2 VSOL 632/2014-A-17
KSBR 38 INS 9433/2014 2 VSOL 632/2014-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníků a) Lubomíra anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo 75268094, b) Viktórie anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Dornych 147/110, Brno, PSČ 617 00, o insolvenčním návrhu dlužníků, rozhodl o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 38 INS 9433/2014-A-11 ze dne 27.5.2014,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že záloha na náklady insolvenčního řízení se dlužníkům n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkům, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatili zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na účet soudu specifikovaný ve výroku nebo v hotovosti na pokladně soudu. V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužníci podali insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení s navrhovaným způsobem oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z insolvenčního návrhu a jeho příloh soud zjistil, že nezajištěné závazky dlužníků dosahují výše 906.186 Kč, jejich majetek tvoří obvyklé vybavení domácnosti, dlužník pobírá starobní důchod ve výši 13.347 Kč a dlužnice pobírá starobní důchod ve výši 7.467 Kč, vyživovací povinnost vůči dětem dlužníci nemají. V případě oddlužení plněním splátkového kalendáře by dlužníci za 5 trvání splátkového kalendáře zaplatili svým nezajištěným věřitelům částku odpovídající 13,9 % jejich pohledávek a dlužníci nemají majetek, který by umožňoval schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Dlužníci tak nesplňují podmínky pro povolení oddlužení a jediným možným řešením úpadku je konkurs. Soud proto podle ustanovení § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) uložil dlužníkům povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání (doručené soudu dne 9.6.2014), ve kterém uvedli, že nesouhlasí s výší uložené povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť musí zaplatit elektřinu a plyn, nedoplatky z inkasa domácnosti. Jsou proto ochotni zaplatit menší splátku. Navrhli, aby napadené usnesení bylo zrušeno. Poté podáním ze dne 16.6.2014 dlužník sdělil soudu, že posílá kopii potvrzení Městské správy sociálního zabezpečení v Brně o zahájení jeho výdělečné činnosti od května 2014, na úklidové práce za mzdu ve výši 5.000 Kč hrubého.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Podle § 395 odst. 1 písm. b) IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 396 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužníci podali u soudu prvního stupně dne 4.4.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhali rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedli, že v současné době mají 16 nezajištěných závazků vůči 7 věřitelům, jednotlivé závazky specifikovali tak, že označili věřitele, výši a splatnost závazků dnem 30.10.2013 (splatnost poslední splátky). Ohledně svých příjmů dlužník uvedl, že dříve podnikal a živnostenské podnikání bylo přerušeno, má příjem ze starobního důchodu ve výši 13.347 Kč měsíčně, dlužnice uvedla, že má příjem ze starobního důchodu ve výši 7.467 Kč měsíčně. K návrhu dlužníci připojili seznam závazků, ve kterém uvedli shodné závazky jako v návrhu v celkové výši 906.186 Kč, a seznam majetku, ve kterém uvedli toliko movité věci představující běžné vybavení domácnosti a mobilní telefon Nokia v odhadované hodnotě celkem ve výši 20.300 Kč. Z přípisu Městské správy sociálního zabezpečení v Brně adresovaného dlužníku ze dne 4.6.2014 vyplývá, že dlužník pro účely záloh na pojistné podal oznámení o zahájení výdělečné činnosti od 6.5.2014.

Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužníci jsou v úpadku nejméně ve formě platební neschopnosti, neboť mají závazky vůči více věřitelům (nejméně dvěma), které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a které nejsou schopni plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 a odst. 2, písm. b/ IZ). Současně je zřejmé, že oddlužení formou zpeněžením majetkové podstaty s ohledem na výši nezajištěných závazků dlužníků a hodnotu jejich majetku (představující toliko movité věci nepatrné hodnoty) nepřichází v úvahu. V tomto je možno zcela přisvědčit správnému závěru soudu prvního stupně.

Soud prvního stupně při úvaze o tom, zda dlužníkům lze povolit oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, jak dlužníci i navrhují, sice správně uzavřel, že ze svých příjmů (starobního důchodu) dlužníci nejsou schopni v rámci oddlužení plnit zákonem požadovanou výši pohledávek nezajištěných věřitelů. Odvolací soud však musel přihlédnout k nové skutečnosti, která nastala v průběhu odvolacího řízení, a to že dlužník dnem 6.5.2014 zahájil výdělečnou činnost a současně tvrdí, že z této výdělečné činnosti očekává příjem ve výši 5.000 Kč měsíčně hrubého, což představuje přibližně 4.000 Kč měsíčně čistého. V případě, že by dlužník měl další příjem v této výši, byli-by dlužníci spolu s příjmy ze starobního důchodu již schopni zaplatit více jak 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Na základě shora uvedeného odvolací soud podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

V dalším řízení při úvaze o nutnosti uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 IZ soud prvního stupně nejprve vyzve dlužníka, aby svůj nový příjem z podnikání relevantně soudu doložil, a teprve poté znovu ve věci rozhodne.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 30. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu