2 VSOL 611/2011-A-22
KSBR 39 INS 9907/2011 2 VSOL 611/2011-A-22

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka AQUAPARK MORAVA s.r.o., identifikační číslo: 255 91 754, se sídlem Brno, Brněnské Ivanovice, Jahodová 503/50, PSČ 620 00, o návrhu insolvenčních navrhovatelů a) Tomáše Kratochvíla, nar. 23.10.1974, bytem Brno, Voříškova 568/10, PSČ 623 00, adresa pro doručování Brno, U Velké Ceny 20, PSČ 623 00, b) VENDIA s.r.o., identifikační číslo: 291 92 293, se sídlem Praha, Satanice, Strahovská 132/7, PSČ 190 15, zastoupeného obecným zmocněncem Martinem anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Bořetická 6, PSČ 628 00, rozhodl o odvolání insolvenčního navrhovatele b) VENDIA s.r.o. doručeném soudu 22.9.2011 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31.8.2011, č.j. KSBR 39 INS 9907/2011-A -16

takto: I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31.8.2011, č.j. KSBR 39 INS 9907/2011-A-16, se ve výroku I. m ě n í takto:

Insolvenční řízení pouze o návrhu věřitele Tomáše Kratochvíla ze dne 6.6.2011 na zahájení insolvenčního řízení proti dlužníkovi se z a s t a v u j e.

II. Mezi věřitelem a) Tomášem Kratochvílem a dlužníkem n e n í právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 129 odst. 1 a § 130 odst. 1 věta první zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) zastavil řízení o návrhu navrhovatele ze dne 6.6.2011 na zahájení insolvenčního řízení proti dlužníkovi (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že dne 7.6.2011 bylo u podepsaného soudu zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka k návrhu navrhovatele Tomáše Kratochvíla ze dne 6.6.2011, účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastaly dne 7.6.2011 v 15:20 hod (§ 101, § 109 až § 111 IZ). Podáním z 26.8.2011 doručeným soudu 30.8.2011 vzal tento navrhovatel svůj návrh zpět. Proto postupoval soud prvního stupně dle ust. § 130 odst. 1 věty první IZ a řízení zastavil. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl s poukazem na ust. § 7 odst. 1 IZ a § 146 odst. 2 věty první občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ), přičemž přihlédl k tomu, že procesně úspěšnému dlužníku doposud žádné náklady tohoto řízení nevznikly.

Podáním, doručeným soudu 22.9.2011 do předmětného řízení svým insolvenčním návrhem přistoupil věřitel VENDIA s.r.o., který tvrdí, že má za dlužníkem splatnou peněžitou pohledávku v celkové výši 135.000,-Kč, částečně splatnou již 3.6.2011 a dále tvrdil okolnosti, kterými hodlá osvědčit úpadek dlužníka. Současně uvedený věřitel podal proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31.8.2011, č.j. KSBR 39 INS 9907/2011-A-16 v celém jeho rozsahu včasné odvolání.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 107 odst. 1, odst. 2, odst. 3 IZ platí, že další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele (odst. 1). Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení (odst. 2). Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno (odst. 3).

V přezkoumávané věci bylo řízení zahájeno dne 7.6.2011, kdy podal u soudu prvního stupně insolvenční návrh věřitel a) Tomáš Kratochvíl. Podáním doručeným soudu 30.8.2011 vzal věřitel a) svůj insolvenční návrh v celém rozsahu zpět, aniž uvedl důvod a navrhl zastavení insolvenčního řízení. Proto postupoval soud prvního stupně zcela správně, pokud napadeným usnesením insolvenční řízení zastavil (§ 130 odst. 1 IZ).

Nicméně z obsahu spisu soudu prvního stupně dále vyplývá, že usnesení o zastavení řízení ze dne 31.8.2011 bylo navrhovateli a) doručeno dne 12.9.2011 a dlužníku fikcí do datové schránky dne 17.9.2011. Dříve než toto usnesení o zastavení insolvenčního řízení nabylo právní moci, byl u soudu prvního stupně dne 22.9.2011 podán další insolvenční návrh věřitele b) VENDIA s.r.o., který současně podal proti tomuto usnesení včasné odvolání. Je proto nutno uzavřít, že věřitel b) VENDIA s.r.o. svým insolvenčním návrhem přistoupil k řízení ve smyslu § 107 odst. 1 IZ a jako další insolvenční navrhovatel je osobou oprávněnou podat odvolání proti usnesení o zastavení insolvenčního řízení.

Za situace, kdy po vydání napadeného usnesení, než-li nabylo právní moci (a kterým de facto bylo zastaveno celé předmětné insolvenční řízení, neboť Tomáš Kratochvíl byl v tuto dobu jediným navrhovatelem), přistoupil do řízení o původním insolvenčním návrhu (Tomáše Kratochvíla) další insolvenční navrhovatel se svým insolvenčním návrhem a podal včasné odvolání (ve smyslu ust. § 107 odst. 3 IZ byl k tomuto odvolání věcně legitimován), podmínky pro zastavení celého insolvenčního řízení již nejsou dány. V řízení o insolvenčním návrhu věřitele b) bude proto nutno před soudem prvního stupně pokračovat, a to pod stejnou spisovou značkou.

Proto postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 o.s.ř. (v platném znění) a napadené usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že se zastavuje insolvenční řízení pouze ve vztahu k věřiteli Tomáši Kratochvílovi.

Jelikož odvolací soud napadené usnesení změnil, rozhodl nově o nákladech řízení před soudem prvního stupně a to mezi dlužníkem a původním navrhovatelem T. Kratochvílem, pro něhož řízení končí, tak, že žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Na toto své rozhodnutí za řízení před soudem prvního stupně aplikoval odvolací soud § 224 odst. 2 a § 146 odst. 2, věta první o.s.ř. a za řízení odvolací § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věta první o.s.ř., přičemž přihlédl k tomu, že procesně úspěšnému dlužníku žádné náklady těchto řízení nevznikly. O nákladech řízení mezi dlužníkem a přistoupivším navrhovatelem b) odvolací soud nerozhodoval, protože jejich účast v insolvenčním řízení nekončí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Dlužníku a insolvenčním navrhovatelům a),b) se doručuje i zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 26. října 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jana Fuksíková předsedkyně senátu