2 VSOL 671/2012-B-10
KSOS 8 INS 10454/2012 2 VSOL 671/2012-B-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem, Lhotka nad Bečvou 69, PSČ 756 41 Lešná, o povoleném oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 14.8.2012 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. července 2012, č.j. KSOS 8 INS 10454/2012-B-3,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. července 2012, č.j. KSOS 8 INS 10454/2012-B-3, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 405 odst. 1, 395 odst. 2 písm. b), § 398 odst. 3 a § 314 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) neschválil oddlužení dlužnice Dagmar anonymizovano (odstavec I. výroku), na majetek dlužnice prohlásil konkurs, s tím, že bude řešen jako nepatrný (odstavec II. výroku) a deklaroval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (odstavec III. výroku).

Podle odůvodnění insolvenčním návrhem dlužnice doručeným soudu 30. dubna 2012 bylo zahájeno insolvenční řízení. Usnesením č.j. KSOS 8 INS 10454/2012-A-4 ze dne 9. května 2012 rozhodl soud o úpadku dlužnice, povolil jeho řešení oddlužením, ustanovil insolvenčního správce a vyslovil související výroky ve smyslu ustanovení § 136 odst. 2 IZ. Dle zprávy insolvenčního správce doručené soudu 16. července 2012 (č.l. B-1) se oproti návrhu na povolení oddlužení změnily poměry dlužnice, když ke dni 12. července 2012 rozvázala pracovní poměr dohodu z důvodu nadbytečnosti, dlužnice se správcem nekomunikuje písemně ani telefonicky, na písemnou výzvu ze dne 21. května 2012 rovněž nereagovala. Insolvenční správce rovněž uvedl, že informace dlužnice o výši čisté mzdy uvedené v návrhu na povolení oddlužení nebyly správně. Na přezkumné jednání a schůzi věřitelů nařízenou na den 24. červenec 2012 se dlužnice bez omluvy nedostavila, přestože byla usnesením č.j. KSOS 8 INS 10454/2012-A-4 ze dne 9. května 2012 řádně obeslána, uvedené usnesení dlužnice převzala osobně dne 11. května 2012. Za daných okolností má soud za to, že tím, že je dlužnice nekontaktní a nespolupracuje, projevila dlužnice lehkomyslný, potažmo nedbalý přístup k plnění svých povinností v insolvenčním řízení (§ 395 odst. 2 písm. b/ IZ). Kromě toho by soud oddlužení dlužnice i tak nemohl schválit, neboť dlužnice ke dni 12. červenci 2012 rozvázala pracovní poměr a dle sdělení správce není ani evidována jako uchazečka o zaměstnání na Úřadu práce, k čemuž soudu předložil potvrzení Úřadu práce České republiky-Krajské pobočky ve Zlíně, kontaktního pracoviště ve Valašském Meziříčí ze dne 18. července 2012. Tedy pro účely oddlužení plněním splátkového kalendáře lze v případě dlužnice postihnout pouze odměnu pěstouna vyplácenou Úřadem práce České republiky-generálním ředitelstvím ve výši 3.410,-Kč měsíčně. Z tohoto příjmu není možné výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy postihnout ničeho. Insolvenční správce v soupisu majetkové podstaty ze dne 12. července 2012 (B-1/9) označil věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti, jejichž prodej by byl v rámci zpeněžování majetkové podstaty až na výjimky nepřípustný nebo nereálný. Dle názoru soudu tak prodejem majetkové podstaty nelze v daném případě rovněž oddlužení dlužnice splnit. S ohledem na majetkové a výdělkové poměry dlužnice soud proto v souladu s ustanovením § 405 odst. 1 IZ její oddlužení neschválil, neboť v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 395 odst. 2 písm. b) a § 395 odst. 1 písm. b) IZ) a rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem (§ 405 odst. 2 IZ), který bude řešen jako nepatrný, když jsou proto splněny předpoklady dle ust. § 314 IZ.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Uvedla, že si je vědoma nespolupráce s insolvenčním soudem, nicméně v osobním životě se potýká se složitou situací-propuštění z práce pro nadbytečnost, zdravotní komplikace a v neposlední řadě výchova malého dítěte, které má v péči. Uznává svůj nedbalý přístup a žádá soud, aby jí bylo umožněno celý dluh v měsíčních splátkách splácet, finanční prostředky je schopna zajistit, taktéž je schopna dodatečně doložit veškeré příjmy.

Ke svému odvolání však dlužnice žádné konkrétní doklady nepředložila, nepředložila je ani v rámci řízení před odvolacím soudem, na jeho výzvu dala souhlas, by bylo rozhodnuto bez nařízení odvolacího jednání.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel nařizovat odvolací jednání (§ 94 odst. 3 IZ) dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné. Co se týče skutkových zjištění soudu prvního stupně, odvolací soud na ně v zájmu stručnosti rozhodnutí v celém rozsahu odkazuje, neboť se jedná o zjištění, která mají plnou oporu ve spise a odvolací soud k nim nemá co dodat. Rovněž právní závěry soudu prvního stupně jsou zcela správné a jsou rovněž v souladu s judikaturou soudů k dané problematice. Proto i v tomto směru odvolací soud na tyto přiléhavé závěry v celém rozsahu odkazuje.

Jestliže dlužnice po povolení oddlužení přišla o práci a jejím současným a jediným doloženým příjmem je toliko odměna pěstouna ve výši 3.410,-Kč, jiný (nový) příjem ani v rámci odvolacího řízení nedoložila, nedoložila ani to, že si práci hledá, není rovněž evidována na úřadu práce, pak je nutno souhlasit se závěry soudu prvního stupně, že dlužnice za dané situace podmínky oddlužení, to je především úhradu nezajištěným věřitelům za dobu 5 let nejméně 30% jejich zjištěných pohledávek, nesplňuje. Rovněž skutečnost, že dlužnice s insolvenčním správcem na jeho výzvy bez bližšího vysvětlení vůbec nespolupracuje, k nařízenému jednání u soudu prvního stupně se bez jakékoliv omluvy nedostavila, situaci dlužnice nikterak nevylepšuje. Naopak takový postoj je nutno hodnotit přinejmenším jako nedbalý a svědčí o tom, že dlužnice nastalou situaci nezvládá a nové zaměstnání si doposud nezajistila. S ohledem na to, že dlužnice je i dle dosavadního soupisu majetkové podstaty prakticky nemajetná, prodejem majetkové podstaty oddlužení dlužnice rovněž nelze splnit. To vše je důvodem k postupu dle ustanovení § 405 odst. 1 IZ a k rozhodnutí soudu o neschválení oddlužení. Jak správně uvedl již soud prvního stupně, právním následkem neschválení oddlužení je prohlášení konkursu na majetek dlužníka (§ 405 odst. 2 IZ). Správný je i závěr soudu prvního stupně v tom, že s ohledem na celkové majetkové poměry dlužnice jsou splněny předpoklady k tomu, aby konkurs byl řešen jako konkurs nepatrný (§ 314 IZ) .

Ze všech shora uvedených důvodů proto dospěl odvolací soud k závěru, že napadené usnesení je v celém rozsahu věcně správné, proto je dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné, ledaže dovolací soud, na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 1, písm. c/, § 238a odst. 1, písm. a/ a § 240 odst. 1 o.s.ř.)

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 74, § 75 IZ).

V Olomouci dne 19. září 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu