2 VSOL 615/2014-B-64
KSOS 25 INS 5094/2008 2 VSOL 615/2014-B-64

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Vojtěcha Brhla v insolvenční věci dlužnice Heleny Liškové, rodné číslo 605709/1821, Zvonková 4/488, 736 01 Havířov-Šumbark, o splnění oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.3.2014, č. j. KSOS 25 INS 5094/2008-B-57,

tak to :

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku IV. m ě n í tak, že dlužnice se osvobozuje od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužnici pro tyto pohledávky právo postihu.

Odův odně ní:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice Heleny Liškové plněním splátkového kalendáře (výrok I.), schválil odměnu insolvenčního správce Mgr. Radima Struminského ve výši 44.250 Kč a jeho hotové výdaje ve výši 8.850 Kč, dále daň z přidané hodnoty ve výši 19 % za březen 2009 až prosinec 2009, ve výši 20 % za leden 2010 až prosinec 2010 a ve výši 21 % za leden 2013 až leden 2014, celkem na dani 10.647 Kč (výrok II.), zprostil funkce insolvenčního správce Mgr. Radima Struminského (výrok III.), zamítl návrh dlužnice na osvobození od placení pohledávek věřitelů (výrok IV.) a vyslovil, že právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí (výrok V.).

Na odůvodnění svého rozhodnutí o zamítnutí návrhu dlužnice na osvobození od placení pohledávek věřitelů soud prvního stupně uvedl, že dlužnici v průběhu oddlužení vznikl nový peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (ve výši 10.252 Kč) vůči Ing. Sylvii Jonešové. Nastaly tedy takové skutečnosti, pro které lze oddlužení zrušit, a nelze dlužnici osvobodit od placení pohledávek věřitelů, které do insolvenčního řízení přihlášeny nebyly. Proto postupoval soud podle ust. § 418 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), a návrh dlužnice na osvobození od placení pohledávek, které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, zamítl.

Výslovně proti výroku IV. tohoto usnesení podala dlužnice odvolání. Tvrdila, že závazek ve výši 10.252 Kč vůči Ing. Sylvii Jonešové vznikl po schválení oddlužení za služby poskytované v souvislosti s užíváním nájemního bytu v obci Havířov, místní část Šumbark. Jedná se o mimořádné vyúčtování, neboť bylo spojeno s náhlým ukončením podnájemní smlouvy. Nejedná se tedy o dluh, ale o nedoplatek z vyúčtování služeb za období od 1.1.2012 do 31.10.2012. Nájemní smlouva byla ukončena oproti původní dohodě ve zkráceném termínu. Pokud by došlo k užívání bytu do konce roku 2012 s řádným výpovědním termínem tři měsíce a proběhlo by vyúčtování služeb s tím spojených v lednu 2013, v žádném případě by nedošlo k prodlevě s vyrovnáním nedoplatku za služby spojené s užíváním nájemního bytu. V listopadu 2012 zemřela matka dlužnice a rodině vznikly další zvýšené náklady na pohřeb a pozůstalostní řízení. Pokud by tedy došlo k řádnému vyúčtování v lednu 2013, nedoplatek mohl být vyrovnán ve třech splátkách. Požádala o zmírnění tvrdosti zákona. K odvolání dlužnice připojila uznání nedoplatku za služby ze dne 31.3.2014 adresované Ing. Silvii Jonešové.

S přihlédnutím k době zahájení insolvenčního řízení (15.12.2008) je na danou věc uplatnitelný insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014. S účinností od tohoto data byl insolvenční zákon změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle článku II. zákona č. 294/2013 Sb. platí zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném od nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ust. § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. V dané věci se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění novely provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 293/2013 Sb.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas a obsahuje způsobilý odvolací důvod ve smyslu ust. § 205 odst. 2, písm. e) a g) o.s.ř., přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku IV., jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

V insolvenčním řízením byl zjištěn úpadek dlužnice Heleny Liškové a povoleno řešení úpadku oddlužením usnesením ze dne 2.1.2009. Oddlužení dlužnice plnění splátkového kalendáře schválil soud dne 23.2.2009. Poté dlužnice plnila celých pět let splátkový kalendář. V průběhu této doby se vyskytly dílčí problémy zapříčiněné dlužnicí, když dle zprávy insolvenčního správce ze dne 20.4.2010 dlužnice několik měsíců nezaplatila splátky. Soud však dlužnici vyslechl, ta přislíbila řádné plnění svých povinností, a soud změnil usnesení o schválení oddlužení tak, aby v souladu s ust. § 406 odst. 3, písm. a) IZ platila splátky prostřednictvím insolvenčního správce. Ve zprávě ze dne 10.5.2012 insolvenční správce uvedl, že dlužnici je od 16.12.2011 vyplácen invalidní důchod (5.123 Kč měsíčně), což dlužnice před správcem zatajila a příjem si ponechala. Na jednání soudu opět dlužnice přislíbila, že takto ponechaný příjem doplatí dodatečně. Soud rovněž plátci důchodu uložil, aby jej vyplatil přímo správci. Podle zprávy insolvenčního správce ze dne 20.1.2014 byly věřitelům číslo 1 až 7 splátkami za období březen 2009 až leden 2014 uhrazeny veškeré jejich přihlášené a zjištěné pohledávky. Na zálohách na odměnu si správce vyplatil celkem 63.747 Kč. Jelikož dlužnice uhradila pohledávky přihlášených věřitelů do 100%, mělo by osvobození dlužnice význam pouze pro pohledávky věřitelů, kteří se do řízení nepřihlásili. Srovnáním seznamu závazků a seznamu přihlášených pohledávek odvolací soud zjistil, že se do řízení nepřihlásil jeden věřitel s pohledávkou 23.236 Kč. Názor insolvenčního správce, že osvobození od placení pohledávek by pro dlužnici mělo jen omezený význam (vztahovalo by se jen na pohledávky nepřihlášené) není tedy zcela přesný (omezený význam neznamená totéž, co význam žádný).

Přestože z popsaných předchozích (a nezanedbatelných) porušení povinností dlužnice soud prvního stupně nevyvozoval žádné důsledky, ve svém důsledku k poškození věřitelů dlužnice nedošlo, což vyplývá z toho, že věřitelé byli zcela uspokojeni. Porušení povinností, pro které soud prvního stupně nepřiznal dlužnici osvobození od placení pohledávek věřitelů, nepovažuje odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně za natolik závažné porušení, aby dlužnici bylo odepřeno osvobození od jejích závazků. Předně ze sdělení insolvenčního správce ze dne 20.1.2014 a ze sdělení věřitelky Ing. Sylvie Jonešové vyplývá, že mezi dlužnicí a věřitelkou panovala od počátku neshoda ohledně výše nedoplatku. Věřitelka tvrdila dluh ve výši 10.252 Kč, dlužnice tvrdila výši nedoplatku v částce asi 4.000 Kč. Až v odvolacím řízení (zřejmě pod tíhou zamítnutí jejího návrhu na osvobození od placení pohledávek) dlužnice uznala nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu v nárokované částce 10.252 Kč a omluvila se za vzniklé problémy a prodlevu s úhradou. Vyjádřila také připravenost uhradit nedoplatek ve třech splátkách.

Dále odvolací soud zohlednil skutečnost, že dlužnici sice vznikl v průběhu plnění oddlužením splátkovým kalendářem peněžitý závazek, ale nejde o případ, kdy by dlužnice nezodpovědně uzavírala nové smlouvy a závazky. Jde o nárok věřitelky, který má původ v dlouhodobém smluvním vztahu (nájemní smlouva k bytu), jehož dlužnice byla již účastna. Nelze také pominout, že jde o ojedinělý a poměrně nízký závazek, přičemž dlužnice zcela uspokojila pohledávky (přihlášené a zjištěné) všech věřitelů. Za podstatnou považuje odvolací soud také skutečnost, že osvobození dlužnice od placení pohledávek se věřitelky Ing. Sylvie Jonešové nedotkne. Její pohledávka z titulu vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu jí zůstane zachována, neboť závazky ze smluv uzavřených dlužníkem nejsou uvedeny mezi dalšími pohledávkami, na které se osvobození vztahuje (jak jsou vymezeny v ust. § 414 odst. 2 IZ).

Lze tedy shrnout, že v posuzované věci dlužnice splnila řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a splnila i formální předpoklad, kterým je podání návrhu dlužnice na osvobození od placení pohledávek (návrh ze dne 20.1.2014). Za této situace postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1, písm. a) o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku IV. změnil tak, že přiznal dlužnici osvobození od placení pohledávek ve smyslu § 414 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužnici, insolvenčnímu správci a věřitelskému orgánu se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 23. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu