čp. 1378, 1379 Zábraní, Napajedla plnou moc udělenou mu 13. 8. 2014 a 24. 10. 2014 k zastupování tohoto věřitele v daném řízení, k tomuto podání připojil výpověď zmocnění ze dne 17. 6. 2015, jejíž součástí je i potvrzení převzetí výpovědi věřitelem.

Podle ustanovení § 28 odst. 2 o.s.ř., odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem.

Podle ustanovení § 103 o.s.ř., kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle ustanovení § 104 odst. 1 věty prvé o.s.ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Z výše uvedeného vyplývá, že v průběhu odvolacího řízení odvolatel přestal být zástupcem věřitele, neboť plnou moc udělenou mu věřitelem jako zmocnitelem Mgr. Jiří Strnadel jako zmocněnec vypověděl, přičemž účinky výpovědi plné moci v tomto řízení nastaly dne 18. 6. 2015 (§ 28 odst. 2 o.s.ř.). Pokud bylo výpovědí plné moci ukončeno zastupování věřitele, odvolání proti usnesení, kterým soud nepřipustil zastoupení věřitele zmocněncem Mgr. Jiřím anonymizovano se již stalo bezpředmětným. V průběhu odvolacího řízení tak nastala neodstranitelná překážka spočívající v tom, že účinky odvoláním napadeného rozhodnutí v mezidobí pominuly. Odvolací soud proto podle ustanovení § 104 odst. 1 věty prvé o.s.ř. (§ 211 o.s.ř.) odvolací řízení zastavil (srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Odo 611/2002 ze dne 30. 9. 2014, přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

O nákladech odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť rozhodnutí podle ustanovení § 27 odst. 2 o.s.ř. o tom, že se nepřipouští zastoupení obecným zmocněncem, je rozhodnutím procesním, v rámci kterého se o nákladech řízení účastníků nerozhoduje.

Nicméně pro úplnost odvolací soud uvádí, že podle ustanovení § 170 písm. f) IZ v insolvenčním řízení se neuspokojí žádným ze způsobů řešení úpadku náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení, s výjimkou nákladů účastníka na vedení incidenčního sporu (§ 163 IZ)-o takový případ se však v posuzované věci nejedná.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřiteli a odvolateli se doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 20. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Věra Vyhlídalová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu