2 VSOL 617/2013-B-18
KSOS 31 INS 14101/2012 2 VSOL 617/2013-B-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Renaty anonymizovano , anonymizovano , bytem Vodní 112/2, 794 01 Krnov-Pod Bezručovým Vrchem, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.5.2013, č. j. KSOS 31 INS 14101/2012-B-10

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku V. m ě n í tak, že k návrhu dlužnice ze dne 13.2.2013 na stanovení nižších měsíčních splátek se n e p ř i h l í ž í .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře (výrok I.), uložil dlužnici, aby po dobu 5 let platila nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy do konce měsíce částku stanovenou podle § 398 insolvenčního zákona z příjmů, které získá po schválení oddlužení (výrok II.), uložil plátci mzdy nebo jiného příjmu dlužnice, aby počínaje červnem 2013 prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužnice srážky ve stejném rozsahu, jako při výkonu rozhodnutí a sražené částky zasílal insolvenčnímu správci a zasílal správci doklad o provedených srážkách (výrok III.), uložil insolvenčnímu správci, aby každý kalendářní měsíc z částky sražené dlužnici si ponechal částku 900 Kč jako zálohu na odměnu a na náhradu hotových výdajů a částku odpovídající dani z přidané hodnoty, uhradil případné pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou a zbývající částku vyplatil nezajištěným věřitelům v poměru uvedeném ve výroku (výrok IV.), zamítl žádost dlužnice o stanovení nižších než zákonem pokračování-2-určených měsíčních splátek (výrok V.), vyslovil, že oddlužení splátkovým kalendářem bude probíhat od června 2013 do května 2018, případně po dobu kratší do úplného splacení pohledávek nezajištěných věřitelů (výrok VI.), uložil insolvenčnímu správci, aby neprodleně sdělil plátci mzdy dlužnice číslo účtu, na který má zasílat srážky (výrok VII.) a vyzval věřitele, aby nejpozději k termínu úhrady první splátky sdělili insolvenčnímu správci způsob, jakým má být částka vyplácena (výrok VIII.).

V důvodech rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že vzhledem k nepřítomnosti nezajištěných věřitelů na přezkumném jednání rozhodl o způsobu oddlužení plněním splátkového kalendáře, a to s přihlédnutím ke zprávě insolvenční správkyně JUDr. Ing. Daniely Majzlíkové, LL.M. o stavu majetku dlužnice. Jelikož v průběhu řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře schválil. Výrok V. odůvodnil tím, že dlužnice o stanovení jiné výše měsíčních splátek nepožádala v návrhu na povolení oddlužení (ač jí formulář návrhu na povolení oddlužení tuto možnost nabízel) a povolení nižších splátek navrhla až na schůzi věřitelů. S poukazem na ust. § 398 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ) soud uzavřel, že žádost dlužnice o stanovení jiné výše měsíčních splátek je opožděná, proto ji zamítl.

Dlužnice napadla výrok V. usnesení odvoláním. Uvedla v něm, že snížení měsíčních splátek je pro ni a rodinu nutností vzhledem ke zvýšeným nákladům při změně bydlení v důsledku prodeje nemovitosti, kdy je nucena jít s rodinou do nájemního bytu, a k započetí povinné školní docházky jejího syna. Navrhla, aby odvolací soud její žádosti o snížení splátek vyhověl.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku V., jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 3, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k následujícím závěrům.

Podle ust. § 398 odst. 3 IZ, při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení pokračování-3-oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle ust. § 398 odst. 4 IZ, dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkovu úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dne 11.6.2012 podal věřitel Credico europe a.s. insolvenční návrh, ve kterém se domáhal rozhodnutí o úpadku dlužnice Renaty anonymizovano . Dne 9.7.2012 dlužnice podala návrh na povolení oddlužení. V návrhu mimo jiné uvedla, že nenavrhuje, aby soud stanovil nižší než zákonem určené splátky (bod 15 formuláře). Usnesením ze dne 30.11.2012, č. j. KSOS 31 INS 14101/2012-A-16 insolvenční soud zjistil úpadek dlužnice a usnesením ze dne 3.12.2012, č. j. KSOS 31 INS 14101/2012-A-17 povolil řešení úpadku dlužnice oddlužením. Na první schůzi věřitelů, která se konala dne 13.2.2013 (protokol č. dokumentu B-3), dlužnice navrhla, aby jí soud povolil nižší splátky, protože manžel je v současné době nezaměstnaný, její jízdné do zaměstnání činí cca 800 Kč měsíčně a syn nastupuje do školy.

Z citovaného ust. § 398 odst. 4 IZ vyplývá, že dlužník může požádat o stanovení jiné výše měsíčních splátek (než je výše stanovená v ust. § 398 odst. 3 IZ), musí tak ovšem učinit v návrhu na povolení oddlužení. Dlužnice podala návrh na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, který v souladu s ust. § 1 písm. b) a § 23 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 311/2007 Sb. (jednací řád pro insolvenční řízení) obsahoval kolonku pro návrh na stanovení nižších než zákonem určených splá tek. Dlužnice ovšem tuto kolonku vyplnila tak, že výslovně uvedla, že stanovení nižší než zákonem určené splátky nenavrhuje. Jelikož formulář návrhu na povolení oddlužení, jehož podobu zveřejňuje ministerstvo spravedlnosti (§ 391 odst. 3 IZ), počítá s návrhem na určení jiné výše splátek, je s ohledem na ust. § 398 odst. 4 věty prvé IZ nutné považovat takový návrh, který byl učiněn až po podání návrhu na povolení oddlužení, za opožděný. Tak tomu je v přezkoumávané věci, kdy dlužnice návrh na stanovení jiné výše splátek učinila až na první schůzi věřitelů konané po rozhodnutí o jejím úpadku.

Na základě výše uvedených zjištění a úvah odvolacího soudu lze tedy uzavřít, že závěr insolvenčního soudu je správný potud, že návrhu dlužnice na snížení měsíčních splátek nelze pro jeho opožděnost vyhovět. Zákonným následkem podání pokračování-4-opožděného návrhu je to, že se k němu nepřihlíží (§ 398 odst. 4 věta pátá IZ), což znamená, že se na něj pohlíží, jako by vůbec nebyl podán. Proto odvolací soud usnesení insolvenčního soudu v napadeném výroku V. změnil podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. toliko tak, aby v něm byl deklarován uvedený zákonný důsledek podání opožděného návrhu, tj. že se k němu nepřihlíží.

Pro úplnost je však nutné dodat, že pokud se po vydání rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře podstatně změní okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek, insolvenční soud je povinen toto rozhodnutí změnit, a to i bez návrhu (§ 407 odst. 3 IZ).

Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 19. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu