2 VSOL 599/2013-A-13
KSOS 22 INS 3281/2013 2 VSOL 599/2013-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Romana Veselého, rodné číslo 640917/0493, bytem Fryštátská 72, Karviná, místem podnikání Božkova 413/47, 734 01 Karviná-Ráj, identifikační číslo 471 77 080, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soud v Ostravě ze dne 17.5.2013, č. j. KSOS 22 INS 3281/2013-A-8

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě zastavil insolvenční řízení. V důvodech tohoto usnesení uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 6.2.2013 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení. Soud vyzval dlužníka k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč usnesením ze dne 27.3.2013, které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 27.3.2013, dlužníkovi bylo doručeno dne 9.4.2013 (do vlastních rukou) a právní moci nabylo dne 25.4.2013. Záloha ve stanovené lhůtě nebyla zaplacena, což je důvodem pro zastavení řízení podle ust. § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), neboť v případě, že by bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a jeho řešení konkursem, nemá dlužník žádný pohotový majetek, který by mohl sloužit k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tvrdil, že není dán žádný důvod k uložení pokračování-2-povinnosti zaplatit zálohu, když již v seznamu svého majetku uvedl, že má pohledávky za svými dlužníky v souhrnné výši 2.082.310 Kč a pokud je insolvenční správce bude svědomitě vymáhat, získá částku několikanásobně převyšující minimální odměnu insolvenčního správce, z níž bude možné bez problému uhradit náklady konkursu. Dále zdůraznil, že nedisponuje žádnou hotovostí, a pokud by soud na svém požadavku setrval, znemožnil by dlužníku řešení jeho úpadku konkursem. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení jako nezákonné zrušil.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 108 odst. 1 věta první IZ, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Dle odstavce 2, insolvenční soud může určit výši zálohy až do částky 50.000 Kč. Dle odstavce 3, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V posuzované věci se dlužník insolvenčním návrhem ze dne 31.1.2013 domáhal rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na jeho majetek. Tvrdil, že je v úpadku v důsledku druhotné platební neschopnosti, když má 17 věřitelů s pohledávkami více než 3 měsíce po splatnosti. Příjmy dlužníka za rok 2011 činily 0 Kč a výdaje související s příjmy rovněž 0 Kč. K osvědčení úpadku předložil seznam pohledávek v souhrnné výši 2.082.310 Kč a seznam závazků, jejíž celková výše činí 1.350.588 Kč. Dále z obsahu spisu plyne, že soud prvního stupně usnesením ze dne 27.3.2013, č. j. KSOS 22 INS 3281/2013-A-6 uložil dlužníkovi zaplatit ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. Současně dlužníka poučil, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční řízení zastavit. Toto usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 9.4.2013, odvolací lhůta uplynula dne 24.4.2013 a dlužník odvolání nepodal. Lhůta k zaplacení uplynula dne 2.5.2013, přičemž dle záznamu účtárny krajského soudu ze dne 13.5.2013 nebyla záloha do 10.5.2013 zaplacena.

Za situace, kdy byla dlužníkovi pravomocně uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je pro posouzení věcné správnosti napadeného pokračování-3-usnesení rozhodující to, zda dlužník jako insolvenční navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatil či nikoliv. Skutečnost, že dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatil, nepochybně plyne z obsahu spisu a dlužník ji ani nezpochybňuje. Dlužník nezaplatil zálohu ani v průběhu odvolacího řízení.

Námitky dlužníka, že nemá žádné pohotové prostředky k úhradě zálohy a že ve svém majetku má pohledávky v souhrnné výši 2.082.310 Kč, jsou v dané fázi insolvenčního řízení bezpředmětné, neboť jejich řešení nemůže ovlivnit správnost usnesení, jímž bylo zastaveno insolvenční řízení pro nezaplacení zálohy. Tyto námitky mohl dlužník uplatnit v odvolání proti usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, což neučinil (opravný prostředek nepodal).

Protože dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení neuhradil, je usnesení o zastavení řízení podle ust. § 108 odst. 3 IZ věcně správné. Proto je odvolací soud podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 18. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Jahodová předsedkyně senátu