2 VSOL 668/2013-A-9
KSBR 45 INS 16298/2013 2 VSOL 668/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem Těmice 167, PSČ 696 84, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 45 INS 16298/2013-A-4 ze dne 14.6.2013

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužník se svým insolvenčním návrhem domáhal rozhodnutí o úpadku a jako způsob jeho řešení navrhl oddlužení plněním splátkového kalendáře. Jeho podání nesplňuje základní náležitosti insolvenčního návrhu, neboť v něm chybí vylíčení rozhodujících skutečností, které by osvědčovaly úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Dlužník v návrhu pouze obecně uvedl, že má 6 peněžitých závazků vůči nezajištěným věřitelům ve výši 524.500 Kč, což je k osvědčení úpadku dlužníka nedostatečné. Dlužník konkrétně označil jen 5 závazků a 5 věřitelů, přičemž žádné konkrétní údaje o závazcích (mimo uvedení vykonatelného titulu) ani o věřitelích neuvedl. Listinné důkazy ani přílohy nejsou součástí insolvenčního návrhu, tímto si dlužník plní toliko důkazní povinnost, povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka tedy není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz. Jedná o takové nedostatky, pro které v řízení nelze pokračovat, soud proto podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužníka odmítl. pokračování-2-

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Uvedl, že pokud v návrhu uvedl, že má v současné době 6 závazků, zatímco dále uvedl pouze 5 závazků, jedná se o jeho písařskou chybu. Podle jeho názoru je povinností insolvenčního soudu rovněž přihlížet k obsahu povinných příloh insolvenčního návrhu a z těchto listin lze dovodit rozhodné skutečnosti o počtu věřitelů, charakteru závazků, lhůtě splatnosti závazků, zda jsou či nejsou předmětem výkonu rozhodnutí, tedy lze z nich učinit závěr o tom, zda se dlužník nachází v úpadku či nikoliv. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že se jeho insolvenční návrhu neodmítá.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby v podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal dne 11.6.2013 u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V popisu rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek (bod 06 návrhu) uvedl, že v současné době má 6 peněžitých závazků nezajištěných věřitelů ve výši 524.500 Kč, k tomu konkrétně označil 5 závazků vůči 5 věřitelům (uvedením názvu věřitele, výše a právního důvodu pokračování-3-závazku, doby prodlení s jejich plněním, a to po dobu více jak 2 roky, více jak 1 rok a více jak 6 měsíců). Shodně tyto závazky uvedl v popisu všech závazků (bod 18 a bod 20 návrhu) s tím, že 1 závazek označil jako nevykonatelný a 5 závazků jako vykonatelné, včetně uvedení exekučního titulu. K návrhu dlužník přiložil seznam závazků, ve kterém uvedl shodné závazky (označením věřitele, uvedením výše a právního důvodu závazku a údaji o exekuci). V seznamu závazků prohlásil, že je úplný a správný a podepsal jej.

Návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném (předepsaném) formuláři, byť jde obsahově o dva návrhy, pro které jsou zákonem předepsány samostatně obsahové náležitosti. Insolvenční návrh musí mít náležitosti podle ustanovení § 103 IZ, návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 391 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu, a proto insolvenční soud v takovém případě musí nejprve zkoumat, zda insolvenční návrh splňuje náležitosti stanovené v ustanovení § 103 IZ. Dlužník je podle ustanovení § 103 IZ zejména v insolvenčním návrhu povinen vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Dlužník, který je fyzickou osobou-nepodnikatelem, musí tvrdit konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, tedy že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. K insolvenčnímu návrhu je dlužník povinen připojit přílohy podle ustanovení § 104 IZ, tj. seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců. K náležitostem insolvenčního návrhu viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, svazek 7-8, ročník 2010, pod č. 88/2010).

Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, v přezkoumávané věci dospěl k závěru, že dlužník podal řádný insolvenční návrh, který splňuje náležitosti insolvenčního návrhu podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ. Odvolací soud k tomu poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (publikované se Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek svazek 2, ročník 2011, pod č. 26/2011), ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že byť v rozhodnutí sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu svazek 8, ročník 2009, pod č. 91/2009) uzavřel, že povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, tento právní závěr beze zbytku neuzavřel prostor úvaze o zvláštní povaze listin, které tvoří povinnou přílohu insolvenčního návrhu dlužníka (insolvenčním zákonem předepsanou) a jejíž obsah je (současně) definován insolvenčním zákonem, konkrétně jde o seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců. Předloží-li proto dlužník seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců s prohlášením, že jde o seznam správný pokračování-4-a úplný, splní řádně povinnost předložit spolu s insolvenčním návrhem takový seznam a může se údajů v takovém seznamu obsažených dovolávat i pro účely posouzení, zda splnil povinnost v insolvenčním návrhu uvést rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek.

V přezkoumávané věci dlužník v insolvenčním návrhu a seznamu závazků, ve kterém prohlásil, že je správný a úplný a podepsal jej, řádně označil své věřitele, uvedl právní důvod a výši závazků a rovněž z jeho tvrzení v návrhu lze dovodit splatnost těchto závazků, když konkrétně u každého závazku uvedl, po jakou dobu je v prodlení s jeho plněním. Ze skutečností uvedených v insolvenčním návrhu a seznamu závazků je tedy zřejmé, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), vůči kterým má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, tedy dlužník v insolvenčním návrhu uvedl v dostatečném rozsahu skutečnosti osvědčující jeho úpadek podle ustanovení § 3 odst.1 a odst. 2 písm. b) IZ. Insolvenční návrh dlužníka je tak projednatelný. Závěr soudu prvního stupně o tom, že insolvenční návrh dlužníka je nutno odmítnout podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ z důvodu, že trpí vadami, pro které v řízení nelze pokračovat, proto není správný.

Na základě shora uvedeného odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 29. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu