2 VSOL 623/2013-A-17
KSOS 14 INS 29118/2012 2 VSOL 623/2013-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Kapucínská 122/16, Olomouc, PSČ 779 00, IČ: 76016153, o insolvenčním návrhu věřitelky Mgr. Vlasty anonymizovano , anonymizovano , bytem Legionářská 1319/10, Olomouc, PSČ 779 00, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 14 INS 29118/2012-A-10 ze dne 11.6.2013

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka (výrok I.), insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Bohdanu Šocovou, Palackého 641/11, Olomouc (výrok II.), deklaroval, že okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku nastávají účinky rozhodnutí o úpadku (výrok III.), dále ve výrocích IV. až IX. učinil nezbytné výzvy a uložil povinnosti, nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů podle ustanovení § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon, dále jen IZ ). pokračování-2-

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o úpadku, neboť z návrhu a jeho příloh má soud za osvědčenou existenci minimálně 3 věřitelů včetně navrhující věřitelky, přičemž pohledávky těchto věřitelů jsou více než 3 měsíců (a tedy více než 30 dnů) po lhůtě splatnosti, přičemž dlužník svoji platební neschopnost ničím nevyvrátil.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání. Uvedl, že soud prvního stupně vydal dne 11.3.2013 výzvu, aby se ve lhůtě 15 dnů k insolvenční věci vyjádřil, tuto výzvu však zveřejnil pouze na webovém portálu www.justice.cz, i když má zřízenu datovou schránku od roku 2011, do které mu však žádná výzva k vyjádření zaslána nebyla. Namítl, že o usnesení o úpadku ze dne 11.6.2013 se dozvěděl od svého známého, který tuto informaci zjistil na webových stránkách, a proto dne 11.6.2013 sdělil soudu prvního stupně, že má zřízenu datovou schránku. Následně mu byly veškeré dokumenty s vydaným usnesením o úpadku do datové schránky zaslány. Předmětné skutečnosti považuje za porušení zákona. Navrhuje proto, aby napadené usnesení bylo zrušeno a aby se mohl v zákonné lhůtě k dané věci vyjádřit a proti insolvenčnímu návrhu se právně bránit.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. d) IZ), a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je třeba zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dne 21.11.2012 podala u soudu prvního stupně insolvenční návrh věřitelka Mgr. Vlasta anonymizovano , kterým se domáhala rozhodnutí o úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Usnesením č.j. KSOS 14 INS 29118/2012-A-8 ze dne 11.3.2013 soud prvního stupně vyzval dlužníka, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitelky a aby sdělil, zda souhlasí s tím, že o insolvenčním návrhu bude rozhodnuto bez jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud předpokládat, že proti rozhodnutí bez jednání nemá námitky. Dále byl dlužník vyzván, aby v téže lhůtě předložil seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců s poučením o náležitostech těchto seznamů a současně byl dlužník poučen, že splňuje-li podmínky pro podání návrhu na povolení oddlužení, může takový návrh podat u soudu nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu, který je soudu zasílán spolu s tímto usnesením, opožděně podaný návrhu na oddlužení soud pokračování-3-odmítne. Toto usnesení bylo dlužníku doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 o.s.ř. (vyvěšením sdělení na úřední desce soudu o vrácení písemnosti soudu prvního stupně). Usnesení č.j. KSOS 14 INS 29118/2012-A-10 ze dne 11.6.2013, kterým soud prvního stupně rozhodl o úpadku dlužníka bez jednání, bylo dlužníku doručováno stejným způsobem. Podle úředního záznamu ze dne 25.6.2013 dlužník dne 11.6.2013 a 24.6.2013 sdělil insolvenčnímu soudu, že mu doposud nebylo doručeno žádné rozhodnutí soudu ani jiná písemnost, několik let již má datovou schránku jako fyzická osoba a žádá, aby veškeré písemnosti mu byly doručovány do jeho datové schránky. Soud zjistil, že dlužník má datovou schránku jako fyzická osoba, přičemž v systému datových schránek byl lustrován jako podnikající fyzická osoba s negativním výsledkem, a proto byly písemnosti zasílány dlužníku na adresu jeho trvalého pobytu podle centrální evidence obyvatel.

Podle § 85 odst. 1 IZ, v insolvenčním řízení nařizuje insolvenční soud jednání jen tehdy, stanoví-li to zákon, nebo jestliže to považuje za nutné.

Podle § 133 IZ, nebyl-li insolvenční návrh odmítnut nebo nebylo-li řízení o něm zastaveno, lze o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka rozhodnout bez jednání jen tehdy, jestliže a) insolvenční soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo b) o něm lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (odstavec 1). Insolvenční soud vždy nařídí jednání o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka, závisí-li rozhodnutí na zjištění sporných skutečností o tom, zda dlužník je v úpadku. Provádí-li dokazování ke zjištění dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku nad rámec důkazních návrhů účastníků, nařídí jednání i v případě insolvenčního návrhu dlužníka (odstavec 2). Dlužníku musí být vždy dána možnost, aby se insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil (odstavec 3).

Je třeba uvést, že trpí-li rozhodnutí soudu prvního stupně některou ze zmatečností uvedenou v ustanovení § 229 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a písm. b) nebo odst. 3 o.s.ř., je odvolací soud povinen k této vadě vždy (i když nebyla v odvolání uplatněna) přihlédnout, aniž by se zabýval také tím, jaký měla (mohla mít) vliv na věcnou správnost rozhodnutí (§ 212a odst. 5 o.s.ř.). Jde o tak zásadní vady, že rozhodnutí soudu prvního stupně, které je jimi postiženo, nemůže obstát. Tzv. zmatečnostní vada podle ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř. je pak vada spočívající v tom, že účastníkovi řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníkům řízení realizaci jejich procesních práv, která jim zákon přiznává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.), přičemž není rozhodné, zda byla účastníku odňata možnost jednat před soudem prvního stupně nebo soudem odvolacím. O vadu podle ustanovení § 229 odst. 3 pokračování-4-o.s.ř. jde přitom tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, tj. v činnosti, která vydání konečného rozhodnutí předchází. Tak tomu je zejména tehdy, jestliže soud rozhodl bez nařízení jednání, přestože mělo být ve věci jednáno (k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 2 Cdon 539/96 ze dne 27.6.1996 uveřejněné pod č. 27/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 2 Cdon 953/96 ze dne 30.10.1997 uveřejněné pod č. 49/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 20 Cdo 1822/2009 ze dne 5.4.2011 přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Insolvenční zákon stojí na zásadě, že k projednání insolvenčního návrhu soud vždy nařídí jednání. Ustanovení § 133 odst. 1 IZ upravuje výjimky z pravidla, podle něhož o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka rozhoduje insolvenční soud zásadně po jednání. K tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSPH 37 INS 4935/2008, 29 NSČR 30/2009 ze dne 29.4.2010 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2011 a sp. zn. KSPA 48 INS 6820/2009, 29 NSČR 41/2010 ze dne 22.12.2010 publikované v časopise Soudní judikatura, svazek 8, ročník 2011 pod č. 122/2011.

V přezkoumávané věci soud prvního stupně rozhodl o insolvenčním návrhu věřitelky bez nařízení jednání, aniž by však měl splněny podmínky ustanovení § 133 odst. 1 IZ, tedy že plně vyhověl návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo o něm rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastnící se práva na projednání věci bez nařízení jednání vzdali, případně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, přičemž dlužníku ani nedal možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil (§ 133 odst. 3 IZ). Soud prvního stupně totiž výzvu k tomu, aby se dlužník vyjádřil k insolvenčnímu návrhu a sdělil, zda souhlasí s jeho projednáním bez jednání dlužníku řádně nedoručil do datové schránky (§ 45 odst. 2 o.s.ř.), dále nevyzval ani navrhující věřitelku, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání. Soud prvního stupně tak neměl splněny podmínky podle ustanovení § 133 odst. 1 písm. a) ani § 133 odst. 1 písm. b) IZ k rozhodnutí o insolvenčním návrhu bez jednání.

S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že soud prvního stupně v přezkoumávané věci zatížil řízení zmatečností vadou podle ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř. Odvolací soud proto, aniž by zkoumal správnost závěru soudu prvního stupně, usnesení soudu prvního stupně zrušil podle ustanovení § 219 odst. 1 písm. a) o.s.ř. (včetně závislých výroků) a věc vrátil podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V dalším řízení soud prvního stupně o insolvenčním návrhu rozhodne opětovně věcně, přičemž dospěje-li k závěru, že lze ve věci rozhodnout bez jednání, důsledně posoudí, zda má k tomu splněny podmínky podle ustanovení § 133 IZ. pokračování-5-

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, navrhující věřitelce a insolvenční správkyni se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 29. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu