2 VSOL 681/2012-A-11
KSOS 22 INS 14787/2012 2 VSOL 681/2012-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Edvarda Beneše 959/15, 747 05 Opava-Kateřinky, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.7.2012, č. j. KSOS 22 INS 14787/2012-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V důvodech usnesení uvedl, že dne 18.6.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka na základě jím podaného insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Dle seznamu závazků má dlužník nezajištěné závazky v celkové výši 647.090,-Kč, má vyživovací povinnost k manželce, čistý příjem neuvedl a aktuální příjem za rok 2012 ani přes výzvu nedoložil. Dle propočtu soudu průměrná mzda za měsíce srpen, září a říjen 2011 činí 9.840,-Kč čistého měsíčně a očekávané uspokojení věřitelů plněním splátkového kalendáře činí 5,67 %. Oddlužení splátkovým kalendářem tedy není možné. Dlužník nevlastní hodnotnější majetek, oddlužení zpeněžením majetkové podstaty tedy také nepřichází v úvahu. Soud prvního stupně uzavřel, že oddlužení dlužníka nepřichází v úvahu a jediným možným způsobem řešení dlužníkova úpadku je konkurs. Proto ve smyslu ust. § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ), vyzval dlužníka k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, která umožní při prohlášení konkursu zajištění disponibilních prostředků ke krytí nákladů insolvenčního řízení, zejména nákladů souvisejících se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužníka, odměny insolvenčního správce a jeho hotových výdajů.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. V něm uvedl, že od měsíce října 2012 bude pobírat starobní důchod, přičemž bude i nadále zaměstnaný u stávajícího zaměstnavatele.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a jako způsob jeho řešení navrhoval oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedl, že má celkem 16 věřitelů, vůči nimž má závazky ve výši 647.090,-Kč, jeho majetek tvoří jen obvyklé vybavení domácnosti a pobíral mzdu v průměrné výši za období od srpna do října 2011 ve výši 9.840,-Kč měsíčně.

Podle ust. § 108 odst. 1 a 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovně právních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Podle ust. § 395 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že a) jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Při hodnocení schopnosti dlužníka vyhovět podmínkám pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením je insolvenční soud vázán ust. § 398 odst. 3 věty první IZ a při úvaze, zda je dlužník schopen splnit požadavek stanovený v ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ, musí vycházet z výše splátek odpovídající částkám, které by mohly být v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce sráženy z dlužníkova pracovního příjmu k uspokojení přednostních pohledávek (dle § 279 odst. 1 o.s.ř. se z čisté mzdy, která zbývá dlužníkovi po odečtení základní nepostižitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádří se v celých korunách, srážejí dvě třetiny, třetí třetina zůstává dlužníkovi k volné dispozici).

V přezkoumávané věci dlužník doložil, že jeho průměrný čistý příjem za období od srpna do října 2011 činil 9.840,-Kč měsíčně. Pro přednostní i nepřednostní pohledávky by z příjmu dlužníka bylo možno měsíčně srážet částku 1.692,-Kč a v průběhu následujících pěti let by dlužník při povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře mohl zaplatit svým nezajištěným věřitelům 36.720,-Kč. Je totiž nutno zohlednit, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře činí odměna insolvenčního správce 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc a náhrada hotových výdajů 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc, přičemž k těmto částkám je dále nutno připočíst daň z přidané hodnoty. Celkem se jedná o 1.080,-Kč měsíčně a tato částka představuje pohledávku za majetkovou podstatou dle ust. § 168 IZ. Činí-li závazky dlužníka 647.090,-Kč, byl by za pět let trvání oddlužení schopen ze svých příjmů uhradit pouze 5,67 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Proto je správný závěr soudu prvního stupně, že dlužník nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení formou splátkového kalendáře. Není totiž schopen v zákonem stanovené lhůtě pěti let a při zákonem určené výši splátek uhradit ze svého příjmu svým nezajištěným věřitelům částku odpovídající výši 30 % jejich pohledávek a žádný z věřitelů nevyslovil s nižším plněním souhlas. Do úvahy nepřipadá ani oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty (či kombinace obou forem oddlužení), neboť dlužník nemá žádný hodnotný majetek.

Za tohoto stavu věci, kdy se jeví pravděpodobným zamítnutí návrhu na povolení oddlužení dle ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ a prohlášení konkursu na majetek dlužnice, je požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení důvodným. Smyslem zálohy je umožnit činnost insolvenčního správce již od počátku jeho ustavení do funkce, složená záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužnice, případně jiných osob, který by též mohl náležet do majetkové podstaty dlužníka. Důvodem pro neuložení povinnosti k zaplacení zálohy nemůže být skutečnost, že dlužník nemá dostatek finančních prostředků k její úhradě.

Soud prvního stupně správně stanovil i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. Kromě již výše uvedeného účelu slouží záloha i jako záruka úhrady odměny a hotových výdajů správce, není-li možno tyto nároky uspokojit z majetkové podstaty. Při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000,-Kč dle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti i náhrada hotových výdajů, tj. cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Ze všech výše uvedených důvodů je napadené usnesení soudu prvního stupně věcně správné a odvolací soud je proto podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 12. září 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu