2 VSOL 638/2015-P21-7
KSOS 25 INS 1591/2015 2 VSOL 638/2015-P21-7

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem v Třinci, Staré Město 350, PSČ 739 61, o přihlášce pohledávky č. P21 věřitele č. 18 FOXDALE INVESTMENTS LTD, se sídlem Ascot House, 2 Woodberry, Grove, N12 OFB London, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, reg. č. 6370343, zastoupeného Mgr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, PSČ 110 00, rozhodl o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.5.2015, č. j. KSOS 25 INS 1591/2015-P21-2,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě (dále jen insolvenční soud ) odmítl přihlášku pohledávky věřitele č. 18 (P21) a ukončil účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení právní mocí usnesení. Insolvenční soud postupoval podle § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), neboť věřitel podal přihlášku pohledávky v celkové výši 358.237,73 opožděně. Rozhodnutí o úpadku ze dne 16.3.2015 bylo totiž zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne, poslední den lhůty určené pro přihlášení věřitelů připadl na den 15.4.2015 a věřitel přihlásil svou pohledávku podáním doručeným soudu dne 16.4.2015.

Proti tomuto usnesení podal odvolání věřitel FOXDALE INVESTMENTS LTD (dále jen odvolatel ). Namítal, že insolvenční soud mu zvlášť nedoručil výzvu k podávání přihlášek a proto mu ani nezačala běžet lhůta k podání přihlášky. Uvedl, že je zahraniční osobou se sídlem v Londýně, tedy v jednom ze členských států Evropské unie. Z tohoto důvodu je na něj třeba nahlížet jako na zahraničního věřitele uvedeného v § 430 odst. 1 IZ, jemuž lhůta k podání přihlášky běží až od okamžiku, kdy je mu zvlášť doručena výzva k podávání přihlášek. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že přihláška pohledávky odvolatele ve výši 358.237,73 Kč se neodmítá.

Podle § 7 věty první IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud, který dovodil včasnost a přípustnost podaného odvolání, přezkoumal napadené usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 136 odst. 2, písm. d) IZ, insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě a poučí je o následcích jejího zmeškání. Dle odstavce 3, lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší dvou měsíců.

Podle § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 430 odst. 1, 2 a 3 IZ, známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku. Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění. Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek.

Podle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, každý věřitel včetně správce daně a orgánů sociálního zabezpečení, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v jiném členském státě než státě, který zahájil řízení, má právo písemně přihlásit pohledávky v úpadkovém řízení.

Podle článku 40, bod 1.2 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, jakmile je v některém členském státě zahájeno úpadkové řízení, příslušný soud tohoto státu nebo jmenovaný správce podstaty neprodleně informují známé věřitele, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v jiných členských státech. Tyto informace předané prostřednictvím individuálních oznámení obsahují zejména lhůty, sankce za nedodržení těchto lhůt, subjekt nebo orgán, u kterého se přihlašují pohledávky a jiná stanovená opatření. Toto oznámení rovněž informuje o tom, zda věřitelé, jejichž pohledávky jsou předností nebo zajištěné věcným právem, musí své pohledávky přihlásit.

Z § 185 IZ vyplývá, že jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné, a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z insolvenčního spisu dlužníka Jaroslava anonymizovano a svazku přihlášky pohledávky věřitele č. 18 učinil insolvenční soud správná zjištění o rozhodnutí o úpadku dlužníka spojeného s výzvou věřitelům k přihlášení jejich pohledávek, o konci lhůty pro přihlášení pohledávek a datu přihlášení pohledávky odvolatele. V zájmu stručnosti lze tedy na tato zjištění uvedená v odůvodnění napadeného usnesení odkázat.

V dané věci nebylo zpochybněno, že odvolatel podal svou přihlášku pohledávky po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku dlužníka. Odvolatel soustředil své námitky do výhrady vůči postupu insolvenčního soudu, který měl dle odvolatele zacházet s odvolatelem jako se zahraničním věřitelem a zvlášť mu doručit výzvu k podávání přihlášek (§ 430 odst. 3 IZ). Odvolateli je třeba přisvědčit v tom, že má sídlo v jiném členském státě Evropské unie s výjimkou Dánska. Odvolatel však pomíjí, že pro případ postupu dle článku 40 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 musí jít o věřitele známého . Jak vyjádřil Nejvyšší soud například v usnesení ze dne 31.5.2012, č. j. KSCB 27 INS 3323/2008, 29 NSČR 13/2010-P48-17, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 138, ročník 2012, známým věřitelem je ten věřitel, jehož existence vyjde najevo z insolvenčního návrhu (a jeho příloh) nebo z evidence, kterou je dlužník povinen vést, nebo sice najevo nevyjde, ovšem jen z důvodu, že dlužník evidenci nevede s péčí řádného hospodáře. Dlužník přitom nemá právo spoléhat na to, že věřitel, jenž by v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení byl jinak znám, přijde v důsledku dlužníkovy nedbalosti o možnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení.

V rovině řečeného je podstatné to, že dlužník odvolatele jako svého věřitele v insolvenčním návrhu ani jeho přílohách neoznačil a jeho existence není zřejmá ani z doložených listin. Z příloh k přihlášce pohledávky plyne, že původním věřitelem byla Komerční banka, a. s., která smlouvou ze dne 20.2.2013 postoupila pohledávku na Bohemia Faktoring, s. r. o. K insolvenčnímu návrhu dlužník připojil rozsudek ve prospěch Komerční banky, a. s. a vyrozumění o zahájení exekuce a exekuční příkaz ve prospěch Bohemia Faktoring, s. r. o., což jsou stejné doklady, kterými svou pohledávku dokládá odvolatel (s výjimkou smluv o postoupení pohledávek). Skutečnost, že dlužník označil ve svém insolvenčním návrhu jako věřitele Bohemia Faktoring, s. r. o. (nikoliv původního věřitele Komerční banku, a. s.), svědčí o tom, že si počínal svědomitě a měl přehled o tom, kdo je jeho věřitelem. Z doložených listin plyne, že více než rok a půl poté, kdy byla pohledávka postoupena na odvolatele, vymáhal pohledávku ještě předchozí věřitel (Bohemia Faktoring, s. r. o.). V době, kdy dlužník podal insolvenční návrh (23.1.2015) se tedy jako věřitel choval právní předchůdce odvolatele.

Lze tedy uzavřít, že za situace, kdy odvolatel netvrdil (a ani neprokazoval), že dlužník měl vědomost o postoupení uplatněné pohledávky na odvolatele (§ 526 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013), nelze v postupu dlužníka spatřovat nedbalost a odvolatele nelze považovat za známého zahraničního věřitele ve smyslu § 430 odst. 1 IZ.

Na základě všech výše uvedených zjištění a úvah považuje odvolací soud za správný závěr insolvenčního soudu, že odvolatel podal přihlášku své pohledávky do insolvenčního řízení po uplynutí stanovené lhůty. Napadené usnesení je tedy věcně správné, proto je odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a odvolateli se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 27. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu