2 VSOL 701/2012-P1-16
KSBR 27 INS 18053/2011 2 VSOL 701/2012-P1-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Lucie Dzurňákové, rodné číslo 825526/3830, Jeronýmova 1781/5, 618 00, Brno, o přihlášce pohledávky č. 1 věřitele CASH COLLECTORS CZ a.s., se sídlem Týn 1049, 110 00 Praha 1, Staré Město, identifikační číslo 279 32 788, zastoupeného Mgr. Markem Lošanem, advokátem, se sídlem Týn 1049/3, 110 00 Praha 1, adresa pro doručování JUDr. Aleš Klech, LL.M., advokát, se sídlem Poděbradova 2738/16, 702 00 Ostrava, rozhodl o odvolání věřitele CASH COLLECTORS CZ a.s. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.5.2012, č. j. KSBR 27 INS 18053/2011-P1-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky č. 1 věřitele I&I Estates s.r.o., Moravská 1687/34, 120 00 Praha 2, identifikační číslo 290 50 871, ve výši 174.112,52 Kč (výrok I.) a věřitele uvědomil o skončení jeho účasti v insolvenčním řízení právní mocí usnesení (výrok II.).

V důvodech usnesení uvedl, že postupoval podle ust. § 198 a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), když věřitel nepodal v zákonné lhůtě žalobu na určení popřené nevykonatelné pohledávky. V podrobnostech rozvedl, že věřitel si přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice Lucie Dzurňákové vykonatelnou pohledávku v celkové výši 174.112,52 Kč, kterou co do pravosti a celé výše popřel na přezkumném jednání dne 28.2.2012 insolvenční správce Mgr. Ing. Vladimír Doležel, Ph.D. z důvodu neplatnosti postupní smlouvy. Věřitel se přezkumného jednání nezúčastnil a vyrozumění insolvenčního správce ze dne 15.3.2012 o popření pohledávky spojené s výzvou k podání žaloby mu bylo doručeno dne 22.3.2012. Věřitel mohl podat žalobu na určení pohledávky nejpozději dne 6.4.2012, což neučinil, a proto se k popřené pohledávce nepřihlíží.

Proti tomuto usnesení podal odvolání věřitel I&I Estates s.r.o. Tvrdil, že mu nebylo nikdy účinně doručeno vyrozumění o popření pohledávky. Nemohla mu proto ani dne 6.4.2012 uplynout lhůta pro podání žaloby. S poukazem na ust. § 197 odst. 2, § 198 odst. 1 IZ a § 46 odst. 2, § 47 odst. 2 a § 47 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) shrnul, že dne 15.3.2012 obdržel na mailovou adresu substitučního zmocněnce JUDr. Aleše Klecha, LL.M. prostřednictvím veřejné datové sítě vyrozumění správce o popření přihlášené pohledávky podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Přijetí vyrozumění potvrdil správci dne 22.3.2012 mailovou zprávou podepsanou rovněž zaručeným elektronickým podpisem substitučního zmocněnce. Jelikož však přijetí vyrozumění věřitel potvrdil až ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení (nikoliv do 3 dnů od odeslání písemnosti), doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu neúčinné. K tomu uvedl, že tento závěr jednoznačně plyne z dikce ust. § 47 odst. 2 a 3 o.s.ř. a stejný názor zastává i odborná literatura, např. autoři Drápal, Bureš a kol.: Občanský soudní řád I., C. H. Beck 2009, první vydání, strana 318. Uzavřel, že s přihlédnutím k ust. § 7 IZ se právní úprava doručování písemností prostřednictvím veřejné datové sítě dle ustanovení občanského soudního použije přiměřeně rovněž na doručování soudy v insolvenčním řízení a tedy i na doručování písemností insolvenčním správcem. S ohledem na neúčinné doručení vyrozumění o popření pohledávky nemohla věřiteli začít a tedy ani skončit lhůta pro podání žaloby dle ust. § 198 odst. 1 IZ. Žalobu na určení pravosti a výše popřené pohledávky podal věřitel včas a soud prvního stupně pochybil, když tuto skutečnost ignoroval. Konečně věřitel soudu prvního stupně vytýkal, že se v odůvodnění usnesení nezabýval jeho podrobnou argumentací o včasnosti podané žaloby na určení pravosti a výše popřené pohledávky, kterou uvedl v článku III. této žaloby. V této souvislosti také namítal, že s ohledem na tyto skutečnosti a závěr soudu o nepodání žaloby v zákonné lhůtě, je odůvodnění napadeného usnesení nedostačující a nepřezkoumatelné. Odmítnutí věřitelovy přihlášky pohledávky je zcela nepřiměřené a brání průchodu práva, když důvody, pro které insolvenční správce popřel přihlášenou pohledávku, zásadním způsobem odporují platné úpravě a jsou projevem přepjatého formalismu. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému řízení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání je včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§

206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k níže uvedeným závěrům.

Předně je nutno uvést, že v průběhu odvolacího řízení právní zástupce věřitele oznámil fúzi věřitele I&I Estates s.r.o. sloučením a přechod práv a povinností tohoto věřitele na právního nástupce. Odvolací soud usnesením ze dne 4.12.2012 rozhodl o procesním nástupnictví tak, že namísto dosavadního věřitele I&I Estates s.r.o. bude v řízení pokračováno se společností CASH COLLECTORS CZ a.s., se sídlem Týn 1049, 110 00 Praha 1, Staré Město, identifikační číslo 279 32 788, jež vstoupila do práv a povinností původního věřitele, který zanikl bez likvidace za odvolacího řízení v důsledku realizace procesu fúze sloučením.

Po stránce skutkové je v posuzované věci podstatné, že insolvenční správce Mgr. Ing. Vladimír Doležel, Ph.D. doručil dne 22.3.2012 Krajskému soudu v Brně ke sp. zn. KSBR 27 INS 18053/2011 (kromě jiných listin) vyrozumění o popření přihlášené pohledávky ze dne 15.3.2012, adresované společnosti I&I Estates s.r.o., Moravská 34, 120 00 Praha, a také mailovou korespondenci, z níž plyne, že dne 15.3.2012 v 11.44 hod. odeslal insolvenční správce vyrozumění o popření pohledávky JUDr. Aleši Klechovi s textem: přílohou zasílám vyrozumění o popření pohledávky vašeho klienta, prosím o potvrzení přijetí této zprávy . Reakcí byla odpověď Bc. Barbory Dostálové, vedoucí správců pohledávek, ze dne 22.3.2012 odeslaná v 8.56 hod. Jmenovaná v ní potvrdila insolvenčnímu správci přijetí jeho vyrozumění. Nelze pominout, že uvedené skutečnosti potvrdil ve svém odvolání také věřitel, který výslovně uvedl, že činí nesporným, že prostřednictvím veřejné datové sítě obdržel dne 15.3.2012 na mailovou adresu substitučního zmocněnce JUDr. Aleše Klecha, LL.M. vyrozumění insolvenčního správce o popření přihlášené pohledávky, podepsané zaručeným elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.

Podle ust. § 197 odst. 2 IZ, věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle ust. § 198 odst. 1 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží. Pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle ust. § 76 odst. 1 IZ, doručuje-li insolvenční správce písemnosti týkající se insolvenčního řízení osobně, má přitom postavení soudního doručovatele. Podle odstavce 2, písemnosti doručované prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb insolvenční správce zasílá, je-li pro insolvenční řízení nutný doklad o doručení písemnosti, jako poštovní zásilku s dodejkou nebo jako poštovní zásilku určenou k dodání do vlastních rukou adresáta. Podle odstavce 3, nepodaří-li se insolvenčnímu správci písemnost doručit prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací osobně nebo prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb, může požádat o doručení insolvenční soud.

V rovině právního hodnocení věci je třeba uvést, že z ust. § 198 odst. 1 IZ plyne, že k popřené nevykonatelné pohledávce se v insolvenčním řízení dále nepřihlíží, pokud marně uplynula lhůta 30 dnů od přezkumného jednání, která však věřiteli, který se neúčastnil přezkumného jednání (jako v přezkoumávané věci) neskončí dříve než 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky. Základním předpokladem pro to, aby se k popřené nevykonatelné pohledávce věřitele v řízení dále nepřihlíželo, je tedy řádné doručení vyrozumění o popření pohledávky. Právě řádné doručení tohoto vyrozumění věřitel zpochybnil svým tvrzením, že jeho doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu bylo neúčinné, jelikož právní zástupce věřitele potvrdil přijetí vyrozumění až ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení (dne 22.3.2012). Rozhodným se tedy stalo vyhodnotit, zda insolvenční správce dlužnice Lucie Dzurňákové postupoval správně při doručení vyrozumění o popření pohledávky ze dne 15.3.2012 právnímu předchůdci věřitele.

Odvolací soud nesouhlasí s názorem věřitele, že při doručování písemností insolvenčním správcem je třeba v souladu s ust. § 7 IZ vždy přiměřeně použít příslušná ustanovení občanského soudního řádu, v dané věci zejména ust. § 47. Výklad, jak jej provedl věřitel v podaném odvolání, nepovažuje odvolací soud za správný, neboť ustanovení občanského soudního řádu o doručování lze aplikovat pouze na doručování insolvenčním soudem. Výjimku z tohoto pravidla představuje pouze ust. § 76 odst. 1 IZ, které stanoví, že insolvenční správce má při doručování písemností týkajících se insolvenčního řízení postavení soudního doručovatele. To se však týká pouze případů, kdy insolvenční správce doručuje písemnosti osobně. V posuzované věci však insolvenční správce doručoval vyrozumění elektronickou cestou (prostřednictvím mailového systému) na mailovou adresu právního zástupce věřitele. Soudu prvního stupně doložil mailovou korespondenci ze dne 15.3.2012 a 22.3.2012 a skutečnost, že vyrozumění bylo věřiteli doručeno dne 15.3.2012, věřitel ve svém odvolání výslovně potvrdil. Podle mínění odvolacího soudu postupoval insolvenční správce v souladu s insolvenčním zákonem, neboť ze znění ust. § 76 odst. 3 IZ vyplývá, že insolvenční správce má možnost doručovat písemnosti nejen osobně nebo prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb, ale také prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Nezdaří-li se doručení uvedenými způsoby, může insolvenční správce požádat o doručení písemností insolvenční soud, který již při doručování postupuje přiměřeně (§ 7 odst. 1 IZ) dle ust. § 45 a násl. o.s.ř. Pokud tedy insolvenční správce doručoval vyrozumění elektronickou poštou, měl postavení soukromé osoby. Již tato skutečnost (povaha doručující osoby) vylučuje použití ustanovení občanského soudního řádu o doručování písemností.

Na základě výše uvedených zjištění a veden předestřenými úvahami odvolací soud uzavírá, že věřiteli bylo řádně doručeno vyrozumění o popření jeho pohledávky dne 15.3.2012 a lhůta 15 dnů stanovená ust. § 198 odst. 1 IZ k podání incidenční žaloby mu uplynula dne 30.3.2012 (v pátek) marně. Věřitel totiž doložil, že žalobu podal až dne 17.5.2012. Přestože soud prvního stupně učinil závěr, že lhůta k podání incidenční žaloby uplynula marně věřiteli dne 6.4.2012, je rozhodnutí o odmítnutí přihlášky pohledávky a ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení věcně správné. Proto odvolací soud napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Odvolací soud nesdílí ani názor věřitele o nepřezkoumatelnosti odůvodnění napadeného usnesení. Soud prvního stupně v odůvodnění svého usnesení vysvětlil, na základě jakých skutkových zjištění dospěl k závěru, že věřitel nepodal žalobu na určení popřené pohledávky v zákonné lhůtě. Uvedl rovněž, která ustanovení insolvenčního zákona v dané věci aplikoval.

Námitky věřitele o tom, že odmítnutí přihlášky pohledávky je zcela nepřiměřeným rozhodnutím, které brání průchodu práva, když důvody popření věřitelovy pohledávky insolvenčním správcem jsou projevem jeho přepjatého formalismu, považuje odvolací soud za nepřípadné. Nesouhlasil-li věřitel s popřením své tvrzené pohledávky za dlužnicí, mohl se určení její pravosti či výše domoci v incidenční sporu, zahájeném v k tomu určené lhůtě. Pokud tak neučinil (a žalobu podal opožděně), přestože byl o následcích nepodání žaloby v určené lhůtě insolvenčním správcem ve vyrozumění řádně poučen, nelze k pohledávce dále přihlížet. Věřitel se takto sám (opožděným podáním žaloby) připravil o možnost, aby soud v incidenčním sporu posoudil, zda byla pohledávka insolvenčním správcem popřena důvodně či nikoliv.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

V Olomouci dne 10. ledna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu