2 VSOL 665/2013-A-11
KSBR 45 INS 15791/2013 2 VSOL 665/2013-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , rodné číslo 770103/3868, Mokrá 308, 664 04 Mokrá-Horákov, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.6.2013, č. j. KSBR 45 INS 15791/2013-A-6

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh. Na odůvodnění uvedl, že insolvenční návrh dlužníka ze dne 2.5.2013, doručený soudu dne 4.6.2013 nesplňuje základní náležitosti insolvenčního návrhu. V bodě 06 návrhu chybí vylíčení rozhodujících skutečností, jež by osvědčovaly úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Insolvenční návrh neobsahuje konkrétní údaje o závazcích dlužníka (například datum vzniku závazku, údaje o výši předepsaných splátek, zcela absentuje tvrzení o konkrétním datu splatnosti závazků). Obecná tvrzení dlužníka, že má dvanáct peněžitých závazků, které není schopen hradit po dobu delší než tři měsíce, jsou k osvědčení úpadku nedostatečná. Dlužník v bodech 18, 20 a 21 uvádí dvanáct závazků, z čehož je sedm vykonatelných, a devět věřitelů, u vykonatelných závazků bez identifikace původních závazků, bez konkrétních termínů splatnosti u jednotlivých nevykonatelných závazků a bez uvedení výše předepsaných splátek tak, aby soud mohl posoudit platební neschopnost dlužníka vzhledem k výši jeho příjmů a mohl uzavřít, že závazky jsou po lhůtě splatnosti více než 30 dnů. Tyto údaje nelze dohledat ani z povinných příloh návrhu, tj. seznamu majetku, závazků a zaměstnanců. Proto postupoval soud podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), a insolvenční návrh dlužníka pro vady odmítl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že dlužník má možnost údaje, které nejsou uvedeny přímo v návrhu, dostatečným způsobem specifikovat v přílohách k návrhu, což dlužník učinil. K bodu 06 návrhu uvedl, že tvrzení o tom, že dlužník má pět peněžitých závazků, které není schopen po dobu delší než tři měsíce splácet, je dostatečným tvrzením k vylíčení rozhodující okolnosti jeho situace napovídající, že je v úpadku. Mimo to dlužník nabídl dostatek doplňujících tvrzení v samostatné příloze, kde uvedl, jaký je jeho příjem, výše dluhů a sociální situace. Dále zdůraznil, že v minulosti nepodnikal a nepodniká ani v současnosti. Jeho závazky tedy nemohou pocházet z podnikatelské činnosti. Ke splatnosti závazků uvedl, že u vykonatelných závazků (exekuční titul) doložil je nepochybné, že se jedná o závazky splatné a není možné plnění ve splátkách. Proto není nutné tvrdit výši měsíčních splátek a splatnost závazků. U nevykonatelných závazků je zřejmé, že tyto jsou splatné zcela, nikoli ve splátkách, ačkoli tento údaj mohl být k výzvě soudu doplněn. Nejedná se přitom o vadu návrhu, která by činila návrh neprojednatelným. Věřitele označil dlužník dle výpisu z obchodního rejstříku, případně jiného veřejného seznamu, a své závazky dostatečně konkretizoval výpočtem jistiny, příslušenství i výší nákladů řízení. V seznamu závazků také uvedl titul vzniku závazku. Navrhl usnesení soudu prvního stupně zrušit a o návrhu dlužníka rozhodnout.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 103 odst. 1, věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1, odst. 2 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V posuzované věci podal dlužník u Krajského soudu v Brně dne 4.6.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, přičemž způsob oddlužení výslovně nenavrhl. V bodě 06 formuláře uvedl, že v současné době má dvanáct peněžitých závazků, které není schopen splácet již po dobu delší než tří měsíců. V bodech 20 a 21 formuláře označil vykonatelné závazky (uvedením věřitele, konkrétní výše závazku a čísla jednacího příslušného rozhodnutí). U závazků nevykonatelných (bod 18 formuláře) konkretizoval výši závazku, věřitele a právní důvod závazku. K návrhu připojil (kromě jiných listin) seznam majetku a seznam závazků, o kterých prohlásil, že jsou správné a úplné. V seznamu závazků dlužník u vykonatelných i nevykonatelných závazků specifikoval věřitele, výši závazků a právní důvod jejich vzniku.

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce neschopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2, písm. a/ IZ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2, písm. b/ IZ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ). K tomu viz například usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 88/2010.

Odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje všechny náležitosti předepsané insolvenčním zákonem, a pro tyto nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat. Dlužník ve svém návrhu sice označil více věřitelů, neuvedl však žádné konkrétní údaje o splatnosti závazků a o neschopnosti své splatné závazky plnit. Z návrhu tedy nelze seznat, zda jsou splněny znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1, písm. b) a c) IZ. Tvrzení dlužníka v bodě 06 návrhu, že má dvanáct peněžitých závazků, které není schopen splácet již po dobu delší než tři měsíce, je zcela nekonkrétní a nejednoznačné, neboť z údajů uvedených dlužníkem nelze ke konkrétním závazkům přiřadit dobu jejich splatnosti. Ani z obsahu celého insolvenčního návrhu nelze dovodit údaje o tom, po jak dlouhou dobu je ten který závazek po lhůtě splatnosti, případně zda je nesplatný, což činí také nejistým případný závěr o platební neschopnosti. Skutečnost, že všechny dlužníkovy závazky jsou po lhůtě splatnosti, uvedl dlužník až ve svém odvolání (tedy včetně závazků nevykonatelných). Dlužníkovi lze přisvědčit, že v seznamu závazků (příloha insolvenčního návrhu) dlužník popsal své závazky podrobněji než v samotném insolvenčním návrhu (formuláři), ale ani u nich výslovně neuvedl ničeho o jejich splatnosti. Rovněž k otázce platební neschopnosti měl dlužník uvést podrobnější údaje. V tomto směru je podstatné, že ani z textu samotného návrhu, ani ze seznamu závazků neplynou konkrétní údaje vztahující se k době splatnosti jednotlivých závazků. Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně postupoval správně, když insolvenční návrh dlužníka podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl, a to, aniž by dlužníka vyzýval k jeho nápravě.

Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 14. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu