2 VSOL 62/2014-A-9
KSBR 27 INS 35019/2013 2 VSOL 62/2014-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Zuzany Šimanské, rodné číslo 696011/4304, bytem 696 14 Čejč 414, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.12.2013, č. j. KSBR 27 INS 35019/2013-A-3,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech svého usnesení uvedl, že řízení bylo zahájeno dne 5.12.2013 insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení. Bod 06 formulářového návrhu dlužnice vyplnila nedostačujícím způsobem. Uvedla, že má závazky ve výši 376.000 Kč, více než 30 dnů po splatnosti, které není schopna plnit, a nic bližšího. Dlužnice tedy především neoznačila dva své věřitele v souladu s § 103 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) a dále neuvedla informace o výši a splatnosti pohledávek alespoň dvou těchto věřitelů. V návrhu není uveden a specifikován ani jediný závazek. Výši jednotlivých závazků, jejich splatnost a své věřitele dlužnice nespecifikovala ani v bodech 18 až 21 návrhu. Z návrhu tedy nelze zjistit, zda se dlužnice nachází v úpadku. Insolvenční návrh neobsahuje všechny základní náležitosti, bez jejichž uvedení nelze pokračovat v řízení, proto jej soud podle § 128 IZ odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla v něm, že v návrhu na povolení oddlužení uvedla věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, přičemž tyto závazky dlužnice není schopna plnit.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (5.12.2013) je na danou věc uplatnitelný insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014. S účinností od tohoto data byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. zákona č. 294/2013 Sb. platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ust. § 7, věty před středníkem IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí dle ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat náležitosti stanovené § 103 odst. 1 a 2 IZ. Mezi tyto zvláštní náležitosti patří uvedení skutečností osvědčujících jeho úpadek nebo hrozící úpadek. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost). Dle odstavce 2, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Z obsahu insolvenčního návrhu dlužnice, který byl doručen Krajskému soudu v Brně dne 5.12.2013, učinil soud prvního stupně správná zjištění, na základě kterých dospěl ke správným skutkovým závěrům. Proto lze v tomto směru odkázat na odůvodnění napadeného usnesení. Pro posouzení závěrů soudu prvního stupně je v dané věci podstatné, že dlužnice v bodě 06 svého insolvenčního návrhu uvedla, že má závazky v celkové výši 375.959 Kč, z nichž většina je po splatnosti více jak 30 dnů a tyto závazky není schopna plnit po dobu delší jak tři měsíce. V bodě 18 návrhu označila jednoho věřitele (Pozemkový fond ČR), výši závazku (375.959 Kč) a popis závazku (neuhrazená pohledávka). Dále je podstatné, že dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu nepřipojila seznam závazků, z něhož (pokud by splňoval všechny náležitosti této povinné přílohy) mohl soud rovněž vycházet.

Na základě výše uvedených zjištění se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že podaný insolvenční návrh vykazuje vady, které brání pokračování v řízení. Dlužnice v návrhu neuvedla žádná konkrétní tvrzení, která by svědčila o jejím úpadku ve smyslu § 3 odst. 1 IZ, neboť neuvedla skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že má minimálně dva věřitele, vůči nimž má závazky déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. a/ a b/ IZ), a že tyto závazky není schopna hradit (§ 3 odst. 1, písm. c/, odst. 2 IZ). Tato tvrzení jsou nezbytná pro závěr o existenci úpadku a musí z návrhu vyplývat konkrétně. Nutno pouze korigovat názor soudu prvního stupně, že dlužnice neoznačila ani jediného věřitele. Z insolvenčního návrhu totiž vyplývá, že dlužnice označila jako jednoho svého věřitele Pozemkový fond ČR. V poměrech přezkoumávané věci lze uzavřít, že dlužnice náležitě nevylíčila rozhodující skutečnosti ve vztahu ke znakům úpadku ve smyslu § 3 odst. 1, písm. a), b) a c) IZ.

S ohledem na chybějící náležitosti insolvenčního návrhu postupoval soud prvního stupně správně, pokud insolvenční návrh dlužnice podle § 128 odst. 1 IZ odmítl. Odvolací soud proto napadené usnesení potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužnici se doručuje i zvláštním způsobem,

přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 19. února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu