2 VSOL 638/2013-A-9
KSOS 34 INS 13661/2013 2 VSOL 638/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Bc. Věry Hlávkové, rodné číslo 745521/5361, bytem Sabinova 123/19, 783 36 Křelov-Břuchotín, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.6.2013, č. j. KSOS 34 INS 13661/2013-A-4

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě odmítl insolvenční návrh dlužnice. Na odůvodnění uvedl, že insolvenční návrh dlužnice doručený soudu dne 15.5.2013 neobsahuje uvedení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice. Dlužnice pouze uvedla, že má více než dva závazky více než 30 dnů po splatnosti. Přitom jedním ze základních předpokladů úpadku ve formě platební neschopnosti je mnohost věřitelů se splatnou pohledávkou vůči dlužníku a objektivní neschopnost dlužníka plnit. Dále soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27.1.2010. Uzavřel, že z insolvenčního návrhu není patrné, kdy nastala splatnost jednotlivých závazků. Proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) a insolvenční návrh pro vady odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítala, že její návrh na oddlužení je řádný a splňuje všechny požadované náležitosti dle insolvenčního zákona. Zdůraznila, že insolvenční návrh podala spolu s návrhem na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, nikoliv plněním splátkového kalendáře. pokračování-2-

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 103 odst. 1, věty první a odst. 2 IZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1, odst. 2 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V posuzované věci dlužnice podala u Krajského soudu v Ostravě dne 15.5.2013 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a jako způsob oddlužení navrhla zpeněžení majetkové podstaty. V bodě 06 formuláře uvedla, že má více než dva závazky více než 30 dnů po splatnosti. V bodě 20 formuláře označila pět vykonatelných závazků (označením věřitele, spisové značky rozhodnutí a konkrétní výši závazku). K návrhu nepřipojila žádné přílohy. pokračování-3-

U dlužníka, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně 2), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce neschopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1 písm. c/ IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 2 písm. a/ IZ) nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 2 písm. b/ IZ), a nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. c/ IZ). K tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým č. 88/2010). Na závěry uvedené v tomto usnesení odkázal ostatně i soud prvního stupně.

Odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje náležitosti předepsané insolvenčním zákonem, a pro tyto nedostatky nelze v insolvenčním řízení pokračovat. Dlužnice ve svém návrhu sice označila více věřitelů, neuvedla však žádné konkrétní údaje o splatnosti závazků a o neschopnosti své splatné závazky plnit. Z návrhu tedy nelze seznat, zda jsou splněny znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) a c) IZ. Tvrzení dlužnice v bodě 06 návrhu, že má více než dva závazky více než 30 dnů po splatnosti, je zcela nekonkrétní a nejednoznačné, neboť z údajů uvedených dlužnicí nelze ke konkrétním závazkům přiřadit jejich splatnost. Některé z dlužnicí uvedených závazků mohou být nesplatné, což činí nejistým případný závěr o platební neschopnosti. Rovněž k otázce platební neschopnosti měla dlužnice uvést podrobnější údaje. Ve vztahu k platební neschopnosti by konkrétní údaje byly dovoditelné například z doby splatnosti jednotlivých závazků nebo hodnoty majetku dlužnice. Návrh by mohl být řádný v případě, že by potřebné skutečnosti byly zřejmé alespoň ze seznamů, které je dlužník povinen k návrhu připojit (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-A-21 ze dne 20.5.2010, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým č. 26/2011), ale dlužnice tyto seznamy (tj. seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců) k insolvenčnímu návrhu nepřipojila. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když insolvenční návrh dlužnice podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítl, a to aniž by dlužnici vyzýval k jeho nápravě.

Odvolací námitka dlužnice, že v návrhu na povolení oddlužení navrhla jako způsob řešení jejího úpadku oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, nikoliv plněním splátkového kalendáře, je bezpředmětná. Ve fázi posouzení insolvenčního návrhu z hlediska jeho náležitostí je zcela nerozhodné, jaký způsob řešení úpadku dlužník navrhuje. pokračování-4-

Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 14. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu