2 VSOL 616/2017-B-165
KSBR 40 INS 21546/2015 2 VSOL 616/2017-B-165

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Brhla a soudkyň JUDr. Ivany Wontrobové a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Libora anonymizovano , anonymizovano , bytem Novém Město na Moravě, Vratislavovo náměstí 103, PSČ 592 31, zastoupeného Mgr. Pavlem Dvořákem, advokátem se sídlem Žďár nad Sázavou, Strojírenská 2269/36, o odvolání insolvenčního správce z funkce, rozhodl o odvolání věřitele č. 1 Karla Novotného, bytem Žďár nad Sázavou, Wolkerova 2077/2, PSČ 591 01, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 40 INS 21546/2015-B-127 ze dne 20.4.2017, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že návrh věřitele č. 1 Karla Novotného na odvolání z funkce insolvenčního správce JUDr. Milana Nováčka, se sídlem Karlovo náměstí 22/28, Třebíč, PSČ 774 01, se z a m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně (dále jen soud ) rozhodl, že insolvenční správce JUDr. Milan Nováček není vyloučen z funkce insolvenčního správce v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 40 INS 21546/2015. V důvodech rozhodnutí uvedl, že věřitel č. 1 Karel Novotný (dále jen věřitel ) podáním ze dne 23.12.2015 vznesl námitku podjatosti insolvenčního správce JUDr. Milana Nováčka (dále jen správce ) a jako důvod podjatosti označil kolegialitu s Ing. Josefem Nožičkou, který věřitele v jiném insolvenčním řízení poškodil. Usnesením č. j. KSBR 40 INS 21546/2015-B-38 isir.justi ce.cz ze dne 11.1.2016 soud rozhodl, že správce není vyloučen z funkce, k odvolání věřitele Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. KSBR 40 INS 21546/2015, 3 VSOL 280/2016-B-87 ze dne 28.7.2016 toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Správce se podáním ze dne 8.3.2017 vyjádřil tak, že se necítí být ve věci podjatý, dlužníka poprvé viděl až po ustanovení do funkce insolvenčního správce v rámci přípravy na přezkumném jednání a schůzi věřitelů, insolvenčního správce Ing. Josef Nožičku zná několik let jako kolegu, žádné věci týkající se konkursu, na které věřitel odkazuje, s ním neřešil, ani mu tyto věci nejsou známy, a proto nemohly ovlivnit jeho popření pohledávky věřitele. Usnesením č. j. KSBR 40 INS 21546/2015-B-124 ze dne 14.3.2017 soud vyzval věřitele, aby doplnil návrh na vyloučení správce o sdělení konkrétních důvodů, pro které by měl být správce pro poměr k věci nebo k účastníkům považován za podjatý. Tato výzva byla věřiteli doručena dne 21.3.2017, avšak tento na ni nijak nereagoval. S odkazem na ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, soud dospěl k závěru, že věřitel neuvedl žádné konkrétní skutečnosti odůvodňující pochybnost o nepodjatosti správce. Z vyjádření správce, ani z obsahu spisu neplynou žádné poznatky o poměru správce k účastníkům řízení, k jejich zástupcům či k projednávané věci, které by mohly vyvolat důvodné pochybnosti anebo by svědčily o podjatosti správce. Soud proto rozhodl, že správce není vyloučen z funkce.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Namítl, že podáním ze dne 16.3.2017 sdělil konkrétní důvody podjatosti správce a současně konkrétní důvody podjatosti samosoudkyně Mgr. Pavly Mozgové. Zdůraznil, že od samého počátku řízení poukazoval na důvodné obavy z manipulace se spisem a na to, že správce svou podjatost dokazuje svými nečinnými kroky (k poměru legalizace procesních kroků Ing. Josefa Nožičky ve věci společnosti JP & spol. LK TRANS COMPANY s.r.o., identifikační číslo 27742814). Namítl dále, že rozhodující soudkyně Mgr. Pavla Mozgová odůvodnila napadené rozhodnutí účelově, když jí byly známy všechny opodstatněné důvody podjatosti, přesto popřela jeho reakci na výzvu soudu. Z tohoto důvodu soud ani nemohl přezkoumat námitku podjatosti jím vznesenou. Podjatost rozhodující soudkyně Mgr. Pavly Mozgové spatřuje v tom, že má přímý právní zájem na projednávané věci, od počátku řádně nevykonává dohledovou činnost, v odůvodnění rozhodnutí účelově uvádí příslušná zákonná ustanovení, které mají vyvolat pocit činnosti soudce, v řízení je účelově nečinná. Podle jeho názoru je toto řízení vedeno v rozporu se zákonem, je zde dáno podezření ze střetu zájmů, dochází v něm ke zneužití pravomoci veřejného činitele, k nadržování a zvýhodňování povinného, k poškozování věřitele, k vědomým, cíleným a záměrným průtahům v řízení v jeho neprospěch, jakož i k pletichám v jeho neprospěch. Insolvenční řízení je od počátku jeho zahájení zmanipulováno, v řízení je diskriminován a dehonestován, dochází ke krácení jeho práv a k podpoře povinného (dlužníka) s cílem získání jeho prospěchu. Záměrně je podáván neúplný či zatajený výklad, a to takovým procesním způsobem, aby se soudkyně zbavila odpovědnosti za své neústavně provedené procesní kroky a prohlubovala je se záměrem jej dále soustavně poškozovat. Brojí proto proti svévoli a proti libovůli rozhodující soudkyně Mgr. Pavly Mozgové, procesní postup soudu považuje za vědomý a systematický zásah do jeho osobnostních a existenčních práv.

Rozhodující soudkyně Mgr. Pavla Mozgová se k námitce podjatosti vyjádřila podáním ze dne 27.11.2017 tak, že se necítí být v projednávané věci podjatá, neboť nemá poměr k předmětné věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům.

S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Odvolací soud proto při projednání a rozhodnutí o odvolání proti napadenému usnesení vydaného před účinností novely insolvenčního provedené zákonem č. 64/2007 Sb. postupoval dle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017 (dále jen IZ ).

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k následujícím závěrům.

Z obsahu spisu vyplývá, že usnesením č. j. KSBR 40 INS 21546/2015-A-21 ze dne 16.10.2015 soud zjistil úpadek dlužníka, povolil oddlužení dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Milana Nováčka, se sídlem Třebíč, Karlovo nám. 22/28. Věřitel v podání ze dne 30.12.2015 (doručeném soudu dne 31.12.2012) a označeném jako Odvolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.12.2015 s připojením stížnosti proti způsobu vedení insolvenčního řízení KSBR 40 INS 21546/2015 a připojení žalob na určení pravosti pohledávky mimo jiné uvedl, že je povinností správce při popření pohledávky postupovat objektivně, avšak v jeho věci tak bylo učiněno pouze na základě subjektivních pocitů a příklonu k dlužníku, který je jako jednatel a společník plně odpovědný za procesní úkony provedené se společností JP & LK TRANS COMPANY s.r.o., identifikační číslo 27742814. Správce a dlužník nepostupují s péčí řádného hospodáře, ignorují jeho postavení věřitele a povinnosti vůči němu. Tvrzení správce jsou vyjádřením podpory dlužníka, úkonů jím provedených se společností JP & LK TRANS COMPANY s.r.o. v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 Cm 167/2014, vedeném ustanoveným insolvenčním správcem Ing. Josefem Nožičkou. Na základě této profesní kolegiality jsou dány důvodné obavy o objektivní a zákonný průběh insolvenčního řízení. Vznáší proto námitku podjatosti správce v tomto řízení, a to z důvodu neobjektivního hodnocení popřené pohledávky ve snaze o legalizaci provedených procesních postupů správce Ing. Josefa Nožičky. Na výzvu soudu se správce podáním ze dne 8.3.2017 vyjádřil tak, že není ve věci podjatý, dlužníka poprvé viděl až po ustanovení insolvenčním správcem, kdy s ním sepisoval zápis týkající se oddlužení a projednával přihlášené pohledávky věřitelů, nemá k němu žádné jiné vazby. Insolvenčního správce Ing. Josefa Nožičku zná několik let jako kolegu, žádné věci týkající se konkursu, na který odkazuje věřitel, s ním neřešil, a ani mu to nebylo známo, v žádném případě nebyl ovlivněn při popření pohledávky věřitele, a nemělo by to vliv ani v případě, že by mu to bylo známo. Při posuzování pohledávky postupoval v souladu s insolvenčním zákonem. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 40 INS 21546/2015-B-124 ze dne 14.3.2017 byl věřitel vyzván, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil návrh na vyloučení správce z insolvenčního řízení o sdělení konkrétních důvodů, pro které by měl být správce pro poměr k věci nebo k osobám účastníků považován za podjatý. Tato výzva byla dlužníku doručena dne 21.3.2017. Dlužník podáním ze dne 16.3.2017 doručeným soudu dne 21.3.2017 na výzvu soudu reagoval tak, že podjatost správce JUDr. Milana Nováčka, pana Ing. Josefa Nožičky a soudkyně Krajského soudu v Brně Mgr. Pavly Mozgové spatřuje v těchto konkrétních skutečnostech: a) vzájemná a přímá souvislost tohoto insolvenčního řízení a řízení C 55914/SL21/KSBR, sp. zn. 35Cm 167/2014, b) souběžnost ustanovením v řízení sp. zn. KSBR 32 INS 6986/2012-insolvenční správce JUDr. Milan Nováček a oddělený správce Ing. Josef Nožička, c) sídlo provozoven a míst trvalých pobytů obou insolvenčních správců-vzdálenost 11 km, teritoriální blízkost a osobní (kolegiální) vzájemné vazby, d) členství v Asociaci insolvenčních správců-kolegiální vztah, e) členství v České advokátní komoře-kolegiální vztah, f) podnikatelská činnost-členství v řídících a dozorčích orgánech obchodních společností vedených v obchodním rejstříku u obou jmenovaných insolvenčních správců a z toho vyplývající osobní zájem na úkor zájmů věřitele či poškozených věřitelů, g) naprosto shodná procesní účelová nečinnost vůči věřiteli v tomto řízení a řízení C 55914/SL 19 až 21/KSBR, sp. zn. 35 Cm 167/2014 a C 203199/SL5 až SL12/MSPH, i) při dlouhodobosti a intenzitě vzájemných styků lze důvodně předpokládat velmi těsné a úzké vztahy a z toho plynoucí možnost ovlivňovat či zasahovat do jakéhokoliv libovolného řízení, a je tím založen dominový efekt či sofistikovanost již v zárodku samotného zahájení všech uvedených řízení.

Odvolací soud se předně zabýval námitkou podjatosti rozhodující soudkyně Mgr. Pavly Mozgové a dospěl k závěru, že důvody pro vyloučení rozhodující soudkyně věřitel spatřuje v jejím procesním postupu a přímém právním zájmu na projednávané věci.

Podle § 14 odst. 1 o.s.ř., soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 4 o.s.ř., důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o.s.ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Jako důvod vyloučení soudce by proto mohly být uplatňovány pouze takové okolnosti, k nimž došlo v souvislosti s řízením o projednávané věci nebo s rozhodováním v jiných věcech, jestliže by se zřetelem na poměr soudce k věci, k účastníkům nebo k zástupcům zde byl důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Poměr soudce k věci může vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce byl účastníkem řízení, ať již na straně žalobce či na straně žalovaného nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech. Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát rovněž vztah přátelský nebo naopak vztah nepřátelský. V úvahu připadá i vztah ekonomické závislosti. Naopak dle ustanovení § 14 odst. 4 o.s.ř. je vyloučeno, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Pokud jde o důvod vyloučení rozhodující soudkyně Mgr. Pavly Mozgové, který věřitel spatřuje v její rozhodující činnosti (v postupu řízení o projednávané věci), pak podle ustanovení § 14 odst. 4 o.s.ř. postup soudce v řízení o projednávané věci není důvodem k vyloučení soudce, a proto námitka uplatněná věřitelem nemůže být v dané věci důvodem k vyloučení soudkyně Mgr. Pavly Mozgové. Ve vztahu k přímému zájmu rozhodující soudkyně na projednávané věci věřitel ničeho konkrétního neuvedl, soudkyně Mgr. Pavla Mozgová se vyjádřila k námitce podjatosti tak, že se necítí být v projednávané věci podjatá (nemá poměr k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům), a proto ani tuto námitku podjatosti odvolací soud neshledal důvodnou.

Podle § 24 odst. 1 IZ, insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedených v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Podle § 31 odst. 1 IZ z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Předně je nutno uvést, že podmínky pro závěr o podjatosti insolvenčního správce (§ 24 odst. 1 IZ) lze v zásadě poměřovat s podmínkami stanovenými pro podjatost soudce a přísedících podle ustanovení § 14 o.s.ř. Přitom ustanovení § 24 IZ nepovažuje za důvod vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení jeho poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů. V takovém případě se uplatní úprava obsažená v ustanovení § 34 IZ, která však váže vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení na splnění další podmínky, a to, že zde se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení není důvod pochybovat, že tento vztah ovlivní celkový způsob výkonu práva a povinností insolvenčního správce. Nejsou-li zde důvody pro takové pochybnosti, je poměr insolvenčního správce jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů důvodem vyloučení insolvenčního správce (jen) z některých úkonů (v rámci insolvenčního řízení). Přitom závěr o podjatosti insolvenčního správce pro vyloučení z insolvenčního řízení (nikoli jen z některých úkonů) ve svém důsledku nutně musí vést k odvolání insolvenčního správce a ustanovení insolvenčního správce nového (§ 31 odst. 1 a odst. 5 IZ).

V přezkoumávané věci věřitel spatřuje podjatost správce v jeho kolegiálním vztahu s Ing. Josefem Nožičkou, který je rovněž insolvenčním správcem, s tím, že tento je dán jejich sídly provozoven a místy trvalých pobytů, členstvím v Asociaci insolvenčních správců a v České advokátní komoře. Přitom Ing. Josef Nožička není jako správce činný v tomto insolvenčním řízení a není účasten tohoto řízení ani jinak, a proto na základě těchto skutečností nelze usuzovat na důvod pochybovat o nepodjatosti správce.

Pokud jde o další důvody, kterými věřitel odůvodňoval podjatost správce, pak věřitel přes výzvu soudu neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, a proto se jimi odvolací soud nemohl zabývat. Skutečnost, že správce a Ing. Josef Nožička vykonávají funkci správce, případně odděleného správce, v řízeních vedených u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 40 INS 21546/2015 (ve věci dlužníka D.S.T., a.s., identifikační číslo 29270855) a sp. zn. KSBR 32 INS 6986/2012 (ve věci dlužníka Libora anonymizovano , anonymizovano ) je zcela bez významu. Rovněž neobstojí důvod pro vyloučení správce spočívající ve skutečnosti, že správce jako insolvenční navrhovatel podal v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 44 INS 14300/2011 (ve věci dlužníka MP Transport s.r.o., identifikační číslo 27754065) insolvenční návrh, který byl pravomocně zamítnut. Pokud jde o společnost JP & LK TRANS COMPANY s.r.o., identifikační číslo 27742814, tato byla dne 15.9.2015 vymazána z obchodního rejstříku. Další řízení, na která věřitel v souvislosti s námitkou podjatosti poukazoval, označil zcela nesrozumitelně, a proto se jimi odvolací soud rovněž nezabýval.

Podle odvolacího soudu soud prvního stupně pochybil pouze v tom, pokud o návrhu věřitele rozhodl ve výroku tak, že insolvenční správce není vyloučen v daném insolvenčním řízení. Podle odvolacího soudu bylo na místě posoudit podle obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) návrh věřitele jako návrh na odvolání insolvenčního správce JUDr. Milana Nováčka z funkce z důvodu jeho podjatosti. Odvolací soud proto podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. napadené rozhodnutí soudu prvního stupně změnil jen tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi, insolvenčnímu správci, zástupci věřitelů a odvolateli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání počíná běžet od doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 20. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vojtěch Brhel, v.r. Jitka Jahodová předseda senátu